Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Pohádka
  • Drama
  • Dokumentární

Recenze (2 133)

plakát

Arachnia: Nestvůry útočí (2003) 

Arachnia je film o obrovských pavoucích jako filmy PAVOUČÍ TEROR či ARACHNID, akorát že je spíše hororem než komedií. Především ti pavouci nebudí hrůzu, ale spíše ironický smích. Jsou polysterénově umělí jako z béčkových filmů, které se točily v 50. letech. Přesto i to je jediný důvod, proč se na tenhle film dodívat. Naopak to kolem je celé jeden strašnej brak. Herci hrát neumí. Ženský jen řvou a chlapi hrají jednoho debila vedle druhýho (zhulenec, postranej ňouma a machýrek co si hraje na Old Shatterheanda). Příběh je také strašný: Letadlo spadne vinou meteoritu na území, z jehož podzemí po desetiletích vylejzají obří pavouci. [170. hodnocení, 26. komentář, 20%, 493. nejhorší film]

plakát

Pehavý Max a strašidlá (1987) 

Pochmurný kraj upírů, bludiček, vodníků atd., v čele s bílou paní, Drákulou, doktorem Frankensteinem a jeho monstrem nabízí tato pro Čechy poněkud neznámá hororová pohádka. Nebo možná by se dala spíše označit za hororovou komedii, která svým gothickým stylem připomíná PLES UPÍRŮ. Natáčela se v Rakousku, v Salzburgu, Dachsteinu a Hallstattu, tedy pro nás neokoukaná místa, což je velikým plusem tohoto filmu. Navíc tato horská střediska přestavěná na počátek 19. století dopomáhají už tak romantické atmosféře tohoto filmu. Tak jak výprava byla precizní, tak totéž se dá říct o výběru herců. Vedle známých herců (Polívka, Skamene, Satinský, Lasica a Italka Barbara de Rossi) zde hrají neznámí herci z ciziny. Pro mě bylo hlavně překvapení, že upír kterého zde ztvárnil Ferdy Mayne, hrál Drákulu v PLESU UPÍRŮ. Bohužel je tento film pouze ve slovenštině, a tak se na něj nedívá lehce. Chvílemi pestrá škála postav spíše filmu ubližuje, než aby mu pomáhala, což se odráží v hodně překombinovaném ději. [2153. hodnocení, 47. komentář, 78%]

plakát

Botostroj (1954) 

Názorná filmová ukázka dějin, která je zobrazená líbivou formou na objednávku tehdejšího režimu, neboli strašná sračka u které se člověk musí ironicky jen smát. Botostroj coby film sloužil na zdiskreditování Tomáši Baťi. Však také dělníci Baťových závodů začali při premiéře likvidovat kina a ve městě začaly další nepokoje. Tomáš Baťa je zde ukázán jako nemorální, surový, nelidský, ziskuchtivý šéf. Likviduje záchodovou budku tak, aby do ní bylo vidět, zda dotyčný dělník v ní spí nebo ne. Odmítá přijímat staré lidi a je proti jakémukoliv vztahu na pracovišti. Naopak druhá hlavní postava Josef Horák, zde naopak kladná, je nechutně slizký komunista, kterému se nechce pracovat. Sám vyznává teorii, že úkolem komunisty je nic nedělat. [949. hodnocení, 116. komentář, 43%, 75. nejrozporuplnější film]

plakát

Anička jde do školy (1962) 

Ačkoliv zde hraje spousta slavných herců (Bohdalová, Hrušínský, Štěpánková, Menšík, Zázvorková, Fiala...), tak tento film televize vůbec nevysílají, a proto je absolutně neznámý. Ten důvod je prostý. Jedná se o vyloženě dětský film, který dnešnímu divákovi kromě pár nostalgických výjimek (staré autobusy ČSAD, pasoucí se kráva u cesty a především rozestavěná pražská sídliště s obrovskými jeřáby) nemá co dát. Středem filmu je Anička, která jde poprvé do školy a s partou dětí si především hraje na rozestavěném sídlišti. Film končí prvním vysvědčením. Roku 1962 to mohlo na dětské publikum zabrat, dneska už to nezapůsobí. [227. hodnocení, 16. komentář, 60%]

plakát

Země ztracených (2009) 

Julese Vernea to vidělo leda tak z rychlíku. Jelikož Země ztracených se v Cestě do středu Země jen lehce inspirovala. Jinak je to naivní crazy komedie pro odrostlejší děti a puberťáky za spoustu utopených peněz. Právě ty utopené peníze v dokonalé grafice a krásných vizuálních efektech to zachraňují. Především tyranosaurus rex, velocyraptor a chvilku mihnutý obří krab. Překrásné jsou i masky ještěřích lidí. Ti se mi opravdu líbili, dokonce nejvíce ze všech možných verzí na Cestu do středu země. A to i přesto, že vypadají spíše jako ufoni s ocasem. Ovšem ten děj je totálně překopaný. Je udělaný pro mladší publikum a s inteligencí nemá nic společného. Vedle dementního Willa Ferrella hraje ňouma Danny McBride, který se celou dobu tváří hodně drsňácky a průvodce jim dělá pračlověk v nejtlustším kožichu, který se nezpotí ani na poušti a připomíná spíš vytlemeného orangutana. Samotným vrcholem filmu je Ferrellův skok o tyči do útrob tyranosaura, který jej o pár chvil později vysere. A tak se Will Ferrell může pyšnit tím, že je první člověk, kterého vysral tyranosaurus. [4663. hodnocení, 322. komentář, 51%]

plakát

Mac a já (1988) 

