Já, spravedlnost

Až do televizního uvedení jsem vůbec netušil, že tento film existuje. A přitom je to takřka klenot. Kdo by si kdy pomyslel, že u nás vznikne příběh o Hitlerovi, který přežil válku a stal se vězněm, aniž by o tom sám věděl? Atmosféru má Já, spravedlnost velice silnou, zaujaly mě výborné dialogy, herci se skvělým Karlem Högerem a přesným Fritzem Dietzem v čele, Brynychova psychorežie a vůbec celá ta sterilní, chladná nálada. Scény "projevu", "popravy gilotinou" a závěr s mrazivou pointou, na takové scény se nezapomíná. Čtyři a půl zaokrouhluji nahoru. (09.02.2011)

Náročná psychologická hříčka o možném osudu Adolfa Hitlera. Závěrečná pasáž je hodně silná a názorně ukazuje, že v některých případech může být i vražda činem nadmíru humánním. Karel Höger hraje svým specifickým způsobem a svou (řekl bych až čapkovskou) roli zvládá s přehledem. Opravdu jde o neprávem opomíjený film - vlastně o druhé světové válce. (29.01.2007)

Hrozná šaškárna s katastrofálními hereckými výkony. Nedá se to dokoukat. Höger se na plátně zcela zbytečně nervuje. Rovněž „Hitler“. Energie spláchnutá do záchoda. Hlášky: „Celý svět sleduje norimberský proces.“ = přání otcem myšlenky. „360 km odtud“ „Stane se hrdinou příběhu, který se nikdy neudál.“ „Spal jste 36 hodin.“ Symbolika: 13:30 – 4 svastiky najednou; 20:06; 50:26 – one eye symbolism; 37:37 – podání ruky 39:40; 53:02 – svastika (Big Dipper Swastika). Film je plný milovníků hvězdné oblohy. 53:08 – Fénix. (14.10.2023)

Podobenství o vině a trestu. A o právu trestat. Dokonalý Karel Höger je zkrátka dokonalý Karel Höger. Znám jen málo takových konců příběhu, jako je u tohoto filmu. Já také - jak píše Enšpígl - soucit s Hitlerem skutečně necítil (a necítím), ale trestat? Nene, to není vůbec jednoduché... - Povinný film pro všechny, kteří rádi soudí stylem "černá" nebo "bílá". / 5 * za ten konec. (14.09.2015)

Námět je proklatě chytrý a mrazivý, podobně jako náměty z lepších epizod Black Mirror. Jenže všechno ostatní je o dvě třídy horší. Scénář je zmatený, režie utahaná, a ona pomalu budovaná hypnotická atmosféra existuje jen v prchavých náznacích. Vynikající Karel Höger se snažil zbytečně. Věřím že kdyby se téhle látky chopil Karel Kachyňa nebo Juraj Herz, tak bych si do své pestré sbírky nočních můr přidal jednu opravdu lahůdkovou. V podání Zbyňka Brynycha je to ale slabé jako čaj z třikrát louhovaného pytlíku. (01.10.2023)