Omámení a zmatení

Režisérský enfant terrible Richard Linklater vzpomíná na svá středoškolská léta obdobným stylem jako o dvacet let dříve George Lucas. Omámení a zmatení stejně jako Americké graffiti nic zásadního neřeší, nesměřují k žádným určitým cílům a pro mnohé bude problém strávit s nimi celou noc. Ač kvůli neobratné retro stylizaci (působilo to na mne příliš současně) nešlo o srovnatelně „nadnášející“ jízdu, rád jsem se pobavil pohledem na některé nedozrálé hvězdičky (kdo napoprvé pozná Bena Afflecka, vyhrává dvacet deka dobrých pocitů) a ještě radši zaposlouchal do vymazleného soundtracku, který právem spolknul největší část nuzného rozpočtu. Nabídka dále čítá pěkná auta, trapné vtipy a zvonové kalhoty. Buď berte, nebo nechte být. Možná pochopíte, čím si Omámeni ve Státech vysloužili kultovní status a oblibu u Quentina Tarantina. 75% (03.02.2008)

Stačí se kouknout na herecké obsazení a je jasný proč jsme tomuhle filmu nemoh odolat. Kdo z nás v roce 1993 dokázal odpovědět na otázku znáš Matthewa McConaughleyho, Bena Afflecka či Millu Jovovich ? Znám ! A za dvacet let někteří z nich maj Oscara. Bena jsem kupodivu poznal, ale u Renée Zellweger jsem se bál, že jsem jí minul, ale početný tábor fans Matta se bát nemusí, jeho minout prostě nejde ani při debutu. Samotnej film je neskutečně pohodovej a i když americký studijní život se od toho českýho liší nebo alespoň za mě lišil, to hlavní je společný, složenky v nedohlednu a vzduchem voní sex, drogy a rock 'n' roll. Z toho filmu jde taková ta správná mladická bezstarostnost a na rovinu říkám, že jsem jim to zaviděl, každej z nás by měl v tomhle období chlast, šukat a užívat si co to jen jde, protože druhý takový období už život nenabídne. Takže vy kterejch se to aktuálně týká vyserte se na mobily, facebooky a další krámy, uspořádejte mejdlo, pozvěte každou holku co se na vás hezky koukne, nakupte tři prdele chlastu a mařky, seženťe dobrou muziku a nevažte se. No trocha výchovy od strejdy Enšpígla nikdy neškodí, ale všeho s mírou, takže howgh. (24.03.2014)

Příjemné postavy, skvělá hudba, ale tím to bohužel končí. Ačkoliv se snímek soustředí na postavy a jednu chlastačku, i přes sympatické charaktery mi chyběl nějaký příběh, či zásadnější motivace postav. Dokonce i tyto atributy bych byl schopen oželet, kdyby snímek byl vtipnější. Takhle se jen nese v pohodovém a nevýrazném tempu, které zachraňují herci. Ale i oni mají problémy utáhnout prvních cca 40 minut, ve kterých se už tuplem nic neděje a divák čeká na party jako na spásu, která sice přijde, ale ne v takové míře, jak byste čekali. (31.03.2011)

Asi nelze pochybovat o tom, že Dazed and Confused je Linklaterova verze American Graffiti. Zatímco Lucas vzpomínal v letech 70tých na nedávno skončené 60ky, Linklater už v podstatě točil dobovku. Tak či tak, konstrukce filmu je identická, nicméně z mého pohledu o něco méně zábavná, než jeho slavný předchůdce. Drahnou chvíli mi navíc trvalo vytvořit si alespoň nějaký vztah k postavám. Na druhou stranu, Linklater zbytečně v jednotlivých scénách nesetrvává a bez otálení se hned posouvá dál. Tenhle observační postup mu navíc dává šanci pokusit se o generační výpověď, nicméně nemám pocit, že by k něčemu takovému úspěšně celý film dovedl a zůstává tak podle mě spíše jen u bezkonfliktní dobové vzpomínky. 6/10 (31.05.2017)

Omámený Linklaterův scénář ve zmatené Linklaterově režii, který bych mu toleroval možná v devatenácti. Ve třiatřiceti bych už ale čekal něco vyzrálejšího (což přišlo o 2 roky později) a celistvějšího, než je tahle MJ oparem obehnaná nejasná vzpomínka na střední.. P.S.: McConaughey je i jako přerostlý pubertální slizák na jedničku.. (02.01.2015)