Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (659)

plakát

Americká panna (2009) 

Eh, měl jsem za to že stahuju úplně jiný film a když jsem si uvědomil omyl tak už jsem byl příliš líný pouštět něco nového. Docela by mě zajímalo, jestli v USA opravdu existují spolky jako v tomto snímku, ale jak jsem viděl v Boratovi ty šílence na kázání, tak bych se vůbec nedivil. Já na tom zůstat poctivý do svatby nevidím nic zlého, pokud k tomu jedinec není nucen rodiči. Jinak vcelku průměrná komedie pro náctilété, s dostatkem pevného poprsí a přitažlivými tvářemi obou hereček v předních rolích.

plakát

Divoká planeta (1973) 

Určitě kvalitní animované sci-fi navíc s výraznou českou stopou, ale já nejsem úplně příznivce tohoto žánru, takže jsem se většinu času nudil. Hudba může lehce připomínat první řadu seriálu Byl jednou jeden...

plakát

Strom na dřeváky (1978) 

Nejhůř hodnotí lidé vulgární, uštěpační, ponižující, dehonestující víru ve které postavy žily. Jak vypovídající o dnešní pokleslé maloměšťácké kultuře, zvyklé si všechno koupit v sámošce, pohrdající každým kdo se snaží na kousku půdy vypěstovat alespoň to málo z čeho by člověk mohl mít radost. Ne, radost není zajet autem co nejblíž ke vchodu obchoďáku, nacpat pětikačku nebo žeton do koše a s ním za cigánského řevu harantů nakoupit tolik zbytečných blbostí co se do něj vejde, a tím vyprodukovat i xx odpadu. Radost je zasít si do truhlíku rajčata a celých těch cca 10 měsíců se o ně starat a vychutnávat si je, chuť na kterou ty vaše snobský křupanský rajčata v umělohmotné vaničce nikdy mít nebudou! Film je oslavou života člověka v sepjetí s přírodou, prací, vírou a pánem který má nad ním veškerou moc.

plakát

Americký zločin (2007) 

Řekl bych že snímek je přímou reakcí na šokující kanadský film Aurore vzniknuvší o dva roky dříve, jeho kvalit ale Americký zločin nedosahuje, ať už příběhem samotným, způsobem vyprávění, či technickou stránkou. U recenzovaného snímku vidíme často stranové kompozice a mám zdání že kameraman nějak neví co s tím. Pochválit musím vcelku příznačnou hudbu a určitě i kvalitu v herectví, Elliot Page je tak moc roztomilá že bych jí klidně padl k nohám, ale děvčátko z kanadského dvojčete a jeho osud hraje na city mnohem víc už jen tím že je to opravdu ještě dítě, nevinným smutným pohledem, má vlastního otce který v rodině stále funguje, stojí proti ní i farnost která by jí měla být oporou, a žena jež ji bolest způsobuje to dělá čistě z pragmatického důvodu, kdežto Gertruda snad byla ovlivněna léky, jak je naznačováno... Celkově mi přijde že je film dělaný proto aby v američanech vzbudil co nejsilnější pocity (kdo chodí do kostela nemůže být špatný člověk?), třeba i tím názvem který mohl být úplně jiný. Že to jde ale ještě hlouběji prokázal právě Aurore. Proto jsem v hodnocení přísný.

plakát

Velký bazar (1973) 

Jeee, Žabanti, jak jsem na ně mohl zapomenout?? V dětství jsem měl jejich komedie moc rád, ale časem se nějak vytratili z mého obzoru a zasunul jsem si je jako málo zajímavé filmy francouzské produkce 70.-80.let. V paměti mi z té doby zůstal jen de Funés ale i většina jeho snímků v mé mysli vybledla a humor jím vytvářený mě přestával bavit. A najednou, takový nášup vtipů! Už jen to radostné skákání na posteli jednoho z chlapců, který je nadšený že půjde do fabriky! To je skoro jako já! Potěší skvělá výprava a velká role Michela Galabru. Srandy kopec, k nejvyššímu hodnocení zbývá porovnat s dalšími Žabantími filmy.

