Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rok 1946. Český lékař Josef Heřman je unesen a ocitá se v německém sanatoriu. Mnohem větší šok pak přichází v okamžiku, kdy doktor Heřman zjistí důvod únosu: má spolupracovat při samozvaném soudu nad mužem, který se – jak se aspoň celý svět domníval – hlavní odpovědnosti za hrůzy druhé světové války vyhnul už tím, že spáchal sebevraždu. V sanatoriu je totiž vězněn Adolf Hitler, a Heřmanovi únosci mají v plánu obzvláště krutý a zdlouhavý trest… Psychologická fikce podle stejnojmenného románu Miroslava Hanuše nabízí neobvyklou, ale velice dramatickou a sugestivní zápletku. Nevšední látka spojuje prvky filozofické, etické i dobrodružné, a připravila hercům ojedinělé příležitosti. V první řadě pak Karlu Högerovi v roli doktora Heřmana. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot 2

Recenze (70)

sportovec 

všechny recenze uživatele

I velká doba má slabší chvíle. Protikladné reakce, které tento film vyvolává u spolukomentátorů, naznačují jeho zřejmou rozporuplnost. Snahu demonstrovat obecně platný mravní princip - dostatečné potrestání zločinů, které se vzpírají rozsahem i dosahem obvyklému vnímáni a vymezování zločinu - zpochybňuje způsob provedení i pozadí, které ho charakterizuje. Nestačí na to ani hrůznost Hitlerových choromyslných etnocid. To je poselství nadčasového Brynychova a Hanušova příběhu. Směšování morálky, práva a etiky vždy vede k třaskavinovým důsledkům. Zejména k naprostým zhroucením hodnotových orientací, vytvoření doslova etického vakua. Hitler je souzen a odsuzován opět nacisty, stejně blouznivými, srovnatelně bláznivými i brutálními, snad o něco velmi málo více soudnými. V této rovině je český původní thriller nadčasový a jeho myšlenkový přesah zůstává stále aktuálním. ()

Master19 

všechny recenze uživatele

Náročná psychologická hříčka o možném osudu Adolfa Hitlera. Závěrečná pasáž je hodně silná a názorně ukazuje, že v některých případech může být i vražda činem nadmíru humánním. Karel Höger hraje svým specifickým způsobem a svou (řekl bych až čapkovskou) roli zvládá s přehledem. Opravdu jde o neprávem opomíjený film - vlastně o druhé světové válce. ()

Reklama

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Jak stárnu, přestávám těm filmům z "Nové vlny" rozumět. Za Högera dva body; film zajisté nadhazuje otázku, jak by to vypadalo, kdyby Hitler neskončil v berlínském bunkru 30. dubna 1945. Kdybych si nepřečetl obsah filmu v odborné knize, vůbec bych nepochopil, že Vršťala stál proti Hitlerovi a chtěl ho úmyslně trýznit. Všechno bylo hrozně nepřehledné; navíc tam vystupovala skupina, která ho chtěla z ostře střeženého zámku ukrást pro Bormana, ve filmu docházelo k řadě přestřelek, skoro všechno se odehrávalo ve sklepeních onoho zámku... A Inge vypadala tak sympatická, přesto byla dvakrát zastřelená... Ach jo. ()

pornogrind 

všechny recenze uživatele

...Jedna smrt pro Hitlera je málo. Ten musí umírat 100krát...Bezesporu zajímavej nápad. Škoda, že takhle to nebylo i v reálu. Já osobně bych tomu německýmu zmrdovi přál alespoň podobnej v lepším případě daleko horší konec než je ukázán ve filmu. Každopádně sebevražda byla pro Hitlera snadným vykoupením za všechny ty zvěrstva, který spáchal. Dobrá myšlenka, herecký výkony a celkový zpracování, filmu vysloužilo 4 hvězdy. ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Škoda nápadu a námětu. Než překomplikovaný příběh hrající si na složité krimi-špionážní veledíla, by filmu slušelo spíše několik nosných myšlenek, které se kolem zvoleného tématu nabízejí, a při trefných formulacích by z nich mohlo až mrazit. Ovšem nejsou-li ve scénáři, tak ani Karel Hoger s tím nic neudělá, neboť zkrátka nemá, co hrát, a může jak chce hezky volně přecházet a tvářit se zádumčivě, ale nic moc z toho nevykřeše. ()

Galerie (25)

Zajímavosti (2)

  • Film sa natáčal v Prahe na Malej strane, na zámku Sychrov v Českom raji a na zámku Líšno pri Benešove. (dyfur)

Reklama

Reklama