zdeny99

Geniálně složená mozaika různých vtipů. [38969. hodnocení, 637. komentář, 19%, 137. nejhorší film]

Geniálně složená mozaika různých vtipů. [41741. hodnocení, 623. komentář, 22%, 208. nejhorší film]

Geniálně složená mozaika různých vtipů. [44243. hodnocení, 1112. komentář, 29%, 505. nejhorší film]

Bláznivá road trip komedie po Evropě, která je podle mě tou nejlepší ze všech epizod o rodině Griswoldových. Projedou Velkou Británii, kde v Londýně mají problém s jízdou vlevo a volantem vpravo, a tak neustále jezdí kolem Big Benu a Parlamentu. O kus dále pobourají legendární Stoneheage. Pak zamíří do Francie, do Paříže. V Německu navštíví své "příbuzné". A evropskou túru ukončí ve věčném městě, Římu. Při návratu do USA ještě pobourají Sochu Svobody. Je to prostě suprová komedie, na kterou se dá dívat stále dokola i po téměř 35 letech od svého vzniku. [7036. hodnocení, 155. komentář, 66%]

Tento půlhodinový Frankenweenie je podle mě prvním filmem, kterým se Tim Burton zapsal do podvědomí diváků (nepočítáme-li o dva roky staršího VINCENTA). Prokázal v něm velký odkaz na své oblíbené gothické horory a především na Frankensteina s Borisem Karloffem, což víceméně mapuje téměř jeho celou tvorbu (obzvláště STŘÍHORUKÝ EDWARD a FRANKENWEENIE z roku 2012). Hlavní postava, asi desetiletý kluk, se jmenuje tak jak známý doktor Victor Frankenstein. Tento Frankenstein je v ryze typickém Burtonově stylu. Místo odporného monstra je tu oživlý roztomilý pejsek jménem Sparky. Nejvíce Burtonův styl vidíme na hřbitově. Sparky je pochován na starém opuštěném hřbitově, a to uprostřed na kopci, kolem kterého jsou nesouměrně rozházené další hroby. Z klasického Frankensteina je zde převzat i konec, kdy Sparky uteče do mlýna a ten o chvíli později shoří. Poté se objeví jeho fena jako obživnutá žena z FRANKENSTEINOVY NEVĚSTY. O téměř 30 let později byl tento půlhodinový hraný film natočen znovu, a to v animované formě celovečerního filmu. Opět v černobílé podobě. [2560. hodnocení, 140. komentář, 83%]

Krtek ve snu je jedním z těch půlhodinových snímků o krtečkovi. Líbí se mi především ten začátek, kdy potká chlapa, který žije v domě budoucnosti. Takže dá se říct, že krteček si tu zahrál i v takovém malém sci-fi, v němž mu například stroj sám naservíruje jídlo. Jenže jak pán domu usne u klasické televizní estrády 80. let, tak se příběh dostává do nějakých halucinogenních představ. Z nich se mi už líbilo jen to, jak byla v domě zima a museli si s krtečkem zatopit dřevem z nábytku. A to jak dali televizor na oheň, jak jim bouchnul. Ostatní mě už tak nebavilo. [1905. hodnocení, 51. komentář, 86%]

Mary Poppins je kouzelná podívaná se spoustou písniček, filmových triků (především ve spojení hraného a animovaného filmu), která se nejlépe hodí do programu vánočních svátků. Z pohledu Američana je to především o těch písníčkách. V USA se v té době točilo spousta muzikálů a Mary Poppins patří mezi ty nejslavnější. Zisk pěti oscarů proměněných ze 13 nominací hovoří za vše. Pro neanglicky mluvícího člověka jsou podle mě hlavní na celém tom filmu triky. Za ně získal zlatou sošku, a to nemyslím to spojení hraného a animovaného filmu, kdy při skočení na obraz pouličního malíře se dá dostat do kreslené krajiny Walta Disneyho. Především oceňuji kouzla Mary Poppins, kdy přilétá pomocí deštníku, kouzlem uklidí dětský pokoj, že hračky s oblečením samy lítají do zásuvek, vytahuje velké věci z tašky atd. Hodně se tímto film podobá jiným filmům od Roberta Stephensona, a to o živém závodním autu Herbiem. Film je i podobně pohádkově barevný. Jenže narozdíl od filmů s Herbiem, tak na Marry Poppins se hodně již podepsal čas. Navíc ten příběh o kouzelné chůvě není tak působivý jako o oživlém závodním autě. [3294. hodnocení, 166. komentář, 79%]

Němá barikáda na mě působí jako klenot mezi starými čsl. filmy, a to i přesto že je do ní i lehce vnesena komunistická propaganda, kdy se z rádia v závěru filmu ozve: "Naše revoluce je revoluce pracujícího lidu." A především hned v úvodu filmu, poté kdy bylo vysvětleno, že Berlín již padl, vůdce zemřel, Německo prohrálo válku, a tak chce alespoň zničit Prahu a že Němci chtějí uprchnout. "Vedení KSČ organizovalo aktivní odpor na obranu závodů, které nesměly být zničeny ustupujícími nacisty. Dělnické čety zajišťovaly své podniky. " To je ale tak vše, co bych tomuto filmu vytkl. Naopak mě velice překvapil. Úvod obsahuje autentické záběry z konce 2. světové války, a to především z dobytého Berlína. V závěru jsou zase autentické záběry příjezdu Rudé armády do Prahy. Těchto záběrů si dnes važme. Stejně tak toho, že můžeme vidět, jak vypadala Praha těsně po válce, kdy Vávra natáčel tento film. Právě díky těm záběrům na starou Prahu, tehdejší ulice, lampy a rozbořené domy neodtrhne divák oči od filmu. Takovouhle Prahu už neznáme, jak vypadala staře, hnusně, ošuntěle... Druhým lákavým bodem filmu jsou samotné boje. Tohle je pořádný válečný film z tehdejší doby, a především z Prahy. Podle mě je lepší i než ULOUPENÁ HRANICE ze Sudet, která je o dva roky mladší. Praha je plná barikád, civilistů s puškami, kulomety, pancéřovými děly a proti nim jedou německé tanky. Zaujme i prchání německých civilistů či sundávání německých nápisů z obchodů a z ulic. Vávrovi se povedl v roce 1949 natočit opravdu povedený válečný film z pražských ulic. Bohužel dnes již film neznámý, možná i odsunutý právě tou dobou, kdy vznikl. [1723. hodnocení, 83. komentář, 68%]

Tak takovouhle nesmyslně splácanou blbost si bratři Grimmové nezasloužily!!! [27281. hodnocení, 606. komentář, 60%]

Laos je vnitrozemský stát v Západní Indii vedle Vietnamu. Je to samá džungle, v níž jsou stovky honosných buddhistických chrámů. Země je plná nevybuchlých min z války ve Vietnamu. Celý dokument je pěkně udělaný, tvůrci si dali záležet, ale je to strašný mišmaš, ze kterého si nakonec nic nezapamatujete. A co se mi rozhodně nelíbilo, že kamera bere všechny ty zmíněné chrámy a vlastně celý Laos stále jen ze shora. [3. hodnocení, 1. komentář, -%]