Malarkey

Irský film o irských přistěhovalcích uprostřed Brooklynu. Evidentně tedy film, ve kterém se plno irských rodin určitě najde. Mně osobně se mi nejvíc líbila Saoirse Ronan a musím říct, že ten mladej Ital měl pravdu, když tvrdil, že irský holky jsou hezčí, jak italský. I v tomhle filmu mají něco do sebe a právě Saoirse tu krásu vysloveně odpaluje. Příběh pak nic extra velkého není. Už podle obsahu se dá tušit, čeho se divák dočká. Žádné objevné drama, ale na druhou stranu poctivě natočené. A i to se počítá.

Investigativní vyšetřování je hrozně zajímavá věc, ale když je film založen jenom na něm a je k tomu strašně ukacenej, těžko se k němu dá hlouběji dostat. Nicméně musím uznat, že Mark Ruffalo byl naprosto bezkonkurenční. V seznamu zajímavých herců se mi líbil ze všech nejvíc. A příběh? Tomu se snad ani nechce věřit. Kdyby šlo o jednoho člověka, ale o celou skupinu lidí? A závěrečné titulky se seznamem diecézí po celém světě, které do toho byly zapletené, představují, že tohle není problém jenom Ameriky. O to strašidelnější to je...

Jeden z těch malých velkých oskarových filmů. A škoda, že zrovna Trumbo se k nám do kin nedostal. Přitom se jedná o poctivé životopisné drama, které ještě k tomu čerpá ze světa Hollywoodu, což je samo o sobě zajímavé. A ještě k tomu nabízí naprosto parádní herecký výkon Bryana Cranstona, kterého jsem předtím ani neznal. Mohlo být těch překvapení víc? Podle mě ne. Pro mě je Trumbo po shlédnutí zaručeně největším filmovým překvapením v celé sekci Oskarů. Člověk od takového filmu neví, co čekat a pak jde spát s čistou duší.

Nešlo jinak, než to natočit odlišně a zaměřit se na rodinu nebo na dialogy mezi zajímavými postavami. Tedy tak, jak to v Pirátech ze Silicon Valley chybí stejně tak jako ve filmu Jobs. Na druhou stranu si nemyslím, že právě Steve Jobs by si zasloužil tolik filmů. Michael Fassbender a Danny Boyle sice předvedli poctivé filmařské umění, ale podle mě naprosto zbytečně.

Musím se přiznat, že jsem se Mostu špionů trošku bál. Tématika špionů v padesátých letech není úplně to nejnapínavější, co jsem kdy na první pohled zažil, ale pořád jsem měl brát v potaz, že ho mají na svědomí Spielberg s Hanksem a vůbec jsem o nich neměl pochybovat. Po shlédnutí jsem totiž nemohl být nadšenější a musím dodat, že se jedná o jeden z nejlepších filmů, který se letos dostal na Oskary. Příběh je naprosto přirozený a skvěle se hodí do Studené války. Tom Hanks je totální klasik, ale všecky absolutně přehrává Mark Rylance, kterého jsem dosud pořádně neznal, ale teď už vím, že na něj nikdy nezapomenu. Jediný problém tak vidím v hudbě, která je až moc americká a mohla si ty emoce trošku odpustit. Závěr kvůli ní je až moc patetický, což by ne každý mohl ustát. Sralo mě to..ale nedonutilo mi to srazit jednu hvězdičku. To jsem si tenhle film během dvou a půl hodin až moc oblíbil.

Hodně drsný příběh, který se nemohl dočkat lepšího zfilmování. A nejlepší scéna je ta, která proběhne někdy v půlce filmu. Tam jsem opravdu jenom tupě zíral a vysloveně neměl slov. Dobré ale na tomto filmu není jenom to, do jak náročného nápadu se pustil, ale i že pracuje s důsledky a to se mi na něm hrozně líbí. Do toho do té doby ne příliš výrazná Brie Larson nakonec dokázala, jak dobrou herečkou může být. Stejně tak i Jacob Tremblay ve svých osmi letech byl vysloveně super.Celkově vzato nic snadného na sledování, ale o to více nad takovým filmem budete přemýšlet.

Carol je film založený čistě na hereckých výkonech Cate Blanchett a Rooney Mara. Obě tady totiž hrají to, co je po nich žádáno. Cate je krásná, dominantní a přesně ví, co chce. Rooney je pro změnu krásná, tichá a v srdci se jí to pere. Nebýt ale jedné nevýrazné narážky na naší zemi, nebyl by v dialozích pořádnější moment, kdy by to stálo za to, abych se víc do dialogů zaposlouchal.

Dlouho se mě nestalo, abych film v půlce zapauzoval a přemýšlel nad tím, že nechci, aby Matt Damon někdy přestal s kolonizací Marsu. Já teda chápu, že žít tam nějakej čas bylo na hlavu, ale kromě toho, že se mu ze začátku všechno vysloveně dařilo, tak k tomu ještě měl hodně ironický a až cynický kecy, což filmu jen a jen prospívalo. Teď už se nedivím, že na Globech film vyhrál ocenění za nejlepší komedii. Sice je to stejně cynické ocenění jako Mark Watney samotnej, ale čert to vem. Marťan je naprosto výborný, realistický sci-fi, které ke každému dalšímu příběhovému posunu přichází naprosto logickou cestou. A přitom celý ten příběh napsal člověk, který si ho psal pro radost na svém blogu. Kam až takový nadšenecký projev dokáže dojít, co?

Film, který je podle mě založen čistě na hereckém výkonu Charlotte Rampling. V podstatě jsem sledoval jenom jí a to hlavně proto, že když bych jí nesledoval, tak bych u filmu zaručeně usnul. Pomalý styl vyprávění mi totiž vůbec nedělal dobře a přitom jediná Charlotte dokázala svým pohledem říct naprosto všechno. Na rozdíl od samotného filmu, který neřekl vůbec nic.

Hodně složitý film na sledování a věřím, že se na něj v nejbližší době podívám ještě jednou. Má v sobě totiž obrovské množství informací z finančního světa, ve kterých jsem se kolikrát dost slušně ztratil. A nepomohlo ani to, že ve filmu sem tam byla nějaká vsuvka, která mi některé pojmy moc hezky vysvětlila. Třeba Margot Robbie ve vaně byla hodně příjemná vsuvka. Nicméně i tak 130 minut uběhlo jako když lusknete prstem a to se mi na filmu hrozně líbilo. Vyprávěl hodně těžkou látku neuvěřitelně zajímavou formou. Režisér Adam McKay se tady vysloveně vyřádil. A stejně tak může poděkovat i hercům jako jsou Ryan Gosling, Christian Bale nebo Steve Carell, kteří celý ten příběh pozvedli do enormních výšin. U Steve Carella se musím ještě přiznat, že čím déle ho znám, tím lepší role sype z rukávu. Sázka na nejistotu mě tak hodně překvapila. Originální formou představila průser, kterým si prošlo celé USA. Nutno dodat, že průser pro obyčejné lidi a nepatrná epizoda pro pár vyvolených, kteří si myslí, že našemu světu vládnou. A kolikrát si to bohužel ani nemusí myslet. V rámci současného světového kapitalismu je toto film, který divákovi na chvíli otevře oči. Ale jen na chvíli…delší působení v podobných myšlenkách by mohlo vyvolat nekonečnou depresi.