gjjm

Průměrný záznam z doby natáčení zajímavostí. Tohle je chlápek v arabském kostýmu, který dělá salta.

Opravdu nevím, co je na tom tureckého. Žena chvilku provádí podivné pohyby před kamerou, těm pohybům nejspíš říkala turecký tanec a ve své době se jimi proslavila. Mezi ostatními záznamy z doby točení každé trochu zajímavé blbosti celkem průměrné číslo.

Ani ne padesátivteřinová scénka o hospodské výtržnosti. Rozjívený chlápek si v hospodě objedná whiskey, shodí jakémusi chlápkovi klobouk a trošku se porve. Dva jiní chlápci ho vyženou a za odměnu dostanou od hostinské panáka zadarmo. Žádný filosofický film to není, ale jako nepovedený pokus o grotesku by se to snad dalo uznat.

Vida, tak perfektní němá groteska mohla vzniknout i v Americe v roce 1902 :) Pekař hází těsto po kryse. Když se kus těsta uchytí na nějakém sudu , zaujme ho to a začne z něho tvarovat různé bizarní obličeje. jeho spolupracovníci se na něj naštvou, ovšem on je zneškodní foukáním moučného prachu. Že by docela vtipné alegorické znázornění umělecké inspirace a těžkého postavení umělce v materialistickém světě?

V podstatě fotka sochy svobody, která se trochu klepe. Chápu, že Edison natáčel každou blbost, ale tohle opravdu není vůbec nic zajímavého. PRO NĚMIHO: ve ve stejném roce natočil třeba Melies svoje geniální Un homme de tętes. Kinematografie sice v roce 1898 byla ještě v plenkách, ale rozhodně je neposrávala tímhle způsobem.

Docela vtipné převyprávění biblického příběhu od karikaturisty Jeana Effela, doprovázené vynikajícím komentářem Adolfa Hoffmeistera, načtené Janem Werichem. Právě proto, že malé dítě nerozpozná budovatelský podtext a nedokáže si ho odfiltrovat, je třeba se tím zabývat. Navíc vysloveně hrozná hudba.

Docela dobrý postapokalyptický animovaný kraťas, správně pochmurná atmosféra, skvělá, silně depresivní hudba. Typicky americkou infantilnost u animovaných filmů (zvlášť u těch vážných animovaných filmů - vždyť přece i animované filmy se dají dělat seriózně, dospěle) normálně nesnáším, tady bych se přes ni ale dokázal přenést díky výborné hudbě a občas skvělým scénám. V některých sekvencích je to ale hrozně přeplácané a plné obrazových klišé. Špinavý svět postapokalyptické, rozbořené země, plné odpadků (mimochodem, Vall-i je příšerná vykrádačka tohoto filmu), je vylíčen dobře, nicméně v popisu příběhu hadrových panáků je těžce zmatený a technika vyprávění krátkého filmu je prostě nepovedená a nezvládnutá (scéna nad schodištěm má být co?). Nepřijde mi, že by v tom bylo dost potenciálu na celovečerák, když i jako krátký film je to takový lepší průměr. http://www.youtube.com/watch?v=yeNbO85m2dM

Tak tady vykradli tvůrci Harryho Pottera nápad s oživlými obrazy. Vynikající zvláštní efekty a vtipný nápad jako skoro u všech meliesovek, snad jen trošku zdlouhavé a na konci mírně přeplácané, přestože tu máme dokonce i romantické scény. http://www.youtube.com/watch?v=_Z8hovrjRlA

Vlaková romance aneb jak sbalit ženu během jedné cesty vlakem. Na svou dobu docela dlouhé a náročné, v podstatě velkofilm, střihů je dokonce několik, asi čtyři, navíc tu něco jako bodymount, ale na jedoucí vlak, což je taky docela přelomová technologie. Kupodivu je to i docela inteligentní na romantickou komedii, snad škoda, že přechod od diskuse k svatbě je tak náhlý a není k tomu ani písmeno titulků.

Obrazová elegie za mrtvé ve zbořeném domě, která se náhodou hýbe. Záběr na skupinu lidí, jak prohrabává trosky domu a hledá mrtvé lidi. I takové jednotlivé záběry, které Edison na přelomu století chrlil po desítkách, mohou být po sto deseti letech emotivní, ale musí se to umět.