Zatóiči
Zatōichi
Samuraj
The Blind Swordsman: Zatoichi
Zatoichi: The Blind Swordsman
Režie:
Takeši KitanoScénář:
Takeši KitanoKamera:
Kacumi JanagidžimaHudba:
Keiiči SuzukiHrají:
Takeši Kitano, Mičijo Ókusu, Taka Gadarukanaru, Daigoró Tačibana, Júko Daike, Jui Nacukawa, Ittoku Kišibe, Saburó Išikura, Akira Emoto, Hideboh (více)Obsahy(1)
Japonsko, 19. storočie. Zatoichi je slepý pútnik, ktorý si na živobytie zarába masážami a hazardnými hrami. Avšak za jeho skromným zovňajškom sa skrýva dych vyrážajúca schopnosť ovládať meč s takou presnosťou a citom, že žiaden protivník nemá šancu ho zdolať. Na svojej púti sa dostane do malého mesta v horách, ktoré terorizuje skupina bojovníkov na čele s nemilosrdným Ginzom. Zatoichi ako vášnivý hazardný hráč využije príležitosť aj tu skúsiť šťastie. Počas hry sa zoznámi s dvoma geishami. Tie sú rovnako nebezpečné ako krásne. Do mesta prišli s jediným úmyslom- pomstiť smrť svojich rodičov, ktorú má na svedomí Ginzo. Zatoichi sa stane ich ochrancom a spolubojovníkom. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (345)
Tři a tři čtvrtě* ()
50% - Asi nechápu japonský filmy. Byla to docela nuda. ()
Staré vyprávění o Zatoičim, lidském spasiteli, který trestá zlo v režii Takeshi Kitana. Jestliže je násilí všudypřítomné, dá se pak parodovat množstvím usekaných rukou a probodených těl ? To opravdu nevím. Slepý samuraj za sebou zanechává desítky mrtvol a jeho ničení soupeřů (zvláště zabíjení je excelentně natočeno) je smyslem jeho života? Nerozumím. Kitano točí vesměs drsné filmy, v jeho návratu k japonským dějinám však je mrtvých jaksi více, než je zdrávo. Nelze mu vzít jeho pohled. Formálně Kitano přinesl do „samurajských“ filmů humor i tanec, oživil staré postupy, přidal výborné filmařské řemeslo.... Potoky krve a hromady mrtvol však film dosti kazí. ()
Distribucia pre kulturne slabsich prelozila titul ako Samuraj :) Hovorime o vydarene inovovanom pribehu "japonskeho Janosika". Po Shintarovi Katsu by som necakal porovnatelne kvalitny film, ale vsetka cest panovi Takeshi Kitano. Vsetky novinky mi sedia, az na zaverecny "bollywoodsky" tanec, naozaj velmi nevydareny pokus, neprirodzeny a dlhy. Napriek tomu je to pre mna jednicka. Suboje na zivot a smrt su velkolepe, vacsinou na jedno seknutie, je tam mozno jedno skrizenie mecov. Film je nesmierne prepracovany po faktografickej stranke, v kontraste s mnohymi modernymi az umelymi prvkami - vcetne hudby, alebo 100% cistoty. Japonsko tiez dokazuje, ze kimona v Memoirs of Geisha su biedne cinske napodobeniny :) Som velmi zvedavy na najnovsiu adaptaciu http://www.csfd.cz/film/278987-zatoichi-the-last. ()
Nechápu. Nerozumím. Nelíbí se mi to. Poetiku nikde nespatřuju. Tanečky při řinčení nářadí mě nezajímají. Kdyby akční scény byly akční a nespočívaly pouze v rychlostřihovém sekání a následném gejzíru (napoprvé dobrý, ale pak omrzí), tak bych tam dal aspoň jednu hvězdičku. Dokoukal jsem jen kvůli vysokým hodnocením ostatních, ale nic nepřišlo. Pravděpodobně tyhleti Japonci maj úlně jiné myšlení a ne každej to zkousne. Jinak si nedovedu představit, co na tom spousta Čechů vidí. Já budu hodnotit tak, jak se mi film líbil a jak na mě působil. 0% ()
