I, Justice
Režie:
Zbyněk BrynychKamera:
Josef VanišHudba:
Jiří SternwaldHrají:
Karel Höger, Angelica Domröse, Jiří Vršťala, Fritz Diez, Jindřich Narenta, Karel Charvát, Oto Ševčík, Jindřich Blažíček, Karel Peyr, Rudolf Macharovský (více)Obsahy(1)
Rok 1946. Český lékař Josef Heřman je unesen a ocitá se v německém sanatoriu. Mnohem větší šok pak přichází v okamžiku, kdy doktor Heřman zjistí důvod únosu: má spolupracovat při samozvaném soudu nad mužem, který se – jak se aspoň celý svět domníval – hlavní odpovědnosti za hrůzy druhé světové války vyhnul už tím, že spáchal sebevraždu. V sanatoriu je totiž vězněn Adolf Hitler, a Heřmanovi únosci mají v plánu obzvláště krutý a zdlouhavý trest… Psychologická fikce podle stejnojmenného románu Miroslava Hanuše nabízí neobvyklou, ale velice dramatickou a sugestivní zápletku. Nevšední látka spojuje prvky filozofické, etické i dobrodružné, a připravila hercům ojedinělé příležitosti. V první řadě pak Karlu Högerovi v roli doktora Heřmana. (Česká televize)
(více)Recenze (70)
"Pokud žije pacient, žije jeho lékař!" Pro mne pacient, a s ním i tohle utopistické drama, zemřel. Jednou stačí. ()
Hrozná šaškárna s katastrofálními hereckými výkony. Nedá se to dokoukat. Höger se na plátně zcela zbytečně nervuje. Rovněž „Hitler“. Energie spláchnutá do záchoda. Hlášky: „Celý svět sleduje norimberský proces.“ = přání otcem myšlenky. „360 km odtud“ „Stane se hrdinou příběhu, který se nikdy neudál.“ „Spal jste 36 hodin.“ Symbolika: 13:30 – 4 svastiky najednou; 20:06; 50:26 – one eye symbolism; 37:37 – podání ruky 39:40; 53:02 – svastika (Big Dipper Swastika). Film je plný milovníků hvězdné oblohy. 53:08 – Fénix. ()
Tak ani nevím, proč mě tenhle film nechytl víc. Je černobílý se zajímavými "barevnými" hříčkami, odehrává se po válce, je tam výrazná psychologická rovina, zašmodrchaná zápletka a hraje tam Karel Höger. Snad je to až moc překombinované, snad je soucit k Hitlerovi až moc absurdní myšlenka, snad je to celé těžko uvěřitelné... Fakt nevím. Jednoznačně je potřeba vyzdvihnout zpracování filmu. Němci mluví německy, režisér diváka ani na chvíli nešetří... díky tomu, kde se děj odehrává se tak jedná spíš o německý film, než o český. Čeština zazní jen výjimečně. Herecky také paráda. Höger samozřejmě nezklamal, výborný je i dvorní hitlerův představitel Fritz Diez. Přesto stále tápu. Takže musím za tři, i když ani nevím proč. ()
Právem zapomenutý snímek. ()
Famózní, brilantní České dílo srovnatelné snad jen se Spalovačem mrtvol či Kladivo na Čarodejnoce. Zlatý klenot neprávem v modrém, neprávem zapomenuto! ()
Kdyby kdyby... To bylo tak zmatený, až mě to zmátlo. Nakonec jsem si řekl, že teda počkám do konce, protože mám Högera rád, a nakonec se to tak nějak splatilo. Ale ten chaos... ()
Podobenství o vině a trestu. A o právu trestat. Dokonalý Karel Höger je zkrátka dokonalý Karel Höger. Znám jen málo takových konců příběhu, jako je u tohoto filmu. Já také - jak píše Enšpígl - soucit s Hitlerem skutečně necítil (a necítím), ale trestat? Nene, to není vůbec jednoduché... - Povinný film pro všechny, kteří rádi soudí stylem "černá" nebo "bílá". / 5 * za ten konec. ()
Docela zajímavý námět, ale provedení je poněkud chaotické a ploché, vůbec mě jako diváka nevtáhlo do příběhu. Chybí tomu větší hloubka i uvěřitelnost a nezachraňuje to ani taková hvězda, jakou byl nesporně Karel Höger. ()
Mohl to být výborný film, to by se ale v poslední půlhodině nesměl překlopit v cosi zmatečného a nepochopitelného. Výborný Höger a znamenitý německý představitel Adofla Hitlera. ()
Výborná mystifikace (?). Přitom téměř neznámá a z nepochopitelných důvodů málo uváděná. Pokud můžu něco vytknout, tak zcela zbytečný vysvětlující úvodní komentář. ()
Téměř geniální nápad v poněkud rozplízlém podání. ()
