kajas

"Co studuješ?" "Postmoderní feministické teorie..." "Krásná noc, že? Když přichází jaro, je to něco úžasnýho... vykuř mi ho, krásko!" Hodně dlouho jsem se téhle teenagerovské klasice vyhýbala, protože jsem byla přesvědčená, že je to prostě vulgární a primitivní hloupost. A světe div se, ono se jedná o vlastně docela roztomilou romantickou komedii se sympatickými mladými hrdiny.

Svého času docela oblíbený malý levný horůrek, na kterém mi jeho lacinost ale trošku vadila. Úmrtí nápaditá (nejlepší stejně bylo to úplně první), postavy ale nesympatické. Takže takový průměr.

"Tak tady jste bruslili... kolem stromečku z formely... a jinak je maminka normální?" Za mě tedy od začátku do konce mnohem větší jízda než první část. Růžová 15 plná řemeslníků, Hrzán jako profesor Hartman... neviděla jsem ten film možná 15 let a některé scénky se mi zřetelně vybavovaly. Skoro 5*.

Stejně jako u Hřebejkovy "Nevinnosti" jsem měla pocit, že místo jednoho sleduji filmy dva. Ten první mě svým vyjádřením pomalu plynoucího života v zahrádkářské kolonii málem unudil k srmti, ale ten druhý, to byla taková pecka! Na současné české poměry nesmírně zábavná i napínavá záležitost. Tu čtvrtou hvězdičku jsem přidala s oběma očima přimhouřenýma, ale Polívkova parta si ji zasloužila.

Po přečtení obsahu vám v podstatě musí být jasné, jak film dopadne, jde tedy hlavně o způsob, jak se tvůrci k závěru propracují. Proti hercům nemůžu říct ani slovo, úředník Sebastian Stan je fajn, ale důležitější jsou představitelé veteránů - Samuel L. Jackson, William Hurt nebo loni zesnulý Peter Fonda, kterému je snímek věnován. Jejich flashbacky z válečné vřavy dokáží vtáhnout, na druhou stranu mladé vojáky ztvárňují snadno zaměnitelní no name herci, takže vám ani není jasné, který z nich je tím největším hrdinou. Osobně si nedokážu tu snahu vyznamenat dávno mrtvého vojáka příliš ospravedlnit (obzvlášť ne v případě, kdy už posmrtně oceněn byl, jenom ne "nejvyšší" medailí), Amerika je ale svým patriotismem proslulá, takže asi proč ne. Standardní drama s dobrými herci, které ale není ničím výjimečné.

Příběh inspirovaný skutečným příběhem scenáristky Terezy Boučkové mě zaujal hlavně silným hereckým výkonem Petry Špalkové, která podle mě zastínila i tolik oceňovaného Trojana. Trochu ale obtěžuje snaha o artovou formu - detailní záběry na smutné obličeje dětských postav atd.

Neznám knižní předlohu ani další díla Philipa Rotha, pokud je ale stejně nezáživná jako její adaptace, tak tedy potěš koště. O nějakých orgiích nemůže být ani řeč, postavám jejich nepřirozený dabing ubírá na životě, každá další minuta jenom prodlužuje divákovu únavu z přemýšlení, k čemu tahle okázalá nuda vlastně byla.

Sérii o chobotničkách mi doma nikdy nepouštěli, ale s Lucií to byl úplně jiný případ. V dětství bych hodnotila určitě výš, ale dospěláckou optikou mi tenhle první díl (ve skutečnosti sestříhaná první polovina seriálu natočeného pro Západní Německo, což jsem ani netušila) prostě nepřipadá tak zábavný jako jeho pokračování.

Často reprízovaná kriminální komedie mi dlouho unikala, a kdybych ji nakonec neviděla, nic by se nestalo. S Veškrnovou/Havlovou jsem nikdy neměla problém, vadila mi ale celková utahanost filmu a taky fakt, že pátrání po vrahovi bylo odsunuto až na poslední kolej.

Dvojice, která má na svědomí asi nejhorší porevoluční filmovou pohádku, připravila o rok dříve hudební film, který sice není tak tragicky špatný, zato je ale doslova a do písmene o ničem. Pobaví pokus o náhled do zákulisí hudebního průmyslu a některé písně, nepotěší herecké výkony ani bídné postsynchrony.