Já, spravedlnost

Námět je proklatě chytrý a mrazivý, podobně jako náměty z lepších epizod Black Mirror. Jenže všechno ostatní je o dvě třídy horší. Scénář je zmatený, režie utahaná, a ona pomalu budovaná hypnotická atmosféra existuje jen v prchavých náznacích. Vynikající Karel Höger se snažil zbytečně. Věřím že kdyby se téhle látky chopil Karel Kachyňa nebo Juraj Herz, tak bych si do své pestré sbírky nočních můr přidal jednu opravdu lahůdkovou. V podání Zbyňka Brynycha je to ale slabé jako čaj z třikrát louhovaného pytlíku. (01.10.2023)

,,Milióny lidí by chtělo Hitlera. Tak jako ho máte vy!" Nevyhledávám filmy ani knihy, které rozehrávají nejrůznější možnosti alternativní historie nad tím, co by se stalo kdyby... no kdyby třeba někdo toho Hitlera před sebevraždou zachránil a on by tu 2. světovou válku přežil. Jako proč tohle? Tak tenhle film je výjimka, coby dílo československé kinematografie pro mne téměř povinnost. I když 60. léta dala možnost vzniknout snímkům s ojedinělými náměty, alternativní příběh přeživšího Hitlera bych nečekal, tohle mne dost překvapilo. Hodně kontroverzní počin, který by po výraznějším oprášení mezi diváky mozná i dnes dokázal vyvolat daleko větší diskuse i hodně protichodné názory, než jaké naznačuje v zdejších komentářích těch 50 uživatelů, kdyby tak žalostně nezapadl. Již jsem ho asi před dvěma lety viděl, neměl jsem ho velký zájem zhlédnout znovu, nicméně objevení restaurované verzi na oficiálním YT-kanálu NFA "Česká filmová klasika" popudilo k repríze. Co k tomu říct...? Budí to u mě rozporuplné pocity i teď, nicméně když kontroverzní film budí současně (přes nechuť k tématu či zpracování) i podněty k zamýšlení a jistý přínos, proč ne. Reflexe otázky nejlepšího trestu pro zločince Hitlerova ražení, kde se i takový trest smrt může zdát nevýrazný či tuctový, jsou zde rozhodně velice zajímavé. Naopak rozehrání toho děje, kde i někteří nacisti mají cíl zničit Hitlera, nebo dokola to uzdravování a následní zneškodňování (oslepení a pod.) Hitlera, může připomínat občas i frašku. Naštěstí ale vše odehráno na čele s výborným Karlem Högerem v hlavní postavě doktora, který se v rukou manipulátorů ocitá v osobitých morálních dilematech. (70%) (Československá filmová výzva) (21.05.2019)

Nápad zajímavý (ačkoli nejsem žádný fanda alternativních historií), ale dalo se z toho vytřískat víc. Hlavně ten námět v tomhle podání se spíš hodí na středometrážní film, když není pořádně rozvinut (+ chvílemi jsem nechápal jednání některých postav) a , ale možná na tom má podíl to, že tomu dost chybí nějaká tempo a celý ten film tak na mě působil utahaně. Kvůli tomu z toho filmu nemám žádný silný dojem, byť povedených scén tam nebylo málo. A i myšlenkově to mohlo být hutnější, ale třeba jich tam je dost a na první zhlédnutí jsem ne všechno pochytil. Vlastně to celé hodně zachraňují herecké výkony (hlavně ten Högerův), pak taky trochu kamera a ten fakt, že tu Němci mluví skutečně německy (možná nechápete proč to vychvaluji, ale od té doby co jsem viděl Anthropoid a další (dejme tomu) historické filmy, kde třeba Češi mluví plynule anglicky, tak to prostě ocenit musím) - jen ten "nový diktátor" (což asi není nejlepší označení, ale asi chápete o koho jde) mluví až moc dobře česky, ale jinak v tomhle případě nemám co vytýkat. A o tom doktorovi jsem taky chtěl vědět něco víc než jen to, že je doktor a že má takové názory. Celkově to ve mě ale zanechalo takový průměrný dojem, ani dobrý, ani špatný. Fakt jsem čekal víc. Ale btw bych chtěl vědět, kolik tady umřelo lidí, protože v československých poměrech už je to tak trochu survival... :D 3* (05.01.2021)

Náročná psychologická hříčka o možném osudu Adolfa Hitlera. Závěrečná pasáž je hodně silná a názorně ukazuje, že v některých případech může být i vražda činem nadmíru humánním. Karel Höger hraje svým specifickým způsobem a svou (řekl bych až čapkovskou) roli zvládá s přehledem. Opravdu jde o neprávem opomíjený film - vlastně o druhé světové válce. (29.01.2007)

Velmi zajímavá teze na téma Hitlerovo poválečné přežití. Z počátku filmu jsem se příliš neorientoval resp. nepochopil jsem první "přepad" a následné výslechy. Všechno to do sebe začalo zapadat až postupně. Soucit s Hitlerem jsem teda skutečně necítil, ale partička kolem toho němčoura měla v hlavách taky slušně vylízlo. Vadilo mě že všichni mluvili německy až na hlavní německou postavu, ta jako by náhodou uměla česky líp než Palacký a pak ještě že český titulky tady byly asi ne heslo nebo co. Občas se něco žvatlalo, ale titulkář asi klimbal. Jednou to bylo až k pobavení, tak nějakej skočpák nezavře papulu a v titulích se objevilo jen "je to jasný ? " (07.02.2011)