Byl jednou jeden král...

V poměrně krátké době po úspěšném uvedení filmu „Pyšná princezna" — přichází na plátna našich kin další film režiséra Bořivoje Zemana, natočený podle jedné z národních pohádek nazvaný „Byl jednou jeden král..." — Filmové dílo nechce být doslovným přepisem klasické pohádky, kterou naši mladí i staří diváci znají ze sbírky Bořeny Němcové jako „Sůl nad zlato". Autoři vycházeli z jejího fabulačniho základu a sledovali i hlavní myšlenkovou a morální náplň předlohy. V mnohém pak volili svobodný přístup k látce. Při srovnání pohádky Boženy Němcové a filmu „Byl jednou jeden král" — vidíme některé rozdíly. V pohádce královská dcera byla přinucena říci otci pravdu do očí a je za to vyhnána ze země. Nazpět se vrací teprve po smrti krále, plačíc nad jeho skonem. Ve filmu „Byl jednou jeden král" je nejmladší králova dcerka Maruška už docela jiná. Stojí na svém pevně a protože je přesvědčena o tom, že má pravdu, dovede se vzepřít i svému otci. Nevzdá se a nepovolí, dokud král nepřizná, že chybil a nejen před ní, ale před celým národem. Lid je ve filmu větší autoritou, větší silou, než je tomu v pohádce Boženy Němcové (postavy rybáře, zahrad nika a dudáka konfrontované s princem Krásným, Chrabrým a Chytrým, vdova-podruhyně). — Vedle těchto nových rysů, kterými autoři scénáře obohatili ideové poslání filmu, liší se jejich dílo od pohádkově předlohy Boženy Němcové ještě v jednom. Film „Byl jednou jeden král" — je veselejší, radostnější a ve svém úhrnu optimističtější. Filmový přehled 5/1955 (05.03.2003)

Milá a hezká pohádka. Kdy se pan král přesvědčí, že jeho nejmladší dcera ho má opravdu velmi ráda, a když podotkla, že ho má ráda jako sůl. Jídlo bez soli nebude nikdy ono...jak řekne kuchař, a má opravdu recht. Ale přeci jenom sůl nad zlato opravdu není, protože k tomu aby měl člověk sůl potřebuje mít zlato...ale dost ttoho rejpání, vždyť je to pohádka. Pan Werich dokazuje jaký byl prvotřídní herec, co slovo to perla, co gesto to skvělá scénka (...hezky se mi zdáš..., osobo stůj...). Škoda jen, že Jan Werich poněkud doplatitl na totalitní režim, a nemohl se u filmu více prosadit. (05.05.2007)

Pravda stojí za každú bolesť. Áno presne tento citát spolu s citátom, že svojho otca má rada ako soľ sú najkrajšie vety, ale tých je tu požehnane, napríklad pre mňa kúzelné české slovíčko přetrhdílo. Veľa múdrostí, právd v hláškach, ktorých je v tejto rozprávke veľa. „Ty si čí?“ „Otec svojho syna.“ Škoda len, že naše dievča tu svojho otca v noci zavádzalo, čo by sa dalo považovať za klamstvo. Iný krásny citát hovorí, že človek nemá zostárnuť, pokiaľ nezmúdrie a s tým súhlasím, vlastne je tu mnoho s čím súhlasím a na rozdiel od Fričovho spracovaného diela od Wericha a Brdečku, toto od Zemana na motívy knihy Boženy Němcovej sa mi páčilo viac, škoda len, že dokopy to netvorí jedno veľké dielo, to by bola nádhera, lebo ten budovateľský duch a tie piesne tomuto chýbajú, avšak nie je to zbytočne dlhé a nemá to toľko rozpačitých miest ako to Fričovo dielo, kde sa striedajú extrémy. Samozrejme Werich ako kráľ nemôže chýbať, škoda len, že podobných filmov nebolo viac. (02.07.2013)

Ísť do polemík o to, či je resp. nie je - Bol raz jeden kráľ... (1954) klasikou využívajúcou humor ako náruživý stupienok odľahčenia, poučení a vľúdnej nálady je scestné. O tom sa s nikým prieť netreba. Ide o to, že z dnešného pohľadu je film trochu neobratný, a aby som docenil jeho rozprávkový svet skrz umením ako takým, nesmiem sa spoliehať na tieto nižšie štandardy (dramaturgická jasnosť) a pointovú celistvosť, okolo ktorej veľa muziky nevystaviam. 5* si zaslúži samozrejme Werich a jeho charizma, s ním dejové linky fungujú a rovnako alegorické poznámky s Burianom sú improvizačne vhodné a vtipné. Veď skúste sa mnohí trošku odosobniť a nazrieť na túto dejovú konštrukciu očami cudzincov a s vedomím, ako asi hodnotíte a vnímate diela s kultúrnou odlišnosťou a potom našinské (v tomto prípade české). Spokojnosť áno (dám predsa tie 4), kult ako taký - (pomôžem si ironickou poznámočkou teraz ja) nemastné neslané. (28.12.2015)

Krásná pohádka, ve které se vše snoubí na jedničku s hvězdičkou, nádherně napsaná, vtipná, zábavná, poučná i s moudrem na závěr, výborně zahraná, všichni zúčastnění zaslouží smeknutí klobouku, mladinká Milena Dvorská je tak půvabná, až se tají dech, no a Jan Werich s Vlastou Burianem jsou nepřekonatelní, jejich hlášky jsou dnes součástí běžné mluvy.. Netuším, kolikrát jsem tuhle pohádku viděla, nicméně vím jistě, že ji ještě uvidím, patří k mým nejoblíbenějším.. (10.07.2023)