Booman

Co takhle natočit Battle: Los Angeles a zasadit ho do doby americký kolonizace. A ufouni přiletí, aby nám ukradli všechno zlato. Jo a dialogy uděláme ještě klišovitější než v Battle: LA. Nedáme tam ale tolik akce, a když už se tam teda něco bude dít, tak to dáme do úplný tmy, aby nebylo nic vidět a pro jistotu to ještě sestřiháme do pulsekundovejch snímků, pak ty stíny budou vypadat děsně akčně. Přidáme pár srdcervoucích dialogů, nějaký plyšový medvídky a růžový srdíčka a táta indián se s tátou cowboyem pustí ruku v ruce vstříc všem nebezpečím a zabijou ty zlý emzácký zlatokopy a zachrání svoje unesený příbuzný. A teď budou všichni štastně odjíždt do západu slunce a zatmívačka. A je to. Dvě hodiny utekli jak voda, přez tvrdej spánek jsem si ani nevšiml, že to skončilo. Ve verbalovi se zas probilo na povrch jeho homoego, holt už zase potřeboval trochu toho plyšákovskýho pohlazení. Pravděpodobně to bude mejma zamlženejma třema dioptriema, ale odpřísáhl bych, že jsem pravě dokoukal disneyovku. Ale tak k věci. Když pominu to, že nebylo defakto vidět nic jinýho, než dlouhý vyjížďky na koníčkách za slunného dne, že se vcelku nic moc nedělo, a že z dialogů mi sem tam bylo docela nevolno, tak to zas tak hrozný nebylo.

Viděl jsem to včera a už nevim o čem to vlastně bylo. Jediné co si z filmu pamatuju, je naléhavý pocit zmáčknout křížek na přehrávači a jít dělat něco zábavnějšího.

Vítejte v panoptiku Cirque de Freak. Po pravé ruce můžete vidět oplzlou nudu, odporný scénář, a deformované herecké výkony a po levé ruce jejich dirigenta Paula Weitze. Popravdě by mě ten film až tolik neurážel, kdybych nehodlal konzumovat akční fantasy horor se špetkou komedie, a mezitím se mě pan Wejce nesnažil nafutrovat obskurní nedomrlou Troškařinou. Během projekce jsem měl neustálý pocit dětské trapnosti přerývaný zývavou nudou, co deset minut kontrolujíc čas, kdy už to teda skončí. Dvě hvězdy za to, že díky mystifikaci jsem se dostal filmově zcela mimo cílovou skupinu a dokážu si představit, že děti ve věku 8-13 mohou být tímto dílkem nadšeni. Konec konců Twajlajt měl taky celkem úspěch.

Pročetl jsem si zde par komentů a musel jsem se několikrát trochu pousmát nad lidmi, kteří tento film bytostně prožívali. Nechápejte mě zle, film se mi opravdu velmi líbil. Perfektně řemeslně zvládnutá záležitost s gradující atmosférou od začátku až o konce. Na druhou stranu charaktery hlavních postav nebyli nijak zvlašť rozvedené, takže jsem neměl nejmenší důvod k nim přilnout a to, že na konci filmu všichni končí jako naprosté trosky může možná lehce šokovat syrovostí zobrazení, ale ke klinickým depresím mě to určitě nedovede. Každopádně doporučuju zhlédnout.

Slabota slabota, a to to vypadalo tak dobře. Atmosféra metodicky stavěná v první polovině filmu hutnou ponurou atmosférou, prapodivným chováním vedoucího teamu a nevysvětlitelnými událostmi, se v druhé polovině filmu kde jí bylo potřeba nejvíce najednou vytratila a následovala šiškovaná a bububu v nočním lese. Tísnivost filmu byla tu tam a pocit, že potenciální oběti neznámého zabijáka mohou vlastně kdykoliv odejít, protože je na mistě absolutně nic nedrží a auto je co by kamenem dohodil a zbytek doběh, na atmosféře samozřejmě taky moc nepřidalo. O tom, že mezi počáteční a finální počet živých aktérů by se dalo téměř vložit znaménko = ani nemluvě.

Tenhle film se mi hodnotí těžko. Ma jednu stranu výborně zpracovaný námět postapokaliptického světa, kde každý kdo je ještě naživu, trpí stihomamem, je na pokraji svých sil a jediné na čem mu záleží je přežít, ať to stojí co to stojí. Na druhou stranu neuvěřitelně nudná záležitost. Hlavní hrdinové jdou, někoho potkají, schovají se pred ním, pak utečou, spí, pak jdou a tak pořád dokola. Defakto se behěm celého filmu neděje nic, co by byť jen na chvíli upoutalo mou pozornost. Film je tedy spíš takovým dokumentem coby kdyby.

Slušně sledovatelný horror s místy hutnou atmosférou. Problém celého snímku byl v neskutečně stupidním chování postav a neskutečně předvídatelném ději, což vedlo k okamžikům kdy jsem jen koukal na obrazovku s výrazem WTF co to do ..... dělaj prokládaných úseky - přeskoč to, to už vim půl hodiny co se bude dít. Sumarizováno jedná se o průměrný horror, který sice ničím nenadchne ani nepřekvapý, ale ani neurazí.

Co na to říct. Vše už zde bylo řečeno a tak snad jen reagovat na nejvetší obavy mnoha diváků. Mnoho komentářů zde nazívalo film náboženskou agitkou či vírologií, což je holý nesmysl. Ač jsem zarytý ateista, tento film mě nijak neurážel. Křesťanská víra zde je pouze hybným momentem pro hlavní hrdiny ať už to jsou klaďasové nebo záporáci. Můj celkový dojem z Falloutovské postapokaliptické road movie tedy vcelku bez vady. A pokud čekáte přesně to, co jsem zde popsal, nemáte se absolutně čeho bát.

Nemohu si pomoct, ale film jehoz stěžejní myšlenkou je.... Co vlastně bylo tímto filmem míněno. Těžko říct, ale 99 minut dialogu mezi Cloonym a McElhone prokládaných dle mého zcela zbytečnými flashbacky, bylo opravdu velmi nestravitelné sousto. Tento film byl zřejmě myšlen jako útok na divákovi pocity, než jako přemýšlivé drama, ale u mě se zcela minul účinkem.

Nemá cenu zapírat. Jedná se o velmi průměrný horror, který svým dějem neohromí ale ani neotráví svého diváka. žádné zbytečné protahování úvodu a seznamování s postavami, které by vám pravděpoobně stejně byli ukradené a rovnou šup na věc. Místo toho vás děj rovnou vrhne do zvráceného pekla zvaného I. světová válka a nechá vás v něm trochu porochnit. Jediné co snad vitknout bylo neuspokojivé finále. Vcelku bych řekl dobře zabitá hodinka a půl nudného odpoledne.