Chvíľami veľmi dobrá réžia, ale ináč mi ta dosť vadili očividné digitálne úpravy a ten záver?? To bolo ako z nejakého bollywoodskeho filmu.... ()
natoceny je to skvostne, parkrat sem si musel zkontrolovat, jestli je to fakt rok 2003, ale ten pribeh...!! skoda, potencial obrovskej, ale zabitej ne uplne smyslnym dejem, kterej nespravila i radoby pointa na konci filmu... ()
Zde poněkud přepísklé hodnocení laiků jen potvrzuje komerční úspěch účelově natočeného filmu - "pro efekt, řežbu a litry červené barvy", bez hlubšího prokreslení postav, či vysvětlení čehokoliv. Jen divák znalý žánru a filmů větších mistrů (např. Akiry Kurosawy), případně Jap. historie a boj. umění, pochopí některé skryté detaily. Ve filmu je sice množství "soubojů", či spíše hrátek s mečem, ale minimum skutečného umění meče... ()
Tenhle film zbožňuju. Zejména jeho zvukovou stránku. Ta je jedinečná. ()
Tady mě překvapil ... nejvíc tím scénickým tancem na konci filmu, nevím jestli jsem to už rozdýchal, ale ...Tenhle film jakoby šel pozpátku, od vážného k odlehčenému. Myslím, že v jednom z posledních soubojů, tomu nasvědčuje i nečekaně vytažená pistole ... Kitano se tady jakoby obrátil a vystavěl zápletku přesně opačným směrem, než jí staví většinou ... (dobrý komentář Douglas). ()
Jediná óda na slávu tohto snímku je tá, že aj keď je dej zvrátený a nesúrodý, na začiatku snímku neviete kto je kto a prečo to všetko, lezie vám na nervy digitálna krv, priemerné triky - let digitálnej dýky, digitálna čepeľ katany atď. je tento snímok na moje prekvapenie svižne pozerateľný. ()
Tak to jsem se minul. Až příliš typicky japonských náznaků, dialogy jako z první třídy, zápletka z druhé. ()
No teda ja tvrdím, že som sa nechal oklamať. Tí ktorí toto zrovnávajú a tvrdia, že je to lepšie ako Kill Bill nie sú nič iné ako milovníci japonskej kinematografie, pretože tieto filmy nemajú absolútne nič spoločné. Tento film je tradične japonský a doslova lipne na japonských tradíciach a zvykoch. A že vraj perfektná choreografia? Veď všetky súboje sú prestrihané (s výnimkou dvoch) alebo točené "od chrbta" a navyše samurajské (zabitie na 1-2 rany mečom). A teda len vidíme deduška ako si to strihá davom, pričom po každom seku strihne kamera... nehovorím, že je to zlé, ale akosi by som skipoval 5hviezdičkové komentáre. Koniec je rovnako rýchly ako 1-2 ťahy mečom a môžete si ho vysvetliť po svojom. Bývam hodne benevolentný v hodnotení, ale toto ma nijako nezaujalo a neoslovilo. Na ľavej ruke by som rozhodne napočítal lepšie japonské filmy. Komédia? Určite nie. A že tanec na záver, z toho sa mám čo? Posrať? ()
Neviděl jsem ještě Sedm samurajů, ale pro mě zatím naprosto s přehledem nejlepší samurajský snímek (srovnám-li to s magořinama co jsem letmo zřel). Kitano hraje slepce perfektně, do příběhu vkládá jak symboliku, tak poetiku, ale hlavně dávku pořádné, avšak uvěřitelné, akce. Souboj Zatoichiho a rónina je pěkné překvapení, stejně jako odhalení hlavního padoucha. A i ty gejšy, které mě tam zprvu příběh nemile narušovaly, mi tam nakonec zapadly. lepší trailer: https://www.youtube.com/watch?v=jupScjUQelo ()
Skvost pre milovnikov japonskej kultury. Zaujimavy pribeh, nenudi a posuva sa pekne vpred s viacerymi prekvapkami. Su tu aj typicke azijske vsuvky umenia aj humoru, ale s mierou a celkom prijatelne. ()
