Othello

Moc pěkně převedený Shakespeare na filmové plátno. Výsledek zůstává trošku divadelní (zejména, se zdůrazňuje v momentech, kdy se postavy obracejí jako by přes rampu k divákovi), což ale nepochybně bylo myšleno jako úcta k autorovi, který psal divadlo a nikoliv film. Fishburne i Branagh jsou herecky skvělí. K. Branaghovi navíc skládám poklonu za to, že velikou část svých životních možností obětavě vložil do Shakespeara. (28.10.2005)

„This is the night…that either makes me or for does me quite..“ Notoricky známý příběh o svěcení prostředků, ve kterém intrikán Iago šeptá do uší jed a zasévá semínka, ze kterých vyrůstají zeleno-oká monstra. Svou formou si to najde cestu k divákovi, žárlivostí spalovaný Fishburne charismaticky mauří, ale je to Branagh, kdo si Parkerovu verzi slavné "machiavelistické" tragédie krade pro sebe. Když boří čtvrtou stěnu, cítíte se provinile, protože o jeho plánech víte, ale nechcete jej zastavit.. Hošan Lodovico v podání Michaela Sheena sice pobyl na plátně jen pár chvil, ale kdykoliv se objevil, stoupla teplota o pár stupňů Celsia.. (03.01.2022)

Rozporuplné pocity - 3/4 filmu jsem si říkal, jak je dobře, že se člověk dostane k takovýmhle adaptacím. Bylo to zajímavě udělané, pěkná výprava, IAGO byl dostatečně padoušský a i když víte, jak to dopadne, jste zvědavi, jak to bude provedené. A to je podle mě slabina poslední čtvrtiny. Celé je to dost natahované, na to že tam zemře několik lidí je to takové dokumentární, bez emocí. Dobře je to vidět na postavě Desdemony, která umírá, jako kdyby četla nějakou hodně nudnou knihu. Člověk se sice doví, co chtěl, ale když vyjedou titulky říká si, sakra co to bylo? (21.10.2010)

Zbytečně DOSLOVNÉ provedení ... snad i díky protřelému intrikánu Jagovi, který se často obrací přímo na diváka ... jakoby ho cos nutilo chlubit se svou domnělou genialitou - či jakoby natvrdlý divák neuměl bez nápovědy rozpoznat jeho pravé úmysly. Režie nedokáže příběhu vdechnout tu správnou dramatičnost - ani důstojnost ... snad proto, že sám Othello není silným hráčem, kterému byste bez oka mrknutí uvěřili přirozenou autoritu, rozhodnost a vojevůdcovské schopnosti (alespoň já jsem chvílemi mrkala velice usilovně). Zmítá se jak třtina ve větru Jagových záludných slov, nechá se až příliš snadno obelstít a svést na temnou stezku žárlivosti. Zápletka se tak po všech scénáristických úpravách, svázaná nepříliš kreativním režijním zpracováním, stává maličko povrchní a nedůvěryhodnou, ustojí to jakž takž na 3* s průměrnou svítivostí. (21.01.2022)

Nezbývá mi než ztotožnit se s komentářem bogu. Neviděla žádnou jinou filmovou adaptaci Othella, tak nemám, s čím srovnávat, zato se ke mně ale dostala řada Shakespearových her v režii Kennetha Branagha a těm se bohužel Othello při vší snaze rovnat nemůže. Branagh má zvláštní dar přenést Shakespearovo dílo na plátno tak, že ačkoliv po většinu času doslova cituje předlohu a z úcty k autorovi nevynechá jedinou scénu, ani si další nepřipíše, jeho filmům nechybí život. Oliver Parker pojal Shakespeara poněkud volněji, řadu scén vyškrtal a třeba konec (teď mluvím o Branaghově postavě Iaga) zas lehce změnil. Pravda, snažil se nám vše vynahradit tím, že Iago často mluví přes kameru jakoby přímo k divákovi, ale když porovnám Othella s Kennethovým dvojnásobně dlouhým Hamletem, propadám často pocitu nudy. Asi je to zvláštní, ale zkrácení Shakespearova díla ani jeho drobné úpravy rozhodně nepřidaly filmu na dynamice, právě naopak. Snad za to může podle mě i poměrně nešťastné vybrání hlavních rolí, Jacob je jako Desdemona zbytečně unylá a Fishburnovi zas chybí pro roli tak důležitá majestátnost. Branagh mi to ve všech svých scénách vynahrazuje, jenže pokud se u filmu vyžívám jen u postavy hlavního záporáka, napadá mě, že je tu něco špatně. (04.11.2009)