Pyšná princezna

Na Pyšné princezně je mnoho zajímavého. Zákulisní příběh lásky Aleny Vránové (provdané Kohoutové) a ženatého Vladimíra Ráže je jen jedním z mnoha. Atraktivní je ten fenomén prvenství, jako kdyby už před válkou žádné pohádky natočeny nebyly. Ale tato vycizelovaná Krasomila byla novým otvíracím fenoménem pro znovu obnovený žánr, který se stal tak typickým pro celé období Státního filmu, že ji zkrátka nelze minout. Velmi úspěšný film z problematických let čs. kina, velmi oblíbená pohádka, která se měla v 70. letech dočkat svého pokračování - leč to by Rážovi museli být stále zamilovaní, ale po 25 letech už nebyli. Zůstal nám tedy navždy jen ten nesmrtelný příběh o chrabrém králi Miroslavovi a princezně z Půlnočního království, která po setkání s ním už nebyla pyšná... Nepotrpím si sice na reprízu každý rok, ale je zajímavé sledovat ten dvojí příběh pohádky z lásky, která změnila několik životů jejich tvůrců, ale také tvář celého žánru v českých souvislostech. Dost se bavím také tím, jak byla Pyšná důležitá od svého vzniku oceňovaná pravidelně a zmiňována s každou novou barrandovskou pohádkou, ale dnes už nikdo neřeší, že konec je například postižený šetřením, nějaká zvláštní svatba se nekoná a většina diváků se zasekla na tom, že by ji chtěla vidět v barvě. (01.01.2017)

Prostě nádherná pohádka, na kterou mohou být Češi, Moraváci i Slezané pyšní. Alena Vránová jako mladá byla vážně krasavice a pyšnou princeznu, jako paK i napravenou zahrála výborně. Velmi se mi líbila "cesta na dřevech". Taky bych se projela. Nádherná krajina, kde bylo natáčeno (Dolský mlýn, Čertovy skály...). Byla jsem tam na dovolené a doufala jsem, že najdu tu skluzavku, ale bylo mi řečeno, že byla zničena už velmi dávno. Ovšem Dolský mlýn má snad ještě větší kouzlo než předtím. (22.07.2009)

Časy, keď sa ešte dal takýto najnaivnejší príbeh krásne spracovať sú už asi preč. Ale nevadí, pretože si ho môžme aspoň takto pripomenúť. Chýbalo mi tam viac humoru, ale to je minimum. Touto rozprávkou by sa malo riadiť väčšina slečien v dnešnej dobe. A našťastie ju ešte nemám natoľko 'omletú' aby som hodnotenie znížil. 80%. (07.01.2008)

Blížia sa Vianoce, čas repríz. Záujmom je reprízovať úspešné diela a Pyšná princezná úspešnou je. Len doteraz neviem prečo. Napchať obludnú ideológiu všemocnej strany ešte aj do klasickej rozprávky a vykresľovať kráľa, ktorý vládnutie berie ako bokovku popri oberaní čerešní a princeznú, ktorej prevýchova spočíva v pracovnej terapii je zvrátené. Preto považujem Pyšnú princeznú za protipól filmu Byl jednou jeden král, napriek tomu, že ich nakrútil rovnaký režisér v rozmedzí dvoch rokov. A nelíšia sa iba farbou. Aký priepastný rozdiel je medzi Werichovým a Neumannovým kráľom, Vránovej a Dvorskej princeznou, medzi trojicami Kopecký, Effa, Dedek a Kopecký, Horníček, Lipský a najmä medzi vtipom s múdrosťou v jednom filme a šaškárňou s propagandou v druhom. (20.12.2010)

I přes absenci nadpřirozených motivů (nepočítám li zpívající kytičku) se jedná o skutečnou pohádku, jakéhosi průkopníka na českých pohádkových polích. Z děje dost vyčnívá ono zaměření na pracující lid pro 50. léta tak typické, rozhodně ale není nijak urážlivé ani přehnané - král pracuje pro své podddané, oni pro něj a všichni se mají rádi. Děti to rozhodně nepoškodí. Pro dnešní dobu je důkazem, že lze natočit film pro děti bez nákladných triků a akcí. Možná právě ona absence nějakého dramarického prvku však za těch 50 let Pyšné princezně na koukatelnosti trošku ubrala. Je to spíš pohádka pro pamětníky, přesto však mohem lepší naž většina současných pohádek. (29.12.2004)