Candice

Děj seriálu je zanesen do doby před americkou občanskou válkou a jeho ústředními postavami jsou otroci z Georgie patřící plantážníkovi Tomu Maconovi (Reed Diamond). Noah (Aldis Hodge) je po zvláštním setkání, při kterém obdrží "návod na útěk", odhodlán uprchnout z otroctví amerického Jihu na svobodný Sever. Hlavní partnerkou mu je služka z pánova domu, míšenka Rosalee (Jurnee Smollett-Bell), ale rozhodnou se přibrat i další přátele z plantáže. Již tak nebezpečný plán jim navíc ztěžuje lovec uprchlých otroků August Pullman (Christopher Meloni). Šanci pro ně naopak představuje Maconův bratr John Hawkes (Marc Blucas), který se svou ženou Elizabeth (Jessica De Gouw) podporuje myšlenky abolicionismu a usiluje o zprostředkování útěků otroků na svobodu skrze síť tajných cest a úkrytů. Postupně se však ukazuje, že za svobodu se platí velká cena...

Ústředními postavami komediálního seriálu jsou učitelky z jedné americké základní školy. Každá z šestice žen je velmi specifickou osobností a každá má také své nedostatky, pro které se zdá, že není zrovna ideálním příkladem kantora. Navzdory svým odlišnostem jsou však sebestředná Chelsea, pobožná Mary Louise, zhrzená Caroline, aktivistka Cecilia, bláznivá AJ a negativistická Deb dobrými kamarádkami. Skrze humorné příhody divák postupně lépe poznává hlavní hrdinky a nejednou se zasměje jejich výstřednostem.

Brazilský snímek vznikl na námět stejnojmenné knihy od ústřední postavy příběhu - Fernanda Cabeiry. Fernando (Pedro Cardoso) se ke konci 60. let 20. století rozhodne přidat k levicové extremistické organizaci MR8, která se pokouší skrze různé sabotáže svrhnout vojenskou diktaturu. Vzhledem k cenzuře se ovšem akce MR8 nedostávají k brazilské veřejnosti, proto se uchýlí k záležitosti mezinárodního významu - unesou amerického velvyslance (Alan Arkin). Jako požadavek za jeho propuštění stanoví svobodu pro několik politických vězňů. Únos se sice objeví v médiích, nicméně čas plyne, deadline se blíží a nervozita roste. Nezdá se totiž, že by někomu na velvyslancově životě příliš záleželo...

Tento brazilský snímek je sequelem ke stejnojmennému seriálu z let 2002-2005. Hlavní hrdinové Laranjinha (Darlan Cunha) a Acerola (Douglas Silva) stále žijí ve favele Morro da Sinuca a s blížícími se osmnáctými narozeninami graduje i jejich touha dozvědět se pravdu o svých otcích. Mezitím ve favele zuří boj mezi Laranjinhovým bratrancem Madrugadãem (Jonathan Haagensen) a jedním z jeho bývalých stoupenců, kvůli čemuž jde ústředním postavám doslova o život. Situace se ještě více komplikuje, čím blíže se chlapci dostávají ke zjištění celého příběhu o svých rodinách, a jejich celoživotní přátelství prochází těžkou zkouškou...

Brazilský snímek popisuje příběh lásky chudého chlapce z favely Cantagalo, Dého (Thiago Martins), a bohaté Niny (Vitória Frate) z vedlejší milionářské čtvrti Ria de Janeira. Navzdory veškerým jejich snahám a trpělivosti jejich rodičů musí mladý pár čelit řadě překážek plynoucích z jejich odlišného postavení. Situaci ještě zhorší návrat Dého bratra Carlãa (Rocco Pitanga) z vězení. Carlão se totiž zaplétá do zločinných praktik typických pro brazilské favely, a tak ani poctivý Dé nemůže zůstat zcela stranou. Jedinou nadějí pro vztah Niny a Dého se zdá být útěk z města... Thiago Martins, který sám vyrostl ve favele, se filmem snažil upozornit na tristní realitu brazilské společnosti.

Snímek popisuje část života Joãa Francisca dos Santose (Lázaro Ramos), který se v Brazílii proslavil coby Madame Satã (Dáma Satan), a hlavně to, jak se vypořádal s dobovými sociálními tabu. Dos Santos pocházel z nejchudších vrstev, byl analfabet a prakticky celý život strávil mezi prostitutkami, pasáky a zločinci. Stal se jistým symbolem bohémského života, opovrhoval rasovými a sexuálními předsudky a snažil se je smazat svým excentrismem. Mimo léta, která strávil ve vězení, vystupoval po brazilských kabaretech v různých ženských převlecích, coby Madame Satã, a oslňoval na každoročním karnevalu. Dále byl známý pro své dovednosti v capoeiře. Zemřel v roce 1976 v 76 letech.

