kajas

Matně si vzpomínám na předchozí díly z cyklu Oběti a tenhle patří mezi ty slabší - hlavně pointou, která je více než přitažená za vlasy.

I když se moc snažím být při sledování filmů objektivní, mívám prostě vždy problém s hlavními hrdiny, se kterými nějakým způsobem morálně nesouzním. Někdy si takové postavy získají moje sympatie svým charismatem či smyslem pro černý humor (jinak bych se asi nemohla dívat na žádnou gangsterku), někdy ale ne. Tenhle snímek pro mě bohužel spadá do druhé kategorie. Životopisný snímek vypráví o Richardu Williamsovi, který připravil neprůstřelný tréninkový plán pro své dvě talentované dcery (dětí měl daleko více) a díky své houževnatosti a vytrvalosti z nich skutečně vychoval jedny z nejlepších tenistek v historii. Film je výborný ve vyobrazení tréninkových scén i samotných zápasů (těch ale bohužel není mnoho), jeho hlavní protagonista je ale prototypem ambiciózního otce, který bere své dcery hodně zkrátka a následně je po vyhraném zápase okřikuje, aby se o výhře už nebavily. Neštítí se v různých etapách filmu lhát a podvádět lidi, kteří by jeho dcerám mohli potenciálně pomoci. Jeho úsilí sice přineslo kýžený výsledek, ale co si budeme, Venus a už vůbec ne Serena nejsou zrovna vzorem ctnosti a sportovního chování. Na film se ale koukalo dobře, to zase ano.

První mise má s předchozími díly spojenou jistou nepředvídatelnost a nekorektní zábavu. Tvůrci tentokrát využívají skutečných historických událostí a politických postav (vypuknutí 1. světové války, příběh Rasputina a revoluce v Rusku atd.) a zasazují je do zápletky o váženém šlechtici, který se s pomocí svého syna a věrných sluhů snaží zachránit svět. K Ralphovi jako "náhradě za Firtha" jsem si nějakou dobu hledala cestu, stejně tak k dosud neznámému Harrisi Dickinsonovi v roli jeho syna, v druhé polovině filmu jsem se ale o postavy už správně zajímala a bála se o jejich životy. První misi chybí více brutálního humoru a nějaká opravdu nezapomenutelná scéna, návštěvy kina jsem ale rozhodně nelitovala a teď se budu těšit na regulérní třetí díl :)

Britská královská rodina se musela potýkat s černými ovcemi rodu daleko dřív, než se v životě prince Harryho objevila jistá Meghan. Princezna Diana byla miláčkem doslova celého světa, v rodině, do které se přivdala, se ale necítila vítanou. Chilský režisér Pablo Larraín se podobným způsobem věnoval také osudům Jackie Kennedy (a Natalie Portman tehdy za svůj výkon získala oscarovou nominaci). Nyní se tak trochu historie opakuje, na Oscara za hlavní ženský výkon je nyní nominovaná Kristen Stewart. Režisér ji bohužel vedl stejně jako před několika lety Natalii, Kristen sice velmi dobře nastudovala Dianinu dikci, gesta a pohyby (aspoň pokud můžu soudit na základě několika dokumentů), zároveň ale podává velmi stylizovaný až hysterický výkon. V kombinaci se snovými sekvencemi a zdlouhavými záběry bylo pro mě toto drama bohužel velmi těžko stravitelné.

Loni Přátelé, letos Harry. Literární a filmový fenomén stvořený J. K. Rowlingovou nedávno oslavil neuvěřitelných 20 let od premiéry prvního filmu. Do televizního speciálu přijali pozvání tři herci, bez kterých by to nešlo, fanoušci se samozřejmě mohli těšit také na představitele vedlejších rolí a na další tvůrce. Když bych měla porovnávat tento reunion s už zmiňovaným speciálem Přátel, Přátelé budou těsnými vítězi. Proč? HP speciál se sice vyhnul nezábavným vsuvkám s celebritami a podivným rozhovorům s fanoušky z různých koutů světa, na druhou stranu působí těch sto minut trošičku staticky - většinou si ústřední trio "jenom" povídá na pohovce a sem tam si na natáčení zavzpomíná někdo jiný. V Přátelích jsem si našla více silných momentů, jako bylo předčítání některých scén znovu po letech. Přesto se ale jedná o příjemnou podívanou, která žádného fanouška nezklame.

Romantická komedie, ve které víc než nelogicky se chovající ústřední pár zaujme vedlejší postava - kamarád geek, který má na každou situaci řešení v podobě filmové hlášky. Jsem zklamaná a zároveň ráda, že jsem neutratila peníze za lístek do kina... a to Verunku normálně zbožňuju.

Jeden z nejvýpravnějších filmů klasického Hollywoodu je právě díky své výpravě, kostýmům a několika davovým scénám opravdu synonymem pro velkofilm. Na druhou stranu mě vůbec nenadchnul svými vyprávěcími postupy a, bohužel, ve své druhé polovině i dost nudil...

I když jsem předplatitel Netflixu, nijak zvlášť nesleduji seznam nově zveřejněných filmů a nestříhám metr při čekání na nějaký nový příspěvek do videotéky. O Red Notice jsem ale věděla více dopředu a díky lahůdkovému obsazení jsem se těšila na peckovou podívanou. Čekalo mě ale hořké zklamání. Snímek je typickým zástupcem filmového "honu kočky s myší", kdy proti sobě stojí dva profesionální lupiči a agent FBI. Bohužel ale ani jedni z nejoblíbenějších herců současnosti nezachrání film s podprůměrným a neoriginálním scénářem, ve kterém vás nezaujme ani jedna akční scéna a můžete si tak maximálně povzdychnout nad tím, jak to Gal neskutečně sekne (ale s hraním už je to bohužel horší). Taky jsem vůbec nepochopila, co na tomhle propadáku stálo 160 milionů dolarů. Achjo.

Námět je zajisté skvělý a nelze si nevšimnout paralel s covidovou pandemií (ačkoli scénář vzniknul ještě před covidem). Po parádní první třetině se ale ústřední zápletka rozuteče do množství podtémat a dělalo mi velký problém udržet pozornost téměř dvě a půl hodiny. Postavy mi svým karikaturním vyobrazením nijak nepřirostly k srdci a malinký palec nahoru tak zvedám až za dojemný závěr (nikoli za potitulkovou scénu).

Ach ty mluvící hlavy... tohle mohl být tak úžasný projekt, který by se mohl promítat v hodinách dějin médií nebo mediální výchovy. Bohužel se prakticky každá epizoda dramaturgicky rozpadá, ve vyprávění se nelogicky přeskakuje (u televizních žánrů se přitom jasně nabízela klasická chronologická výstavba). I přesto jsem si našla pár zajímavých informací, hlavně co se týče slovenské produkce - ráda se podívám na nějakou televizní pohádku a třeba seženu i tu slovenskou Nemocnici...