Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Horor
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi

Recenze (6 995)

plakát

Open 24 Hours (2018) 

Děvče chce hodit za halvu pohnutou minulost, ale ta jí, jak už to tak bývá, celkem záhy dožene a aby to bylo ještě veselejší, trpí holka celkem výživnou paranoiou. Je sice pravda, že si režisér mohl trochu víc povodit diváka a nechat ho společně s hlavní hrdinkou tápat v tom, co je a není skutečnost a nějaká ta krvavá chuťovka navíc by také neškodila, ale zase to nejsou věci, které by celkový dojem nějak výrazněji ovlivnily. Líbila se mi i Vanessa Grasse, takže i když se nejedná o kdovíco, jsem spokojen. 70%

plakát

Ghosts of War (2020) 

Krosení nácků v kombinaci se strašením je ideální mix, tudíž nechápu, proč je válečná duchařina žánrovými režiséry ignorována. Je sice fakt, že ani v jednom z výše zmíněných ohledů film neexceluje, ale nějaká munice se tu vystřílela, něco litrů krve odteklo a bubáci, byť nejsou vizuálně nijak zvlášť vymazlení, se chovali celkem slušně, což znamená, že se nebáli ukázat a sem tam i člověka donutili k tomu, aby sebou cukl. Problém jsem neměl ani s těmi několika známými ksichty a nevadil ani Billy Zane, který je obyčejně zárukou hodně špatné podívané. Tři čtvrtiny filmu se tak odvíjely přesně v mezích toho, co jsem čekal a chtěl, když přišel zvrat, který to celé tak trochu postavil na hlavu. Upřímně řečeno vůbec nevím, jestli mám Bressovi nadávat, nebo tleskat. Na jednu stranu dobrý a překvapivý nápad, na tu druhou mi připadalo, jako kdybych se přepnul do úplně jiného filmu. Každopádně na konci u mě převládala spokojenost. 65%

plakát

Nezměrnost noci (2019) 

Ono je sice hezké, že má film pěkný vizuál, ale co je to platné, když je to víceméně o ničem. Původ záhadných zvuků je daný, což by zase tolik nevadilo, ale to by musela být cesta k vysvětlení alespoň trochu zábavná. Jenže tady je vše omezené na suchopárné a absolutně neinvenční monology, které narušovaly jen doplňující otázky a nepovedl se ani rádoby dramatický závěr. Nuda. 15%

plakát

Cruel Peter (2019) 

Klasický strašidelný příběh o chlapečkovi, který byl zaživa sadistickým parchantem a nic na tom nezměnila ani jeho zasloužená smrt. A klasické, tedy ničím výjimečné, je i zpracování. Sem tam slušná atmosféra, občas solidní postrašení i pohodoví herci a zároveň občasná snaha hrát si na umění a obvyklý neduh halit to zásadní do šera až do tmy. Dohromady mi z toho vychází čistý průměr. 50%

plakát

Prokletá (2020) (seriál) 

Multietnický binec neočekával asi jen ten největší naiva, ale upřímně řečeno jeho míra je i tak překvapivá. Vypadá to tu jak na sjezdu OSN. Nicméně záhy se ukáže, že to není jen proto, aby se naplnily kvóty. Cursed je totiž angažovaný blábol ženoucí se přesně v intencích hysterické současnosti. Máme tu jakési jiné, kteří se liší od lidí vzhledem i schopnostmi a ty pochopitelně pronásleduje zlá církev reprezentovaná krvelačnými rudými mnichy. Je celkem nabíledni, že utiskovaným se do čela postaví silná žena. A to je vlastně všechno. Artušovský motiv tu slouží jen jako zástěrka, která má k seriálu nalákat idioty jako jsem třeba já. Mytologii tvůrci nerespektují ani v těch nejmenších základech a zůstaly z ní akorát jména. Nejhorší ale je, že to je prostě blbé. Nemá to atmosféru, ani nijak zajímavé postavy, pokud nepočítám Plačícího mnicha. Scénář je zmatený, děravý i nudný. Špatně zvládnutá je i choreografie soubojů a laciná CGI krev to fakt nezachrání. A nakonec nepřesvědčili ani herci. Katherine Langford působila značně nejistě a Gustaf Skarsgård byl jen stínem Flokiho. No a zbytek nestojí za řeč. Bohužel se v tomto případě nedá doufat, že by šel seriál s druhou sezonou nahoru. 15%

plakát

Camp Cold Brook (2018) 

Parta televizních lovců duchů potřebuje zachránit show opravdovou peckou a tak odjede do zapadlého oklahomského kempu s temnou minulostí. Že se filmaři konečně střetnou s opravdovými strašidly je celkem jasné. Na začátku jsem se musel až smát, jaké to bylo klišé, ale postupem času mě to začalo bavit. Z obsahového hlediska to samozřejmě ničím nepřekvapilo, ale režie dokázala celkem slušně pracovat s napětím, herci nebyli nesympatičtí a jako bonus vidím fakt, že se tvůrci nesnižovali k tomu nadužívat ruční kameru. Jasně, dalo by se přidat ve všech ohledech a konkrétně vizualizace duchů bzla špatná, ale za těch pár šupů je to ucházející a zbytečně podhodnocená jednohubka. 55%

plakát

The Beach House (2019) 

Mladý pár se v domku na pláži neplánovaně srazí se starším párem a společně pak čelí něčemu, co přichází z moře. V první polovině  vlastně jen mluvení přechází do blábolení. V té druhé na sobě přítomní začnou pociťovat důsledky onoho něčeho, ale ve finále to působí tak, jako by všichni byli na hodně nudném tripu. Dvě tři scény sice daly naději, že by se mohlo začít něco dít, ale vzápětí film zase sklouzl do ekologického blouznění. Špatné. 15%

plakát

Yummy (2019) 

V jednoduchosti je síla. V tomto případě stačila na výživnou zábavu pochybná plastická chirurgie kdesi na východě Evropy a parta splašených zombíků. Spousta krve, vyhřezlých vnitřností i důvodů pro zasmání a to je vlastně všechno co jsem chtěl. Několika mňamózním momentům vévodí přepůlená zombice pojídající vlastní střeva. Takhle by to šlo a do Belgie míří palec nahoru za parádní debut. 85%

plakát

Game of Death (2017) 

Jednoduchá hlína. Partička mládežníků musí zabít určitý počet lidí a předejít tak vlastní ne zrovna příjemné smrti. Hlavy bouchají, střeva vyhřezávají, krev cáká na všechny strany a do to ho všeho se hystericky ječí. Podobně jako JASON X mám výhradu jen ke zbytečně nadužívané ruční kameře. Příjemné překvapení. 80%

plakát

Relikvie (2020) 

Film nabízí takřka od začátku do konce znepokojivou atmosféru s řadou napínavých chvilek, povedený je podmračený vizuál a perfektní finále. Na jedničku vyšel i casting, přičemž Emily Mortimer i tady dokazuje, že patří k nejvíc nedoceněným herečkám současnosti a co se Robyn Nevin týče, tak té stačil jeden zlý pohled, aby mi naskočila husí kůže. Díky tomu všemu mi bylo celkem jedno, že jsem se občas nechytal a navíc jsem čekal, že v závěeu se všechno vyjasní. Jenže....... . Poslední dobou mi připadá, že si tvůrci nevědí rady s konci a tak je nechávají zahalené v mlze, aby si to divák přebral po svém. A to mě štve. Ono se to dá v některých případech částečně přejít, což platí i pro Relic, ale o to je to větší škoda. 70%, ale mohlo být lépe.