Dle zdejšího hodnocení jsem ve výrazné menšině a možná je můj názor na film ovlivněn únavou kterou jsem na sobě cítil ještě před puštěním, ale vážně tomu nerozumím. Osobně se považuji za fanouška asijské kinematografie, ale na rozdíl od čínské/hongkongské/tchajwanské nebo jihokorejské tvorby sem stále té japonské na chuť nepřišel. Takeši Kitano má rozhodně talent. Jeho tmavší vizuální pojetí zvláště v kontrastu s digitální krví je působivé. Stejně tak zaslouží pochvalu jeho ztvárnění hlavního hrdiny. Pochvalu pak bohužel z mé strany nezasluhuje vše ostatní. Zvlášť vedlejší postavy mi přišli od nudných až po vyloženě otravné, nesympatické. Zkrátka jsem se i přes pár zajímavých akčních scén nedokázal na japonskou mentalitu naladit. Jestli to bylo problémem na mé straně nebo dle mého nejasností tvůrce, jestli točí spíš komedii nebo drama nechám na každém hodnotícím. ()
Nemůžu říct že mě film nudil, ale ani mě moc nenadchnul. Boje byly skvěle natočné i udělané. Film je prostě natočený svým způsobem, který se těžko popisuje. Komediální prvky se mi do filmu moc nehodili. Konec je prostě víc zvláštní jak fyzika chleba, který padá vždycky namazanou stranou, ale nemůžu říct že film urazil. 70% ()
Samuraj je opravdu zajímavý film. Akce je opravdu na úrovni a působí dobře. Děj je zajímavý a dobrý ale za mě špatně pojatý. První polovina filmu za mě nezáživná a nudná, zatímco druhá polovina filmu začne mít grády. Dobře zahraný, chvilkama jsem se i zasmál ale problém mi prostě dělá ta první polovina. Rozhodně zábavný film ale až od druhé poloviny 7/10 ()
Možno vám bude trvať kým sa do filmu dostanete a dovtedy ho môžte považovať za priemerný, ale po aklimatizácii vás čaká zaujímavý filmový zážitok. Pán Takeshi Kitano v hlavnej úlohe a aj ako režisér je majstrovský. Bojové scény sú výborné a aj dosť krvavé. Tento film však nesmiete brať vážne, je v nom totiž dosť komických miest, kedˇ sa mení z akčnej na komediálnu snímku.Súčasťou filmu je skvelá kamera a zaujímavá hudba, ktoré dotvárajú skvelý filmový zážitok, ktorý je v druhej časti filmu úplne dokonalý. ()
V Japonsku se s věhlasem Zatoichiho může rovnat snad jen Godzilla, Playstation a Power Rangers... tak slavná je postava slepého maséra a samuraje, člověka, který navzdory svému postižení ovládá meč lépe než kdokoliv jiný. V roce 1962 se objevil na plátnech poprvé a drže se hesla "spravedlnost je slepá" začal svou dlouhou pouť. Během deseti let vzniklo dalších devatenáct filmů (Japonci jsou rychlíci), které měly spíš seriálový charakter - Zatoichi v nich putoval od města k městu a trestal bezpráví. Vzhledem k tomu, že příběh se odehrává v Japonsku patnáctého století a všude zuří války gangů a klanů, není těžké sekat lidem hlavy a být přitom za klaďase. Tím spíš, že Zatoichi se svou katanou doslova kouzlí... Tak to byla historická vložka pro mladší ročníky a teď se přesuneme o čtyřicet let dál, do roku 2002, kdy se Takeshi Kitano, zřejmě nejslavnější japonský herec a režisér současnosti, rozhodl opět natočit něco jiného (jeho filmy mají vzájemně jen minimum společných znaků) a do oka mu padlo čtyřicetileté výročí Zatoichiho. Netrvalo dlouho a Kitano po téhle šanci skočil, doslova po hlavě. Nechal si obarvit vlasy na blond a na stará