No, když už tam ty titulky dělali, mohli je dát všude a na vše. Nejen tam, kde se jim to chtělo. Ale jinak to bylo vcelku dobré, představitel Hitlera přímo výborný. Doktor humanista mi sympatický nebyl, mám vůbec s rolemi pana Högera trochu potíže. Tady jde spíše o to, že si Adolf zasloužil něco mnohem horšího a kdo obhajuje zrůdu, je zrůda sám. U mne lehce nadprůměrné dílo. ()
Hodně mě překvapilo, že se na scénáři podílel Miloš Macourek. On to je de facto také sci-fi film. Nebo skutečně fantasy, když je Hitler mrtvý? Těžko říct, já bych to pod fantasy nedával. Každopádně je to naprostá pitomost bez hlavy a paty. Nejprve je lékař unesen, aby držel Hitlera naživu. Pak je svědkem toho, jak je přemlouván ke zradě skupinou, která věří, že lze ještě vše zachránit a nakonec se sám rozhodne vůdce usmrtit. Přičemž nám nejsou sděleny podrobnosti o celé této akci ani skupině. Psychologickému mučení se do jisté míry podrobuje i sám lékař. Já se obávám, že film je tak přepsychologovaný, že už jen leží v žaludku a skoro jej nelze strávit. A na závěr jedna poznámka. Tak typická věc pro československý film, která mě totálně vytáčí. Z mluveného slova cizím jazykem je přeložena v titulcích sotva polovina. ()
Nesporně zajímavý námět i povedená atmosféra. Děj je však zhruba od druhé poloviny poměrně zmatený a přiznám se, že jsem zdaleka ne vše chápal. Působivá je scéna, kdy Hitlera chystají k popravě - když ale následuje inscenované přepadení, dramatickou scénu to nechtěně změní v grotesku. Problém je, že tvůrcům šlo především o "umění" a ne o napínavou a řekněme i trochu dobrodružnou historickou fikci. Mám mnohem radši, když se tvůrci drží hesla "Nejdřív bav, potom sděluj." V případě filmu Já, spravedlnost tomu bylo naopak. ()
Nejprve jsem myslel, že se střílí doopravdy a když jsem pochopil, že ne, tak se začalo střílet doopravdy... No nevím, dívat se na to dalo, ale druhým očkem jsem netrpělivě pokukoval po hodinách, jestli mě to neokrádá o příliš mnoho času. ()
Filmu úplně neprospîvá jeho úvodní rozvleklost. Po shlédnutí se vám smrskne "jen" na myšlenky: "Byl by to ten správný postup?", "Jak bych se zachoval sám?". Ale ono to vlastně je dobře. ()
Nevšední a zajímavý film!! ()
Film má jednu velkou slabinu: je ohromně nudný. A také překombinovaný. Plusem podařená podobnost Adolfa Hitlera (Fritz Diez) a charisma dr. Hartinga (Jiří Vršťala). ()
Scénář možná zajímavý, ale režijní provedení se moc nepovedlo. Vadí mi i titulky. Prostě celkově jedna velká nuda. Hodnocení: 50 % ()
Na podnet môjho najlepšieho kamaráta z detstva, ktorý je mestami až patologicky fixovaný na historický kult Adolfa Hitlera, som si včera pred spaním pustil snímok Já, Spravedlnost. To, že sa postava tohoto rakúskeho zneuznaného maliara a xenofóbneho psychopata objaví na scéne som však nečakal, a tak ma jeho nečakaný výskyt v sanatóriu (ako aj v Československej kinematografii 60.rokov) dosť prekvapil. Potešujúci bol však fakt, že vo filme je Hitler zobrazený už len ako impotentná relikvia plne závislá na rozhodnutiach jeho väzniteľov. Rozhodne zaujímavý námet. Taktiež sa mi veľmi páčila taživo-paranoidná atmosféra, ktorú tvorcovia docielili najmä výbornou až chirurgický presnou kamerou. Obzvlášť tie blízke zábery na tváre a následne rýchle preostrenie na ďalšiu postavu alebo iný objekt v okolí zanechali veľmi silné (miestami až Švankmajerovské) dialógové dojmy. Tento neurotický pohyb kamery bol tiež dômyselne využitý v scénach, kde doktor Heřman sondoval obmedzujúce prostredie sanatória. Po dejovej stránke som však v poslednej tretine začal mať dojem, že zápletka sa miestami až príliš kurví (z nemeckého "die kurve", teda zákruta), čo filmu vo finále značne ubralo na jeho pútavosti. Je to dosť škoda lebo materiál na kvalitnú psycho-dråmu z alternatívnej histórie to bol viac než výživný. Vysoko však oceňujem fakt, že Hitlerovi post-nacistickí väznitelia počúvajú vo svojom voľnom čase dekadentnú imperialistickú jazzovú hudbu. ()