Brazilský snímek režiséra Edgara Navarra popisuje příběh Guida, který se v 50. letech minulého století narodil ve městě Salvador. Skrze chlapcovy oči divák pozoruje postupně dobu 50., 60. a 70. let v Brazílii a život jedné obyčejné rodiny. Guido vzpomíná na to, jak měl přísného a nerudného otce, divoké bratry, pobožnou sestru a utrápenou matku, a jak se postupně vyvíjely jejich osudy. Speciální důraz je ve filmu kladen na rozvoj sexuality a na postoj k různým formám náboženství a filosofie.

Brazilský snímek odlehčenou formou vypráví příběh teenagera Duca (Darlan Cunha), jehož strýc Éder (Lázaro Ramos) omylem zabije ex-manžela své přítelkyně. Éder jde na čas do vězení a Duca využívá zajímavé historky o svém strýčkovi k získání pozornosti spolužačky Isy (Sophia Reis), do které je tajně zamilovaný, a dalších přátel ve škole. Postupně se ale situace s Éderem i Isou ještě víc zamotává a Ducovi tak zůstávají dva úkoly - zařídit, aby se do něj Isa zamilovala, a dostat strýčka z vězení.

Brazilský snímek představuje příběh dvou chlapců z bohaté rodiny, kteří vyrůstají v přepychu a láskyplném prostředí v Riu de Janeiru. Bratři, kteří mají dva různé otce, si jsou od narození až nápadně blízcí. Již v raném věku tento fakt znepokojuje jejich rodiče, nicméně nikdo si s tím neví rady. Po smrti rodičů, když už se z Thomáse (Rafael Cardoso) i Francisca (Joao Vasconcellos) stanou dospělí muži, se jejich láska ještě prohloubí a přeroste ve zvláštní, milostný i sexuální vztah. Atmosféra filmu ani režisér Aluisio Abranches ovšem nenaznačují, že by se mělo jednat o jakýsi pokus detabuizovat téma homosexuality a incestu, spíše jde o obyčejný příběh atypické lásky.

Brazilský snímek popisuje příběh Máiquela (Murilo Benício), kterému se kompletně změní život, když ve zlosti zabije Suela (Wagner Moura). Máiquel už takhle není zrovna nadšený ze svého života, ale po vraždě se bojí, že se vše jistě ještě rapidně zhorší, jenže opak je pravdou. Celá čtvrť totiž Suela nesnášela a teď chodí Máiquelovi gratulovat k tomu, že se ho zbavil. Máiquela tento zvrat těší a obecně se zdá, že si dává život do pořádku - ožení se, oblíbí si domácí prasátko Billa a najde si práci ve zverimexu. Jenže lidé z města ho nechtějí nechat poklidně žít. Postupně jich za ním chodí čím dál víc s tím, že mají někoho, koho by se potřebovali šetrně zbavit, "aby byla čtvrť bezpečnější", a z Máiquela se tak naráz stává chladnokrevný zabiják. Situaci mu ještě komplikuje Suelova přítelkyně Erica, která se k Máiquelovi rozhodne nastěhovat a do níž se zamiluje. Veskrze drsný film nabízí náhled na transformaci obyčejného mladíka v bezcitného vraha a přitom atypicky obrázek doplňuje několika veselými scénami a filosofickými myšlenkami o životě.

Brazilský snímek popisuje příběh dvou dlouholetých kamarádů Deca (Lázaro Ramos) a Naldinha (Wagner Moura), jejichž přátelství projde těžkou zkouškou v momentě, kdy potkají striptérku Karinhu (Alice Braga). Z počátku má jít jen o jednu jízdu na jejich lodi, za kterou jim Karinha má zaplatit sexem, jenže věci se zkomplikují, když je Naldinho zraněn. Osudy tří postav se začínají více proplétat a zdánlivě pevné pouto mezi Naldinhem a Decem jako by přestalo existovat. Oba muži jsou po uši zamilovaní do Karinhy a ona si nemůže vybrat, kterého chce...

Bláznivá komedie Paula Gustava je věnovaná všem brazilským matkám. Autor námětu tohoto snímku, Paulo Gustavo, si sám zahrál hlavní roli utahané matky, dony Hermínie, která si věčně jen dělá starosti o své děti - obézní dceru Marcelinu a homosexuálního syna Juliana. Hermínia je svérázná výřečná matka, zklamaná ze svých dětí, které si jí neváží a zajímají se více o svého otce a jeho novou přítelkyni. Aby svým ratolestem udělila lekci, odejde na pár dní z domu a pak zpovzdálí sleduje tu spoušť, co následuje...

Film zachycuje sérii reálných příběhů z osmnáctého století o otrocích a jejich majitelích, které jsou protínány scénami z moderní Brazílie ovládané korupcí a praním špinavých peněz. Režisér Sérgio Bianchi se nepřímo pokusil porovnat bezpráví, kterého se dříve v Brazílii dopouštěli otrokáři, se špinavostmi, které se dějí v dnešní době na pozadí organizací a projektů rádoby zaměřených na pomoc znevýhodněným občanům. Ve volně provázaných segmentech se objevily hvězdy brazilské kinematografie jako Lázaro Ramos, či Zezé Motta.

