Freddyho smrt - Poslední noční můra

Za sebe musím konstatovat, že bych tento díl zařadil hnedle za ten první. Freddy si tentokrát se svými obětmi více pohrával. Ať už se jedná o tu fraždu s naslouchátkem či o videohru. Ty scény byly dotaženy až k dokonalosti. Už úvodní velmi vtipný citát Freddyho Krugera ze začátku filmu naznačuje, kudy že se bude tento díl ubírat. Postavy docela slušné, vyjímku tvoří snad jen ta Rambo girl. Trošku to kazila ta hudba vytažená snad z nějakého pornofilmu. Hororový nádech ztratila celá série už po prvním dílu, nicméně šest dílů jsme museli čekat na ten komediální. Brát však tohle jako zakončení série nemohu, takhle blbě chcípnout si za skvělou práci Freddy nezasloužil. Přesto se nebojím dát * * *. (17.08.2011)

Přes jistou fantasmagoričnost zůstanu u původního hodnocení. Zpočátku spíše nudnější příběh, sen ve snu a snu, útěky, hledání, návraty, cesta v kruhu. Nakonec se ale Freddy zjeví v plné kráse a započne svoji žeň. Freddy na koštěti, s padákem, odřezávající si prsty, probodaný s neustálým vítězným šklebem. Dokonce mě po letech bavil o trochu více, hlavně ve druhé polovině. Hrst špendlíků, ubitý křeček a vzpomínka na Super Mario Bros. Freddy je kult a já ho mám rád...k tomu slušná muzika, nejlepší Iggy Pop! (23.01.2017)

Šestá a pravděpodobně nejzatracovanější Noční můra bývá často kritizována za chybějící atmosféru, nesympatické postavy, hloupý scénář a případně nulové přínosy v rámci celé série. Nebudu tyto body vyvracet, ale v žádném případě je nepodpořím. Zůstat věrný původní myšlence a přitom přijít s novým přístupem k tématu je těžké, zvláště pokud se jedná o tak pokročilé pokračování. Freddyho smrti se to ale podařilo. Jistým způsobem zde napomohl feeling raných let devadesátých, ale o to hlavní se postarali tvůrci již při psaní scénáře. Rozhodli se znovu zapátrat ve Freddyho osobním životě, což sice může být otravné, ale pokud je to podpořeno povedenou dějovou linií tak proč ne. Děj pátého pokračování je dobře zvládnut po rytmické stránce. Jedním z důvodů může být slušná rozmanitost lokací, ale tím důležitějším je vrstvení děje. Tentokráte se totiž krom klasické snové a reálné pasáže dočkáme i retrospektivní roviny odkrývající život hlavního antihrdiny. Přestože jednotlivá zabití trvají delší dobu (zvláště v porovnání s vraždící mašinerií ve čtyřce), mají slušný drajv; prostě to šlape. Proč tomu tak je lze velice dobře vidět například ve scéně, kdy se Fred pustí do chlapce s naslouchátkem. Ta je poměrně různorodá, co se prostředí týče, dokresluje postavu, navíc je v ní dobře dávkován humor. A právě ten může být další rozporuplně přijímanou věcí v této Noční můře. Bez přílišného přehánění se totiž dá označit za přehnaný, až šaškovský, což některým fanouškům může připadat jako troufalost. Největším průšvihem je pak trojice duchů, díky nimž získal Freddy své schopnosti. Páté pokračování Noční můry bych tedy neviděl nijak černě, spíše naopak. Díky výše uvedené scéně, videoherní vraždě a poměrně slušnému finále rozhodně je na co vzpomínat. (10.06.2010)

Prvně jsem chtěl dát menší hodnocení,tak o jednu hvězdu míň. Ale,když jse zjistil,že tenhle film byl první ražisérky,tak to beru s rezervou. Potěšilo mě,že režisérka si napsala sama scénář a první půl hodina funguje dobře,nějaký úvod a zápletka tu je. Pak to padá,režisérka film spíše paroduje a to dalo by se říci,že hned v úvodu. Freddy na koštěti ale pak v jeho domě. Explodující hlava byla dobrá,mohlo to být,ale lepší,krvavější. Freddy tu má nějakou pobledlou masku,zjišťujeme něco více o jeho životě. Dvojka sice vystačila s minimem vražd a je mou nejoblíbenější,ale tady se Freddy mohl rozjet více. Celý díl je odlišný od těch jiných. Za celou tu řadu změn nevím jestli má režisérku pochválit a nebo pokárat. Díl funguje jen díky Robertovi. Každopádně jsem rád,že se režie hororů chytají ženy a tady na první film docela solidní. (26.12.2008)

Tak a je to tu! Přišla doba temna a zmaru. Šestý díl sebou přinesl nejen Freddyho nouzi o nové oběti, ale především scénáristickou tupost a pád do vod obyčejného průměru. Tento díl už měl příchuť několikrát vyluhovaného čaje, neoslazeného a hlavně s minimem situací, které diváka dokázaly zahřát u srdce. Do režisérského křesla usedla Rachel Talalay – ženská která se většinu své kariéry věnovala točení televizních seriálů a mnozí fandové Nočních můr jí označují za prznitelku této série. S tímto tvrzením souhlasím tak napůl, protože se tu dá narazit na několik povedených scén i hlášek, ale jako celek se mi tento díl moc nelíbil. Největší pozitivum vidím v tom, že se díky několika záběrům podíváme do Freddyho minulosti. O jeho početí se mluvilo už v minulých dílech, ale tentokrát se krátce podíváme i do jeho dětství a založení vlastní rodiny. Freddy rozhodně nebyl žádným svatouškem a celý jeho život byl jen o bolesti a utrpení, o které se rád dělil s ostatními. I tentokrát se mu do spárů dostane několik obětí a musím alespoň trochu ocenit tvůrčí kreativitu, protože i zde se dočkáme několika povedených soubojů, okořeněných trefným černým humorem. Smrt ve videohře mě sice moc nezaujala, ale takový finální souboj s vlastním potomkem – to už byla jiná káva. Nicméně když porovnám všechny zápory i klady, tak mi z toho nakonec vylezlo průměrné ohodnocení. Bohužel. Rád bych řekl, že to mělo navíc, ale nemělo. 50% (19.12.2017)