Mrkvič

Kong si na nic nehraje, občas se blýskne nějakým fórkem, občas překvapivou scénkou a zalidněn je zajímavými herci i potvorami. Po technické stránce je také vše ok a dokonce se (možná trochu nad plán) povedlo i pár ikonických scén. Popkornová zábava jak vyšitá. Jen teda nevím, co chtějí dělat s tímto univerzem, více potvorama a záplavou filmů. V této kvalitě to začne být vše na jedno brdo a málo kdo se v dílech bude orientovat.

Nostalgické hraní si s dvacet let starými postavami, které jsem neměl ani nijak moc v lásce. Jenže dvojka prostě jede, je zajímavá a ta nostalgická nota nemá chybu. Vizualizace super a odkazy na současnou společnost jsou taky příjemně zapracovány. Vlastně snad jediné, co bych filmu vytknul je, že vychází z Boylova nejhoršího filmu :)

Režisér tohoto Kubíka nebude úplný břídil, ale začínám si myslet, že nikdy nedokáže vdechnout svému dílu zajímavější duši. Jeho předchozí Škatuláci byli hodně zajímaví, vtipní, ale nakonec žádná pecka. Kubo má snad ještě lepší scénář, humor opět neschází, animace je parádní, ale v silnějších momentech filmu jsem si pořád říkal, že jinde bych u něčeho takového bulel nebo žasl jak malej Jarda.

Po letech jsem si film připomenul a je to prostě paráda. Několik nezapomenutelných scén - kdy Russell parádní grimasou podtrhuje některou ze zvratových scén (ale nutno uznat, že i jeho soupeři své party zahráli výtečně) nebo scény s koučingem taktéž úžasného Giamattiho. Jinak je film příjemně klaďácký, plný morálních hodnot a oslavou jednoho skvělého boxera historie.

Tomuhle béčku chybí snad jen kulervoucí epická hudba (ve srovnání s Interstellarem a Gravitací). Podstata scifi je tu naplno naplněna a doprovází ji pár lehce naznačených filozofických otázek. Kdo chce, najde si je. Kdo nechce, nebude tou promrhanou minutkou snad znechucen. Při "záchraně" Sojuzem sice došlo k nějakému krkolomnému a podivně divokému přehmatu ve střižně, ale to je jediná vada na kráse.

Mluví za vše, že ve filmu zazní 80 hudebních hitů. Ano, každý si tam najde ty své oblíbené fláky. Ale na jednu dobrou písničku je tam plno laciných popíkových sraček. A jak jsem si říkal, že ten pop je ve srovnání s jinými styly ještě v pohodě, tak tady jsou zvoleny snad ty nejutahanější a nejdebilnější písničky. Ze "soutěžních" písniček bych vyzdvihl snad jen Sinatru. A jediná (asi) originální písnička byla trochu zajímavá, nemít šílený český text (v originále, kdo ví). Děj ala Hledá se superstar také moc neohromil. Proplouvající koalák za celý film z rukývu vytáhl jediné eso a to světélkující vodní mršky v nádržích. A co je smutné, že ani graficky není Zpívej kdo ví jaké. Hlavně grimasy postav jsou děsně odfláknuté, což bych při té záplavě rádoby emocí očekával na lepší úrovni.

Ač měl Leo za sebou už pár drsnějších rolí, vedle Kate Winslet tu vypadá jak dvacetiletý cucák a hlavně jeho plačící scény jsou fakt děsný. Film o sňatku z rozumu, o jeho udržování a o jeho konci? Hodinu jsem litoval, proč jsem dal na místní hodnocení. Celou dobu se občas objeví nová postava nebo nový prvek do zápletky. Ano, v celku to funguje. Ano, na závěr se nám snaží autoři připomenout, že odsuzování vztahových filmů pro jejich prožívání ve skutečném životě, nemusí být tak úplně správné. Ale nebýt postavy blázna a následné vyhrocené scény, byl by film i přes režisérský um či um některých herců zbytečnou podívanou.

Tuctová romantická komedie s nejhorším hercem, co vůbec existuje a existoval? To možná ne, ale už jen tento herec sráží hodnocení každého filmu, kde se objeví. Nebýt Nicka Nolteho a Helen Mirrenové, tak by mě velmi mrzelo, že jsem filmu dal šanci místo kajaků na čt sport.

Takový Forrest Gump divokého západu, který končí v duchu nějaké oplzlé epizodky ze seriálu Southpark. Z té doby bych opravdu nečekal takový styl. Zasmál jsem se a některé postavy si budu nejspíš až na věky pamatovat (hlavně opoziční indián myjící se hlínou), ale také to bylo dost dlouhé a druhou polovinu jsem více méně proklimbal.

Ó tótó, jak mi tu chybí Svěrák. Přednáška se mě takřka vůbec netýká (od staršího diváka jsem byl upozorněn, že je tam pár vtipů pro znalce starších poměrů). A tak jsem si mohl trochu užít herectví pana Smoljaka a utlačovaného Bruknera s pár šutry. Dvě hry nejsou špatné, ale jde o takové krátké epizodky, které se nemohou rovnat s hrami typu Severní pól nebo Dlouhý, široký. Ve druhé hře opět exceluje Milon Čepelka jako uhlobaron.