(mOnkey)

„Jakou barvu má Michael Jackson?!“ Mrzí mě, že většinu hlášek a fórů jsme si odbyli v traileru. Už kvůli nim jsem se na film dost těšil. Hot Tub Time Machine se ale povětšinou veze na vlně těžce nalajnovaných komedií a navzdory tomu, že se snaží být dospělá, řeší podobná témata jako její kolegové pro mladší publikum (chlast, blití, děvky a tak podobně). Na druhou stranu hláškování staříkům přisedne mnohem líp. Už kvůli nim a typicky klišoidnímu '80s příběhu to stojí za to. 70%

No co bych vám povídal, oba díly Toy Story jsou mé vůbec nejoblíbenější animáky. A teď se k nim přidá i toto nejnovější dobrodružství. Těch deset let čekání se dozajista vyplatilo a stálo za to. Scénář je totiž našlapaný odshora dolů, animace opět na nejvyšší úrovni. Potěšily scénky namíchané z různých filmových žánrů, ale naštěstí nevznikl žádný přeplácaný mišmaš. Rovněž překvapily všelijaké narážky podpořené jak jinak než kvalitním dabingem (a to neříkám často). Příběh je promyšlený, vyrovnaně dávkuje napětí (jo, fakt jsem semtam ani nedýchal!), humor a hlavně nekončící fantazii tvůrců. A to já umím a i chci ocenit. // Už se nemůžu dočkat, až vyjde nějaká našlapaná kolekce se všemi třemi díly pohromadě. To budou ty pravé orgie. 85%

Rozhodně velké překvapení. Takhle bezprostředně nemůžu říct, jestli, případně jaké nedostatky bych mohl Misfits vytknout, i když určitě se nějaké najdou, až se mi to trochu rozleží. Všech šest dílů jsem zhltl na jeden zátah a díky parádnímu závěru nemůžu říct, že bych se na druhou sérii opravdu netěšil. Rozhodně se nenechte odradit obsahem, o žádné Heroes se skutečně nejedná. Hrdinové jsou po anglicku správně drzí (taky jsou svým způsobem výtržníci nebo k tomu nemají daleko), ale určitě ne bezcitní. Když po tajemné bouřce zjistí, že mají každý určitou superschopnost, nevyužijí ji na potírání zločinu a chytání neřádů. A to je jednoznačné plus, kdo se má pořád dívat na ty superhrdinské spektákly o záchraně světa. Hlavní postavy mají samy dost svých problémů, hlavně musí ututlat vraždu, kterou nevyhnutelně spáchali. Charaktery mají šmrnc, baví mě jejich dialogy a hlášky (v těch nejvypjatějších momentech bych je skutečně nečekal), baví mě jejich příběh, baví mě jejich legrační dialekt (jak to sakra ta Kelly mluví?). Pokud budou mít Misfits dvě, maximálně tři série a udrží si stávající tempo, tak to bude paráda!

Film takříkajíc z oboru, akorát že moje umění začíná loupáním brambor a končí u vaření čaje. Soutěže o to, kdo bude králem šéfkuchařů, se účastní řada špičkových odborníků, ale vítěz může být pochopitelně jen jeden. PS: Před tímhle filmem doporučuju silně se zásobit poživatinami, protože jinak byste mohli u sledování trpět, takové pivko a něco slaného by mělo odehnat veškeré zlé myšlenky.

Když jsem kdysi začínal číst Agathu Christie, snažil jsem se Hercule Poirotovi vyhýbat, co to jen šlo. Měl jsem tehdy hloupé předsudky kvůli seriálu s Davidem Suchetem, který se mi jednoduše nelíbil. Když jsem později začal číst příběhy tohoto drobného Belgičana, postupně jsem jim přicházel na chuť (seriálu rovněž), až se z něj stal můj nejoblíbenější detektiv ve službách paní Christie. No a Smrt na Nilu patří rozhodně k tomu nejlepšímu z pera autorky. Filmová podoba prošla drobnými úpravami, vyhodila pár nepříliš důležitých postav a zaměřila se jen na to stěžejní. Peter Ustinov se své role zhostil výborně, úloha nebojácného detektiva mu sedla, i když po srovnání musím přeci jen uznat, že David Suchet se pro roli hodí daleko spíš. Hercule Poirota jsem si vždy představoval doslova jako zavalitého skrčka s postavou tučňáka a navoskovanými kníry, čemuž se Ustinov "pouze" přiblížil. Taky mi oproti předloze chybí ve filmu důkladná detektivní práce, zevrubnější vyšetřování jednotlivých podezřelých a zkoumání stop, ale chápu, že tomu, už kvůli udržení snesitelné stopáže, nešlo vyhovět. Takhle jsme tak ochuzeni o Poirotovy brilantní dedukce, kterých se skutečně dočkáme až v závěru. To ovšem nic nemění na tom, že se bezchochyby jedná o velmi kvalitní zpracování, kterému prakticky nic nechybí. Diváci neznalí předlohy si můžou ještě deset bodíků přidat. Za mě 80%