Nepovedená vykrádačka E.T. - mimozemšťana, která na originál vůbec nemá. Špatná kamera, dialogy a ten příběh je hodně nezáživný. [600. hodnocení, 51. komentář, 54%]

plakát

Ptáci (1963) 

Ptáci nebo Psycho? Co je stěžejní Hitchcockův film? Oba jsou absolutně dokonalé. Psycho má geniální myšlenku, Ptáci jsou zase akčnější. Je v nich postupně budovaná atmosféra, děj plynule ubíhá a vrcholem jsou samozřejmě ptačí útoky. A to jak již venku na ulicích, či když vletí komínem do domu. Ptáci jsou také krásně barevní. V tak barevné kompozici naprosto vynikají záběry na poklidný venkov 60. let minulého století. Krajina a to město u moře mi připomíná Island nebo nějaké takové severské území typu Orknejí či Shattlend. A ono se nakonec natáčelo v Kalifornii. Ovšem také v nich najdeme spoustu otřesných záběrů. Konkrétně těch, když herci jedou v autě. Hned si každý všimne, že ve skutečnosti sedí v autě ve studiu a za nimi na plátně běží krajina. Anebo když děti s učitelkou běžely ze školy před ptáky. Co se týče samotných herců. Tippi Hedren role Melanie absolutně sedla. Ačkoliv z počátku byla podle mě nereálně a nevkusně vlezlá k tomu právníkovi. Že by nějaká ženská sama od sebe jela k cizímu chlapovi na lodičce je nereálné. A Rod Taylor v roli toho právníka se mi naopak vůbec nelíbil. Připadal mi jako Old Shatterheand v obleku. [8108. hodnocení, 363. komentář, 79%]

plakát

Ed Wood (1994) 

Velkolepé vzdání pocty tomuto slavnému režisérovi béčkových hororů. Mám rád Woodovy filmy a podobné béčkové filmy té doby, také Bellu Lugosiho a Vampyricu. I proto je Ed Wood chytlavým životopisným snímkem s nostalgickou příchutí. [14330. hodnocení, 695. komentář, 83%, 749. nejlepší film, 638. nejoblíbenější film]

plakát

Cesta do Ameriky (1988) 

Kýčovité prostředí příběhu prince z Afriky se mění v poměrně dobře natočený film. Na jednu stranu zažít takovou péči, převážně ty koupele, kdy se nahé krásné služebnice starají o váš penis, by chtěl zažít každý, ale zase házení květin pod nohy, vyvařování, vystrojování, česání atd., tak to je už moc. To by i mne lezlo na nervy už po prvním dni. Film je z počátku excelentní. Po odletu do Ameriky už ta sranda trošku opadne. Smísí se s dramatickými situacemi, které ve výsledku i tak působí legračně. Princ bydlí v nejhorší čtvrti v Queensu, pracuje pro konkurenci Mc´Donalds a snaží se o šéfovu dceru. [10618. hodnocení, 242. komentář, 75%]

plakát

Cesta kolem světa za 80 dní (2004) 

Se slavnou předloho Julese Vernea to má společné leda tak název a že tam Phileas Fogg cestuje kolem světa. Jenže tohle není ten Phileas Fogg, kterého známe z knihy či z oscarového filmu z roku 1956 anebo toho slavného španělského kresleného seriálu. Phileas Fogg je největší puntičkář, který si potrpí na kdejaký sebemenší detail a dochvilnost. Tady tenhle se chová jak vychechtanej puberťák. A jen občas rozmýšlí nad cestou a spoji, což dělal klasický Fogg neustále. A když je v San Franciscu okraden, tak tam dokonce žebrá na ulici. Jeho kolegou je zde opět Passepartou, kterého ovšem hraje Číňan (Jackie Chan) a místo cirkusového artisty je to takovej pošahanej tajtrlík s černým pásem karate. Navíc on je tím zlodějem, který vykradl a ve skutečnosti se nejmenuje Passepartou, ale Luxing. A třetí osoba z knihy, vysvobozená indická princezna Aouda před smrtí, se ve filmu vůbec neobjeví. Místo ní je tu nějaká vychechtaná blonďatá Pařížanka. Komisař Fix se tu objevuje jen stroze a jeho pouť končí již v Indii a poté se vrací nazpět do Londýna. Je tu i mnoho dalších nesrovnalostí jako že vynechali slavnou scénu, kdy lokomotiva má přejet přes nedokončený most či přepadení vlaku indiány. To je nahrazeno totální blbinou, a to postaveným letadlem na lodi z lodních dílů při plavbě z Ameriky do Evropy. Podle filmařů se tedy už v roce 1873 (rok prvního vydání knihy) dalo létat letadly. Tento absolutně předělaný děj nahrazuje velkolepá výprava s překrásnými záběry na Londýn, Paříž, Istanbul, Indii, Čínu a čínskou zeď, San Francisco... a každý záběr ukazuje, kolik bylo do filmu vloženo peněz. Ačkoliv je to překopaný legendární příběh ve stylu akční crazy komedie, něco jako mix akčních filmů s Jackie Chanem a americkými road tripy pro puberťáky, tak sranda to byla. [25149. hodnocení, 425. komentář, 59%]