jerry12

80%. K Das Leben der Anderen jsem se ještě nedostal, takže zatím mohu říct, že Die Welle je vůbec nejlepší ryze německý film, co jsem zatím viděl. Působivá atmosféra, skvělí herci, originální narace, zvolna gradující pointa. Je znát, že téma autoritářských režimů je Dennisu Ganselovi blízké jak na národní, tak na sociální úrovni. Paráda.

Film K ledu je ke shlédnutí zde: https://www.youtube.com/watch?v=ffMQ42FfiS4

90%. Po vizuální stránce jedno z nejlepších a nejzajímavějších děl posledních let. Špičkové novátorské efekty, režie naprosto úchvatná, bezchybný střih a v neposlední řadě - ač bych se klidně obešel bez toho znovu typicky hollywoodsky překážejícího romantického podtextu - taktéž geniální scénář, díky němuž bylo možné zpracovat relativně náročnou tématiku jednoduše a srozumitelně i pro mainstreamového diváka. A mnou tolik nenáviděný Cruise byl koukatelný, a to si řekněme, že je velký úspěch. Jeden z TOP sci-fi blockbusterů poslední dekády s velmi inspirativním řemeslným zpracováním, které je radost sledovat. Taková lepší, promyšlenější a efektivnější Válka světů, která myslím částečně určí směr příští sci-fi generaci. Skvělý zážitek.

70%. Vtipný sarkastický monolog, sympatický hlavní hrdina, stylisticky průměrné, ale na to, že to celé vzniklo během dvou dnů, je to super idea navíc s (aspoň pro mě) překvapivým závěrem. Pěkné.

65%. Stylisticky velmi pěkně udělané, je vidět, že tvůrci vědí, co dělají. Ale na to, jaké úspěchy film vyvolal po celém světě, mi to přijde až příliš mělké.

90%. Existuje-li moderní komediální seriál, který si zaslouží přízvisko "výjimečný", pak je to bezpochyby Community. Seriál jako z jiného světa, jež s extrémní až absurdní nadsázkou dokáže napodobit všechny historické události, slavné celebrity, filmy, seriály, postavy, prostě vše, na co si jen tvůrci vzpomenou, a to s neuvěřitelnou grácií, elegancí a energií. Dokonalá pestrost postav, jednoduchost jejich charakterů, jež se navzájem proplétají v komické symbiózy (Troy a Abed zvlášť), nádherně stylizované díly do specifických žánrových kabátů (westernový paintball, loutkový díl, Halloween apod.) a pro mě jako vášnivého filmového fanouška opravdu perfektně parodované ty největší klasiky audiovizuální historie (moje nejoblíbenější je parodie na Good Will Hunting z první řady nebo Goodfellas taktéž z první). Herecky skvělý Chevy Chase (jako postava otravný bastard, ovšem skutečně bezchybně zahraný), geniální Danny Pudi i geniální Abed, parádní charakterem-mně-velmi-podobný Jeff a v neposlední řadě fantastický Ken Jeong/Chang. Ani dámy však nejsou zastíněny skvělými výkony pánů, Gillian Jacobs umí mluvit jako mimozemšťan a Alison Brie je zase nepřekonatelně roztomilá. Co postava, to šílenec, co situace, to absurdita, co hláška, to perla, co díl, to legenda. Vedle Přátel nejlepší komediální seriál všech dob, ačkoli (a možná i proto) je úplně odlišný. A Modern Warfare shledávám nejlepším dílem všech komediálních seriálů historie. I'm lovin' it!

75%. Pomineme-li krajně nesympatické Belgičany a docela nepěkné Belgičanky, po stylistické i formalistické stránce se jedná o kupodivu výborně zvládnutý mysteriózní thriller s notnou dávkou napětí, neočekávaných zvratů a navzdory nepravidelné provázanosti jednotlivých časových linií i srozumitelné narace. Moderní konverzačka s relativně silnou atmosférou, které k plnému hodnocení chybělo opravdu jen málo. Třeba letos Van Looy porazí sám sebe v připravovaném remaku z americké produkce...

65%. Googlovská propaganda, jak se dalo čekat. To mi ale vůbec nevadí, je to zatraceně pohodový film, a ačkoli na komediích zrovna neujíždím, tak se The Internship po právu řadí mezi pár mých oblíbených vedle Hangover, Eurotrip nebo American Pie.

85%. Stylisticky, čistě jako audiovizuální dílo, pouze mírně nadprůměrné. Někomu by se mohlo zdát, že toho hollywoodského sentimentu je tam na bollywoodské kulturní zvyky chvílemi až moc. V čem je My Name Is Khan výjimečný je skutečnost, že boří mýty. Ale ne jen tak ledajaké. Boří společenská dogmata, předsudky, jimiž jako ovečky následujeme zmanipulovaná média stojící na základech amerického imperialismu. Dějově šablonovitý Forrest Gump, který se snaží formálně zahrát na city divákovi hendikepem hlavního hrdiny, což však nemusí být jen na škodu; zde to naopak funguje velmi pěkně, a to proto, že Khanova nemoc v něm vytvářela nutkání chovat se přirozeně. Khanova persona, maska vytvořená společností, sociálními zvyky a vnějšími vlivy, byla plochá a strohá. Jeho chování naznačovalo symboliku skutečnosti, že čirá lidská přirozenost je v jádru dobrá. Proto je My Name Is Khan výjimečným filmem. Nikoli jako film, ale jako motivační prvek, který jednoznačně a svědomitě říká lidem "dost" a úspěšně zastavuje předsudky, kterých jsme všichni tak plni. Islám není teroristickou organizací, je pouze vírou, náboženstvím, relativně mírumilovným, které si pouze pár jednotlivců a skupin vyložilo špatnou cestou. Dokážete si to připustit? Doufám, že ano. Jinak by tento krásný, inspirativní snímek neměl žádný hlubší význam. Ale on ho má, a proto se nestane pouhým dalším rádoby dojákem. Snímek, který dělá přístupným i za normálních okolností nepřístupné téma. Snímek, který střídá nálady, aby vyvolal pocit vlastní nekonečné omylnosti v názorech na zdánlivě paradigmatické záležitosti. Snímek, který působivě probouzí sebereflexi i v těch, v nichž jsou škatulky silně zakořeněny. Pane prezidente, jmenuji se Khan a nejsem terorista. Díky za ten zážitek.

100%. Špičkově zábavný cestopis, kde kultury jsou tak trochu vedlejším produktem, přičemž hlavní roli tu hrají zážitky a dobrodružství samotných cestovatelů a jejich dopravních prostředků. Sympatická parta lidí, kteří se prostě rozhodli, že dokáží něco, "co nejde". Pravdou je, že o jednotlivých zemích, jejich kulturních specifikách a památkách se tu nedozvíte příliš mnoho, ale energie, síla a humor, kterými je tento cestovatelský klenot nabitý, nemají v cestopiseckém světě precedens. Měl jsem tu čest účastnit se maratonského promítání tohoto seriálu v pražském kině Světozor za přítomnosti Dana Přibáně, a musím říct, že je to člověk na svém místě. Neskutečná jízda, kterou vystihuje geniální citát z plakátu od Charlese Bukowskiho: "Svět patří těm, kdo se neposerou." Egu, Bagu a ostatní byli velkým zážitkem i pro mě jako pouhého diváka.