Adaptace, které se věrně nedrží předlohy, neodsuzuju. A zrovna Ten Little Indians i s tu menšími (drobné odchylky ve vraždách) tu většími (změna místa, kde se děj odehrává) odlišnostmi patří k těm nejlepším, co jsem měl tu čest vidět. Chybí sice detailní prolog, který nás v knize seznámil s protagonisty, ale i tak se atmosféru a sžití s postavami daří vybudovat velmi dobře a hlavně bezprostředně. Naopak zamrzí, že všímavému pozorovateli je vrah odhalen mnohem dřív, než by bylo vhodné (na onen detail tu ale nechci poukazovat, abych dalším divákům nezkazil zážitek). Ke konci jsem si říkal, že nebýt ovlivněn FANTASTICKOU!!! (ty tři vykřičníky tam musím dát) předlohou, neváhal bych jít na pět. Ale poslední scéna mi zničila mé ideály a zůstala mi po ní v ústech hořká pachuť - vždyť to ztrácí na důrazu! Takže "pouze" ušmudlané čtyři hvězdičky. 75%

Kdesi v Americe pobíhá po loukách chlápek v obleku gorily s hrncem na hlavě. Jeho cílem je zničit hrstku zbývajících lidí, kteří přežili útok tohoto přerostlého retarda v overalu, který se až nápadně podobá miminu a rozumově je tak na poloviční úrovni. Na druhou stranu je celkem legrace, že lidi se jím nechají nahánět a neprojevují sebemenší záchvaty paniky. A proč taky, všem jim je jasné, že tenhle dement z vesmíru proti jejich ještě dementnějšímu chování nemá nejmenší šanci a že jeho mozkové obvody se roztaví pod náporem důmyslných plánů, které přeživší inteligence přichystá.

Jeden neherec může způsobit v divadle pořádnou neplechu. Když navíc přispěje k tomu, že z dramatu nakonec vzejde fraška, nevěstí to nic dobrého. Hra nakonec ale pobaví zaplněný sál a hrdina si i přes nepřízeň získá srdce mladé herečky. A já bych nečekal, že se u filmu z roku 1928 takhle pobavím, některé scény jsou ale fantastické. 70%

Prachsprostá nálepka, která má zase jenom trademarkového "Jimbovo tátu" a už asi pátého z klanu Stifflerů, a která je tak tupá a nudná, že jsem ji musel koukat načtyřikrát a s maximálním sebezapřením a nevolí. Do desiny to už určitě dotáhnou. PS: Ta bloncka je dobrá. A ta druhá taky. No a pár dalších.

Když dva dělají totéž, není to totéž. Přiznám se, že na Sorcerera jsem se, namlsán původním filmem, náramně těšil. Jaké pak bylo moje zklamání, když hned zkraje jsem byl zavalen (v tomto případě) nesympatickou béčkovostí (hudbou počínaje, střihem konče) a přehnanou laciností. První půlka tak daleko spíš než na plytký děj (chraň bůh!) poukazovala na scenáristovu a režisérovu neschopnost. Patřičné grády začne příběh nabírat až během samotného převozu třaskavin, kde již vše probíhá víceméně podle zaběhnutého scénáře. Jakákoli tvůrčí invence podle mě vychází naprázdno a dalším nepříjemným protivníkem, kromě džungle samotné, je hlavním hrdinům čas. První půlka buď potřebovala notně zkrátit (což bych ocenil já), nebo druhá natáhnout alespoň o půl hodiny, poněvadž postavy nemají čas pro rozvoj a jejich hloubka je tak oproti originálu mizivá. Mzdu strachu tedy rozhodně ANO, ovšem původní. 50%