Kanadský miniseriál dle knižní předlohy Lawrence Hilla popisuje příběh guinejské holčičky Aminaty Diallo (Aunjanue Ellis), která je v 18. století odvezena do USA jako otrokyně. Na cestě se setkává s chlapcem Chekurou (Lyriq Bent), jenž je rovněž zotročen. Navzdory mnohaletému odloučení a řadě nesnází, láska Aminaty a Chekury trvá po celý jejich život. Ve fiktivním seriálu je kromě dramatického života otroků bravurně vyobrazeno i historické pozadí včetně amerického boje o nezávislost, založení kolonie v západní Africe osvobozenými otroky a vytrvalé snahy abolicionistů o zrušení otroctví.

Britský film zachycuje příběh rodiny, která nedávno přišla o matku. Vdovec bere své dvě děti na dovolenou na jihozápad Skotska, kam obvykle jezdívají. Místní ovšem o tragické ztrátě nemají tušení, a tak svým jednáním rodině zrovna nepomáhají. Melodramatická atmosféra umožňuje divákovi plně se vcítit do postavy náctileté dívky, malého hocha i mladého muže, kteří se každý po svém vyrovnávají se smrtí drahé osoby.

Čtyři přátelé - Joe Gatto, James Murray, Sal Vulcano a Brian Quinn zkouší v ulicích New Yorku svoje interní šprýmy na nevědoucí spoluobčany. Každý díl se skládá z několika "výzev", za jejichž uspěšné splnění čtveřice získává body. Ten, kdo má na konci bodů nejméně, musí čelit ještě výživné pomstě zbylých tří. Nepříliš složitý humor jednoznačně zaujme a neurazí.

Film popisuje kontroverzní výzkum syfilidy na Afroameričanech probíhající mezi léty 1932 - 1972, z pohledu hlavní zdravotní sestry Eunice Eversové (Alfre Woodard). Případ známý jako Tuskegeeský experiment měl dokázat, že odlišné rasy mají totožnou reakci na syfilidu, která se v první polovině dvacátého století nekontrolovatelně šířila. Háček byl ovšem v tom, že vláda Spojených států odmítala platit za léčbu, šlo jí totiž pouze o výzkum postupu choroby. Tento fakt byl morálním dramatem pro afroamerického lékaře Sama Broduse (Joe Morton), ale hlavně pro sestru Eversovou, která se zkoumanými muži navázala silné vztahy. A co teprve, když se do toho ještě navíc zamotala láska k pacientu Calebu Humphriesovi (Laurence Fishburne)?

Film Sarafina! představuje těžkou dobu apartheidu v Jižní Africe z pohledu mladé studentky. Sarafina (Leleti Khumalo) je vystavena dvěma odlišným proudům - podrobení se režimu nebo boji proti němu. Velký vliv na ni přitom mají nebojácní spolužáci a moudrá učitelka Mary Masembuko (Whoopi Goldberg).
Příběh zachycuje hrdinský protest studentů, který vedl až k vyhlášení stavu nouze v roce 1976. Mnoho žáků přitom padlo za oběť krutým vojákům, nebo skončilo ve vězení.

Sophie Okonedo se představila v hlavní roli coby manželka jedné z nejvýraznějších ikon Jižní Afriky - Nelsona Mandely (David Harewood). Snímek poukazuje především na to, že Winnie nebyla odjakživa jen podporující manželkou, jak ji média většinou zobrazují, ale i silnou osobností sama pro sebe. Film nám zprostředkovává zcela nový náhled na situaci, kde zjišťujeme, jakými útrapami si musela Madibova žena projít nejen kvůli příjmení Mandela, ale i kvůli vlastním akcím za svržení apartheidu. Vidíme zde ženu, která nechtěla jen stát ve stínu svého manžela, ale dělat věci po svém. Nicméně sedmadvacet let čekání na člověku zanechá stopu, a tak ani Winnie se nechovala vždycky příkladně.

Snímek haitského režiséra Raoula Pecka, který vyrostl v Kongu, zachycuje nelehkou cestu této středoafrické země k nezávislosti na Belgii a následné politické peripetie. Patrice Émery Lumumba (Eriq Ebouaney) byl prvním předsedou vlády Konžské demokratické republiky a spolu s několika dalšími lidmi, jako například Josephem Okitoem (Cheik Doukouré), se proslavil především bojem za nezávislost a sjednocení Konga, zrovnoprávění všech obyvatel a snahou o zklidnění situace v armádě. Kvůli řadě politických projevů, ve kterých otevřeně hovořil o dobových tabu a některým neuváženým krokům, se nakonec zamotal to spletité politiky natolik, že už pro něj nebylo cesty zpět. Tento muž se stal hrdinou celé postkoloniální Afriky a symbolem jednoty a nezávislosti.