Režie:
Zbyněk BrynychKamera:
Josef VanišHudba:
Jiří SternwaldHrají:
Karel Höger, Angelica Domröse, Jiří Vršťala, Fritz Diez, Jindřich Narenta, Karel Charvát, Oto Ševčík, Jindřich Blažíček, Karel Peyr, Rudolf Macharovský (více)Obsahy(1)
Rok 1946. Český lékař Josef Heřman je unesen a ocitá se v německém sanatoriu. Mnohem větší šok pak přichází v okamžiku, kdy doktor Heřman zjistí důvod únosu: má spolupracovat při samozvaném soudu nad mužem, který se – jak se aspoň celý svět domníval – hlavní odpovědnosti za hrůzy druhé světové války vyhnul už tím, že spáchal sebevraždu. V sanatoriu je totiž vězněn Adolf Hitler, a Heřmanovi únosci mají v plánu obzvláště krutý a zdlouhavý trest… Psychologická fikce podle stejnojmenného románu Miroslava Hanuše nabízí neobvyklou, ale velice dramatickou a sugestivní zápletku. Nevšední látka spojuje prvky filozofické, etické i dobrodružné, a připravila hercům ojedinělé příležitosti. V první řadě pak Karlu Högerovi v roli doktora Heřmana. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (70)
I velká doba má slabší chvíle. Protikladné reakce, které tento film vyvolává u spolukomentátorů, naznačují jeho zřejmou rozporuplnost. Snahu demonstrovat obecně platný mravní princip - dostatečné potrestání zločinů, které se vzpírají rozsahem i dosahem obvyklému vnímáni a vymezování zločinu - zpochybňuje způsob provedení i pozadí, které ho charakterizuje. Nestačí na to ani hrůznost Hitlerových choromyslných etnocid. To je poselství nadčasového Brynychova a Hanušova příběhu. Směšování morálky, práva a etiky vždy vede k třaskavinovým důsledkům. Zejména k naprostým zhroucením hodnotových orientací, vytvoření doslova etického vakua. Hitler je souzen a odsuzován opět nacisty, stejně blouznivými, srovnatelně bláznivými i brutálními, snad o něco velmi málo více soudnými. V této rovině je český původní thriller nadčasový a jeho myšlenkový přesah zůstává stále aktuálním. ()
Náročná psychologická hříčka o možném osudu Adolfa Hitlera. Závěrečná pasáž je hodně silná a názorně ukazuje, že v některých případech může být i vražda činem nadmíru humánním. Karel Höger hraje svým specifickým způsobem a svou (řekl bych až čapkovskou) roli zvládá s přehledem. Opravdu jde o neprávem opomíjený film - vlastně o druhé světové válce. ()
Jak stárnu, přestávám těm filmům z "Nové vlny" rozumět. Za Högera dva body; film zajisté nadhazuje otázku, jak by to vypadalo, kdyby Hitler neskončil v berlínském bunkru 30. dubna 1945. Kdybych si nepřečetl obsah filmu v odborné knize, vůbec bych nepochopil, že Vršťala stál proti Hitlerovi a chtěl ho úmyslně trýznit. Všechno bylo hrozně nepřehledné; navíc tam vystupovala skupina, která ho chtěla z ostře střeženého zámku ukrást pro Bormana, ve filmu docházelo k řadě přestřelek, skoro všechno se odehrávalo ve sklepeních onoho zámku... A Inge vypadala tak sympatická, přesto byla dvakrát zastřelená... Ach jo. ()
...Jedna smrt pro Hitlera je málo. Ten musí umírat 100krát...Bezesporu zajímavej nápad. Škoda, že takhle to nebylo i v reálu. Já osobně bych tomu německýmu zmrdovi přál alespoň podobnej v lepším případě daleko horší konec než je ukázán ve filmu. Každopádně sebevražda byla pro Hitlera snadným vykoupením za všechny ty zvěrstva, který spáchal. Dobrá myšlenka, herecký výkony a celkový zpracování, filmu vysloužilo 4 hvězdy. ()
Škoda nápadu a námětu. Než překomplikovaný příběh hrající si na složité krimi-špionážní veledíla, by filmu slušelo spíše několik nosných myšlenek, které se kolem zvoleného tématu nabízejí, a při trefných formulacích by z nich mohlo až mrazit. Ovšem nejsou-li ve scénáři, tak ani Karel Hoger s tím nic neudělá, neboť zkrátka nemá, co hrát, a může jak chce hezky volně přecházet a tvářit se zádumčivě, ale nic moc z toho nevykřeše. ()
Galerie (25)
Photo © Filmové studio Barrandov / Miloslav Mirvald
Zajímavosti (2)
- Film sa natáčal v Prahe na Malej strane, na zámku Sychrov v Českom raji a na zámku Líšno pri Benešove. (dyfur)
Reklama