Janie.

Tři hvězdičky za film, ta jedna navíc za Ioana Gruffudda :) Ano, bylo to předvídatelné, prvoplánové a popcornové, ale mně se to docela líbilo. Jeden z těch filmů, co si zase ráda pustím, až budu chtít vypnout mozek.

Jeden ze seriálů mého dětství :) Nedávno jsem se k němu vrátila a pustila si pár dílů, je fascinující, že si i po těch deseti letech některé dialogy pamatuju dodnes zpaměti :D I když zpětně, z pohledu dospělého člověka, vidím některé nedostatky, dokážu se nad nimi jen pousmát. Už jen kvůli těm vzpomínkám :))

Na tohle se dá říct jen jedno: wow. Zezačátku jsem zírala, protože mě překvapila hravost, s jakou je celý film pojatý, někde uprostřed jsem znovu zírala, jak ve filmu, kde se na začátku objevi titulek "Paříž - 1900" tančí hromada kurtizán a gentlemanů na Nirvanu a když Zidler začal citovat první slova z Madonniny "Like a Virgin", málem jsem umřela smíchy, a na konci jsem byla dohnána skoro k slzám. Skutečně, ani minutu z těch dvou hodin jsem se nenudila. A Ewan McGregor a ten jeho hlas... hlavně v Elephant Love Song Medley při I Will Always Love you jsem tála :D Stejně tak u Your Song. Ale za vrchol filmu a nejlepší taneční scénu určitě považuju El Tango de Roxanne - opět, z Ewanova hlasu jsem měla husí kůži a ta písnička je tak prudká, divoká a chytlavá, že jsem jeden den měla dokonce takový blok, že jsem nemohla poslouchat nic jiného :D Vážně, už dlouho jsem nebyla tak nadšená z filmu jako po shlédnutí Moulin Rouge. Už předtím jsem milovala jak muzikály, tak Ewana i Nicole, takže kombinace toho všeho je vlastně tak trochu splněný sen. Jenom když tohle píšu, už mám zase nutkání se na to podívat znovu :D

Není to nijak zvlášť návykové ani strhující, ale na druhou stranu to ani není odpad, u kterého by se mi zvedal žaludek. Seriál, na který se dívám, když zrovna nemám po ruce nějaký lepší :D

Jeden z mých oblíbených seriálů. Je mi líto té nízké sledovanosti, ale na druhou stranu pochybuju o tom, že by se případná druhá sezóna kvalitou vyrovnala první, která je skvělá. Příběh se zajímavě vyvíjí a pořád se hýbe dopředu, ale možná je lepší, že ho nebudou zbytečně protahovat. Každopádně - pro mě jedna z nejlepších letošních novinek. Už jen kvůli té chemii mezi Sarah Michelle Gellar a Ioanem Gruffuddem - ta opravdu jiskří :) A pokud bude opravdu jen jedna sezóna, právě kvůli Ioanovi (a jeho britskému přízvuku :D) mi bude Ringer chybět.

Tohle mě bavilo od začátku až do konce. Jeden z mála filmů, u kterých jsem si při zapínání jistá, že se budu smát i při opětovném shlédnutí.

Na tohle se vždycky ráda znovu podívám. I když je to vlastně pořád o tom samém :) A to se nepodaří každému seriálu.

Lost měl skončit po druhé, možná třetí sezóně. Je mi docela líto toho, co se z toho zpočátku nadějného seriálu stalo a stupidní přeslazený konec pro mě byl snad největším seriálovým zklamáním všech dob. Na Ztracených mě totiž vždycky bavilo asi hlavně to vědomí, že řešení všech těch zamotaných záhad máme nejspíš celou dobu před očima, a stejně nám uniká, takže jsem se těšila na velká odhalení a ten okamžik, kdy to do sebe všechno začne zapadat, jenže... nic takového nikdy nepřišlo. Vlastně by se dalo říct, že nás celou tu dobu tvůrci jen tahali za nos, protože to nevěděli ani oni. Se vším respektem - vymyslet něco "super záhadného" bez toho, abych si lámala hlavu i s tím, proč to tak vlastně je, to by dokázal každý. Právě tahle falešná geniálnost mi na tom zpětně tak vadí. Ach jo. A to byl Lost můj první opravdu oblíbený seriál.

I když jsem snad viděla všechny díly i dvakrát, vždycky se znovu bavím. Intelektuální humor a skvěle napsané postavy, z nichž mě vždycky nejvíc pobavil Frank "kuní ksicht" Burns. "Nejsem tu, abych se jim líbil." -- "Tak to jste tady správně".

Aby člověk naplno docenil Lucasovu práci, stačí si pustit jakýkoli jiný film ze sedmdesátých let. Tohle byl velký a odvážný krok do neznáma, který se ovšem stoprocentně vyplatil. Nejen, že je to přelomové dílo z technického hlediska, ale také je sympaticky obsazené, podbarvené skvělou hudbou a má nezaměnitelnou atmosféru. Film, který nestárne.