Morholt

Matka jednoho krásného dne začne pozorovat, že s jejím synkem není něco v pořádku a postupně získává pocit, že je někdo jiný. Takže námět originalitou zrovna nesrší, ale zpracování je parádní. Cronin klade obrovský důraz na postavy, takže v jedné rovině sleduje chlapce, jehož změny v chování jsou sice kosmetické, ale nezadržitelně postupují a v té druhé se věnuje matce, která se propadá do čím dál tím větší nejistoty. Atmosféricky naprosto dokonalé a režii bych vyčetl snad jen to, že některé z momentů nevyužila na nějaké výživné bafnutí. S herci jsem neměl ten nejmenší problém a chlapeček dokázal být docela děsivý. A za zmínku stojí i strašidelná baba, která se tu sice jen párkrát mihne, ale i tak stačí udělat dojem. Parádní celovečerní debut. 80%

Úniková hra řízlá strašidelným domem. Občas se filmu podaří vykouzlit zajímavou atmosféru a jsou tu vidět i prvky napětí, ale režie toho nedokáže využít. Samotná úniková hra mi občas nedávala smysl, což se dá říct i o chování postav. Navíc Merkin sem nacpal spoustu žánrových motivů, které tu podle mě neměly co dělat. Bída to byla i po herecké stránce a korunu tomu nasadil stupidní konec. Vydržet se to dá, ale to je tak všechno. 25%

Obyčejná a předvídatelná výtahovka o dvou lidech, ale přesto byla parádní. Trošku jsem se sice obával pasáží, které předcházely očekávanému zlomu, ale ani tady nemám co vytknout. Oboum hlavním protagonistům to klapalo a po celou dobu jsem měl pocit, že takhle nějak by se asi lidé v podobné situaci chovali. Stamm si dobře poradil i s přechodem do thrilleru/hororu, celé to dokázal přijatelně oddůvodnit a přidal velice solidní dávku brutality, která dokonale ladila s psychem, které se mezi dvojicí rozpoutalo. Svou výraznou troškou do mlýna přispěli i herci a skvělou Natalii Martinez, kterou prostě žeru, výborně doplňoval i neznámý Lauria. Zatím nejlepší díl celé série. 95%

Někdy tu působí vyloženě úsměvně a to zejména ve chvílích, kdy Helgelan posílá do akce stereotypní rasistické vidláky, ale když to tak vezmu kolem a kolem, ono to k celkovému pojetí celkem sedí. Ona je to totiž víceméně pohádka, kde dobro zvítězí nad zlem a k pohádkám klisé neodmyslitelně patří. Co se samotného baseballu týče, tak z pravidel sice nejsem pořád moudrý, ale zápasy měly šmrnc a to se počítá. Fajn byli i herci, takže i když se jedná o miliónté zpracování téhož, bavil jsem se solidně. 75%

Na to, že se vlastně jedná o obyčejnou zombie rubačku, to bylo neúměrně dlouhé. Nějaký příběh tu sice byl, ale ta rádoby politická linka prosvištěla mimo mě. Nicméně to je možná tím, že korejská či čínská historie mi nic moc neříkají. Pokud došlo na rvačky s nemrtvými, tak se bylo zpočátku na co dívat, ale i to začalo být časem monotónní. Navíc to, jak hlavní hrdina procházel zástupy zombíků jako nůž máslem, mi začalo lézt trochu na nervy. Alespoň že masky byly na úrovni. Kouknout se na to dá, ale že bych nějak jásal, to říct nemůžu. Každopádně nebylo by vůbec od věci investovat nějaký peníz do něčeho podobného v našich resp. evropských či hollywoodských podmínkách. Třeba Křížové výpravy řízlé zombie hororem by nemusely být vůbec od věci. 55%

Do nového Robina jsem šel s tím, že se mi prostě bude líbit, ale přes veškerou snahu to nešlo. Úvodní akční scéna sice nebyla vůbec špatná a ta stylizace do současného konfliktu na Blízkém východě mě docela bavila, ale s návratem do Anglie to šlo tak trochu do kopru. Předně mi neseděly kostýmy. Samozřejmě už z trailerů bylo jasné, že nepůjde o nějakou historickou přesnost, ale Ritchiemu v Artušovi nebo třeba Helgelandovi v Příběhu rytíře se podařilo šikovně naroubovat moderní prvky na obecnou představu o středověku, což tady vůbec nevyšlo. Spíš to celé působilo jako nepovedený náhled do budoucnosti. Co se akce týče, tak ta celkem ušla, ale jenom ušla. Navíc tohle všechno už nabídl Arrow a po hříchu i Zorro. A nelíbil se mi ani sociální nádech, ke kterému film přistupuje až příliš vážně. Chyběl i vtip. Jediné, co mi vyloženě sedělo, bylo obsazení, ale zase nemůžu říct, že by všichni přítomní jeli naplno, což platí především pro Mendelsohna. První letošní velké zklamání. 35%

Tohle mě moc nevzalo. Pokud se film pohybuje v mezích šavlovaček, tak je vše oukej. Když dojde na palácové intriky, tak už je to horší, ale na druhou stranu kvůli nim se na to člověk nekouká. Nicméně ve chvíli, kdy vyleze na scénu monstrum, tak je to nuda. Když pominu ne moc povedenou vizualizaci, tak nápaditě se nechovala ani sama potvora. Já sice rozumim tomu, že takové zvíře by nejspíš opravdu jen běhalo, řvalo a občas něco sežralo, ale coby diváka mě něco takového může bavit jen chvíli. Herce ocenit nedokážu, ale jako plus beru, že mi přinejmenším nevadili. Ale i tak je to z mého pohledu nic moc. 40%

Válečné guilty pleasure. Po nezáživném začátku přišel první střet a od té chvíle jsem se bavil. Posádka sovětského tanku dělala se svým strojem neuvěřitelné věci, které podporovala řada slow motion záběrů i neschopnost německých vojáků. K mému údivu se film obešel i bez výraznějšího ruského patosu. Ne že by nebyl přítomen, ale nešlo to nijak přes čáru. O to víc se film věnuje potrhlému gerojství ruských vojáků a světe div se, došlo i na řadu vtipných scének. Celkově velmi dobrý dojem podtrhly i české reálie. Herecky bez problémů a pro mě byl největší hvězdou Vinzenz Kiefer jako plukovník SS. 80%

Zatímco v ulicích řádí RAF, taneční škole šéfují čarodějnice a připravují se na velkou oběť. Tedy jestli jsem to dobře pochopil. Argentova tvorba je pro mě nestravitelná, takže k remaku jsem přistupoval bez možnosti srovnávání a docela se mi to líbilo. Vedle solidního vizuálu nabízí film výborné herečky, několik bizarních výjevů, které potěší i mainstreamové fandy a dvě naprosto rozdílné taneční scény mající společné jen to, že jsem na ně vyjeveně zíral. Mínusem je natažená stopáž a fakt, že se Guadagnino nechal až příliš často unášet psychadelickými náladami. 60%

Černoch mě štval. Ani mi tak nevadilo, že tady neměl co dělat, jako spíš to, že jeho postava mi vytrvale lezla na nervy. Ale pokud se zrovna nechoval jako idiot, tak se jednalo o solidní řezničinu s překvapivě slušnou technickou stránkou. Pokud bych se měl zmínit o nějakých detailech, tak bych vybral prosící hlavu a je velká škoda, že podobných zákusků tu nebylo víc. Co se válečných hororů týče, tak se jedná o špičku, ale přesto mám neodbytný pocit, že to mohlo být mnohem lepší. 70%