kolena se pečlivě na roli připravil (zejména po fyzické stránce). Při psaní scénáře vycházel z původních novel Kana Shimozawy, ale přidal si hodně prvků, které snímek odlehčují a stylizují. Pokud je mezi vámi nějaký fanda původních snímků se Zatoichim, mohl by se hodně divit. Kitano si totiž vydupal naprostou tvůrčí svobodu a zůstala tu snad jen postava Zatoichiho a jeho flegmatická poloha se kterou trousí moudra a tasí katanu. Stejně jako ve starších filmech sledujeme Zatoichiho (Takeshi Kitano) putování do "dalšího města", ovládaného tentokrát třemi znepřátelenými gangy. Už když míjí slepý samuraj zemědělce na poli, musíte ocenit pečlivost s jakou se Kitano věnoval sladění videa a audia - překvapivě moderní hudba je přesně synchronizována s údery motyk. Tento fígl je použit ještě několikrát v průběhu filmu, ale Kitano to nikdy nepřežene (a pokud ano (v závěru) je to striktně v duchu filmu). I přes lehký tón snímku a velice průhledný příběh (tady se Kitano nevyhnul několika klišé, na druhou stranu pomáhají jednotlivé linie přesvědčivě budovat atmosféru tehdejšího Japonska), je na vás připraveno hned několik nenadálých flashbacků, které mj. zaručují bleskové tempo filmu. Není tu jediná scéna, která by odvedla vaši pozornost mimo plátno a pokud se zrovna neschyluje k dramatickému okamžiku, nasadí Kitano humor a nadsázku. V tomhle ohledu je velmi vynalézavý a ačkoliv se Zatoichi chová jako Superman (i kdyby viděl na obě oči, stejně by byly jeho schopnosti neuvěřitelné), žerete mu to i s kimonem, protože to vypadá úžasně. A nemluvím teď o sekání dřeva nebo hraní kostek, mluvím o bojových scénách, kterých je tu překvapivě hodně... A jsou výborné. Nepřekvapivě. Už trailer leccos naznačoval a Uma může jít vytírat chodbu, spolu s Azumi, protože co se týče dynamiky a kreativity, nesnese se Zatoichim srovnání žádná současná samurajská akce. Kitano sice předvádí jen X-kové údery, ale moc mu pomáhá střih a hektolitry krve (ta je sice příliš digitální, ale zvyknete si ;). Zvláště hromadné bitky jsou výborně nasnímány a i když neuvidíte žádné komplexní techniky, tempo je fantastické a skutečně cítíte, že meče prolétávají skrz protivníky. To co mi tolik chybělo u Azumi je tu ve víc než hojné míře. Pojem "masakr" jen vzdáleně vystihuje některé akční scény a pokud nejste hardcore gambara fanoušek, který si potrpí na opravdové mistry a sofistikované techniky, budete plně spokojeni. Akce je jedním z největších kladů filmu. K osmdesáti procentům pak Zatoichiho neochvějně vede nadšení se kterým se Kitano slepého samuraje ujal. Tvůrčí pohoda je cítit z každého políčka a i když tu a tam probleskne snaha o trochu serióznější uchopení látky (přemíra flashbacků, tragický osud některých postav) zůstává snímek nejstravitelnějším dílem Kitanovy kariéry (možná až moc stravitelným), takže pokud jste se ztráceli v jeho starších filmech, nemusíte mít ze Zatoichiho strach. Tohle je trochu jiná káva a akce spolu s velkou dávkou nadsázky tu jednoznačně hraje prim. Osobně jsem nevěřil tomu, že se Kitano dovede tak odvázat a evidentně ho to nevzdálilo od možnosti ocenění - už dnes je snímek zasypán cenami (EFA, festivaly v Torontu a Benátkách, devět nominací na japonských filmových cenách). 80% () (méně) (více)