plakát

Ten, kdo stojí v koutě (2012) 

Jako velmi přemýšlivý, zakřiknutý a citlivý podivín, který si na škole taky zažil svoje musím říct že mě snímek hned ze začátku poněkud znejistěl, a to proto, že hlavní hrdina na mě působil jako příliš málo přemýšlivý, zakřiknutý a citlivý podivín. Nebo jsem byl skutečně zvláštní exemplář. :))

plakát

Room (2015) 

Snímek, jehož vyvrcholení možná přijde až nečekaně brzy, ale správně se zaměřuje i, nebo hlavně na návrat do normálního života. Nejhorší je ten pocit že nikdo neví, kolik může být lidí kteří jsou právě teď v takové situaci jako Joy a Jack.

plakát

Uvnitř mé hlavy (2013) 

Film plný kontrastů. Docela pěkná kamera na fajn širokoúhlý materiál, občas zajímavé nápady na kompozice, ale taky mnoho scén s bezhlavými postavami, šikmo horizont atd. Celkem hodnověrný herecký výkon Juno Temple a v protikladu Michael Cera jako uplný, sice civilně hraný, ale šulin, kterej je ještě tak pitomej že místo toho aby si s holkou užil tak se tváří jak se mu zhnusila a pak se pokusí o znásilnění. Psychopatie? Režisérův nevysvětlitelný záměr? Nebo Cera dostal volnou ruku a rejža, nemyslíce, to schválil?? A takových podivností je tam více, včetně toho závěru. Nápad vžít se do pocitů neosamostatnělé pubertální introvertky ponechané v cizí zemi mezi cizími lidmi a počínající paranoia byl jistě dobrý, ale těch blbostí okolo bylo na můj vkus moc. Za ty klady si ode mě film zaslouží dvě hvězdy, ale víc ani !

plakát

V jednom ohni (2008) 

Křesťanské drama ze života mladého manželského páru, jejichž vztah se díky jeho naprosto pitomýmu chování a sledování prasečinek na netu, a její paličatosti rozpadá. Až když zakročí jeho tatínek a svěří mu své zápisky, začne se vše měnit. V tomto jsem skeptik. Ano, asi je něco na tom že pokud má člověk nad sebou nějaký bič, dejme tomu v podobě všemocného Boha, žije více v rámci daných pravidel která ho drží mezi mantinely jež z něj dělají dejme tomu ne tolik problémového jedince. Ale těmi mantinely končí svoboda a proto je pro mě nepřijatelné se tímto řídit. Však ve filmu je jasně naznačováno že kdo nežije podle božích přikázání, ten je špatný, například to jak on ze začátku hrozně přehrává třeba při hloupých hádkách s ní, to je přímo děsný! Moc se nepovedly ani akční scénky při požáru nebo uvíznutým autu na přejezdu, naopak, to jak se hasič-černoch vyhnul na poslední chvíli vlaku, tam měl vážně kliku! No, jak z toho teď ven? Pro příznivce víry a křesťanské kinematografie asi povinnost, my co si vystačíme s inteligencí, selským rozumem a otřepaným "chovej se k lidem tak jan chceš aby se oni chovali tobě"  a jinými příslovými zrovna nadšeni nebudeme, ale jednu hvězdu přidám, za to že to tvůrci mysleli dobře.

plakát

65 let přímého přenosu (2020) (TV film) 

Trocha vyprávění nadšeným hlasem Ondřeje Vetchého o prvním přímém přenosu u nás ze sportovního utkání. Nesmí chybět vzpomínky účastníka, technický rozbor, pokus o rekonstrukci a mnoho vzpomínkových záznamů ze slavných přenosů Č(S)T, které vyplňují možná i větší polovinu pořadu. To mě ale vůbec nevadilo, naopak, dovedl bych si představit i několikahodinový střihový pořad, archívy ČT musejí strývat ještě mnoho nadšených komentářů a komentátorů!