Malarkey

Pátou hvězdičku prostě nedokážu dát. A asi je to tím, že jsem film poprvé neviděl jako dítě a ani jsem na něj nestál fronty v letňáku jako řada zdejších pamětníků. Dokonce asi budu jeden z mála, který dřív byl na Plitvických jezerech, než jsem viděl první díl Vinnetua. Ale s roky na něj dostávám čím dál tím větší chuť a musím říct, že naprosto chápu, proč je pro mnohé Vinnetou takovou legendou.

V prvních dílech jsem si říkal, že tahle partička bude asi nejsympatičtějšími „superhrdiny“ z Detective Comics. Superhrdiny dávám schválně do uvozovek, protože mi spíš přišlo, že to tady je spíš banda pitomců, kteří sami neví, co s jejich nabitými schopnostmi. Nejlepší na tom byl Brendan Fraser, kterého jsem moc rád po dlouhé době viděl a okamžitě jsem si ho oblíbil. A to i přesto, že ho hned ze začátku ukázali všelijak. Nechci ale ostatním křivdit, i ostatní tu byli v pohodě a dělali takovou dobrou partu hic, kde nikdo na sobě nenechal nit suchou. Postupem času se ale jejich démoni začali projevovat, aby tak nějak vytvořili důvod dokoukat první sérii. Jenže seriál kvůli tomu začal padat do průměru. Už se neobjevovalo tolik dobrých nápadů, nepřítel tu vlastně nebyl, než byl a celé to bylo takové hrozně nekompaktní. Až jsem chvílemi měl pocit, že scénáristi tu mají pocit, že si s tím světem té DC patroly můžou dělat co chtějí…a tak to taky dělají. Občas to byl tak velký scénáristický úlet, jak kdyby celý ten svět neměl vůbec žádné hranice a mohlo se v něm stát naprosto cokoliv.

Není nad to si pustit horor, kterej o sobě ví, že je bejkovina a tak z toho faktu těží maximum. Zde to splnil na jedničku s hvězdičkou. Stylová hororová jednohubka, která si střílí ze všeho a dělá to docela dobře. Jen ta Alyson v HIMYM nevypadala jako cuchta, ale tu hororovou profesionálku zahrála parádně. Je to záměr nebo stáří?

Hodně slušná paralela na Apollo 11. Skoro se až divím, že Kozoroh 1 šel mimo mě takovou dobu. Asi sionističtí proameričtí misionáři dělali všecko pro to, abych tento film neviděl a nedokázal si říct, jak to s tím letem na Měsíc třeba mohlo být.

Netflix dal do kupy solidní partu hollywoodských maníků a připravil s nimi neméně solidní akčňák v duchu legendárních Tří králů s Georgem Clooneyem. Akce je slušná, scénář z borců udělal trošku pitomce, ale aby se něco dělo, tak to vlastně nemohlo dopadnout jinak. Jen mi tam chybělo, jako u každého akčňáku poslední doby, trošku víc hlášek, u kterých bych si řekl, že si ten status borců zaslouží právem. No, tak třeba příště.

Pěkné. Kevin Costner si prostě umí vybírat dobré, pro-americké, náměty. Kluci běhaví tu evidentně žijí svůj americký sen. Nejlepší je moment, když vidím, jak na závodech vyhraje kluk, kterej má panděro jak já a předežene profesionální sportovce. Musí se nechat, že ten příběh má prostě jedinečného lidského ducha, který by měl jít vzorem všem, co svůj boj sami se sebou vzdali. Horší už je to s filmem samotným. Já z toho trošku cítil náběh na podobný film, jako jsou třeba Kokosy na sněhu, jenom mi tam ale chybělo více sympatických momentů, lepších scén a trošku větší důraz na legraci a ne, aby z toho tvůrci udělali klasický hollywoodský příběh plný velkých patetických momentů s americkou vlajkou v pozadí.

Tady se všichni chovali jak regulérní blázni. Nejdřív tu jsou teroristi, pak tu jsou tenoristi, najednou je z toho přátelské poplkání u čaje a nakonec to skončí brutální přestřelkou. Pochopil jsem myšlenku filmu, ale pojatá byla jak kdyby se tu sešla parta hic, kteří si tu chtějí ze všech udělat blázny a tak točí, co se jim zlíbí. Závěr mě ale zaujal. Sice ten operní hlas nešel z pusy Julianne Moore, ale aspoň jsem si zjistil, že existuje americká operní pěvkyně Renée Fleming, která se i krásně česky naučila Rusalku. Klobouk dolů.

Není to tak dávno, co jsem viděl film Sbohem Kryštůfku Robine, tak jsem měl trošku strach, že tento film bude v podobném duchu. V dnešní době je v Hollywoodu moderní točit filmy na stejná témata v jednom nebo v rozmezí několika let. Moc to nechápu, ale budiž. Nicméně Kryštůfek Robin se povedl. Dá se říct, že je i hravější jak jeho předchůdce. K tomu volba Evana McGregora byla poměrně dobrá. Hřejivý rodinný film, který si našel místo v mém srdci. Stejně tak, jako Medvídek Pů.

Přiznám se, že když bych věděl, že tento film remakem skandinávské divnosti Boj sněžného pluhu s mafií, tak budu hodně přemýšlet, zdali se na tento film vůbec podívám. Kór, když ho natáčel ten samý režisér. Takhle mě nalákal Liam Neeson, od kterého jsem čekal klasickou akční ždímačku, kterou mi poslední léta nabízí měrou vrchovatou. Tady to ale bylo trošku jinak. Vtipné momenty nebyly vtipné. Absurdita byla spíš směšně trapná. No…nenašel jsem na tom nic, co by mě za ty dvě hodiny bavilo. A co víc, jedná se o poměrně věrnou kopii švédského originálu, takže vlastně stejně zbytečný film jako například Funny Games USA. Jen škoda, že zrovna Liam Neeson zde mrhal časem…

To si takhle děláte na zahradě a jak Vás bolí celej člověk, tak máte po obědě chuť si u něčeho, třeba i blbýho, odpočinout. Tohle bylo ale víc než blbý. Za normálních okolností bych dal odpad, ale jelikož jsem se v některých momentech upřímně od srdce zasmál, tak mi bylo trapně, kdybych filmu jednu tu hvězdičku neuštědřil.