Anděl na horách

Tempo sice polevilo, budovatelského elánu už taky není tolik, tedy vzhledem k době vzniku filmu, ale šťastné tváře zůstaly a mezi nimi bručoun Marvan, který s Kemrem vytváří skvělou dvojku. K tomu klasická zápletka, která z jednoho omylu dokáže vystavět příběh zábavný i po letech, výtečný brouk Pytlík Deyl a krásná Milena Dvorská. Co víc si člověk může od pamětnické komedie přát. (03.03.2012)

Obraz dějin zobrazen líbivou formou, jak se to tehdejšímu režimu líbilo. Děj je fakt líbivý a lidský. Revizor Anděl coby Jaroslav Marvan je velice zajímavý tvor. Ještě zajímavějším je ten chlubil, co všechno umí, všude byl a všechno zná. A nejlépe umí padat na lyžích. Kemr se Zázvorkovou jsou takoví typičtí bezdětní manželé té doby. Ono vůbec celý tento film je takový obraz té doby, kdy film vznikl. Jak se tehdy trávily dovolené, co lidé nosili a jak se chovali. To je dneska už nepředstavitelné. A to vše na pozadí krásných záběrů Velkých Tater s výletem lanovkou na Lomnický štít. [12407. hodnocení, 235. komentář, 72%] (08.01.2020)

Druhé pokračování (prorežimní) komedie se skvělým mrzutým revizorem Marvanem nám na začátku filmu ukáže trošku více z jeho života. Poté se soudruh Anděl za odměnu za svou pracovitost a nulovou absenci vydá na svou druhou rekreaci do Tater, kde vlastně jel kvůli jisté mýlce. Prostě stará klasika, která neurazí a rozesměje. No je to tady sice klišé, ale abych pravdu řekl - věta soudruha Pulečka: Skáču dobře, skáču rád mě vždy zaručeně rozesměje - 8/10. (15.03.2009)

Anděl číslo dvě je o poznání volnější a komornější, v mnohém dokonce vtipnější a zábavnější. Změna počasí a lokace není vůbec na škodu a díky prostředí slovenských velehor se do prostoru dostávají i takové kouzelné figurky, jakou je lyžařský brouk Pytlík v podání Rudolfa Deyla mladšího. Marvanovi se nejlépe daří v souhře s Kemrem, ale klukovskou rozpustilost dokáže navodit až jejich euforické sáňkování. Stella Zázvorková si zahrála stíhající metresu možná poprvé, nikoli ovšem naposledy a Milena Dvorská zatím pozvolna odhazuje plášť werichovské schovanky. A koneckonců, kdo by v tomto filmu očekával jednu z nejdojemnějších scén české kinematografie, že? Kterou? No přece když Gustav Anděl zjihle pozoruje lesknoucí se sníh na větvích stromů. (28.01.2009)

„Když na to přijde, taky skáču. Skáču dobře, skáču rád.”„Co když se mi udělá v tom kotníku rosol?” -„Rosol? Vždyť běháš jako srnec!” -„Ale já jim to nedaruju! Hned jak přijedu do Prahy, tak jdu s tím k reviznímu, ta noha je prakticky pryč.” V druhém díle se starý bručoun vydává pro změnu do Tater. „Mluvíš jak Čedok. Tak tam jeď sám!” 70% (13.01.2020)