Texaský masakr motorovou pilou

Nesporně napínavé, přesto místy zbytečně hnusné a zvrácené. Fakt, že je film provázán se skutečností, mu dodává příjemnou pachuť, celé se to ale rozpadne jako domeček z karet, když se začnete moc ptát, jak tohle či tamto hrdinka dokázala a především proč to dělala. Kamera zalouží pochvalu, maskér Leatherface si mohl dát záležet o krapet víc - i když na druhou stranu chápu, že ať se bude snažit sebevíc, v dnešní době málokoho vystraší chlápek s podivnými pohyby ve škrabošce. Zvlášť když tu máme sedmkrát Michaela a devětkrát Jasona. A tou pilou se taky mohlo máchat trochu míň. Je fakt legrační, když si postava může otevřít dveře vzetím za kliku, ale ona stráví vteřiny jejich prořezáváním. Celkově o stupeň lepší než Wrong Turn a jen o malý chlup lepší než Cabin Fever. (29.12.2003)

Tenhle horor má jednu vadu a to že je docela hustej a napínavej do tý doby než se poprvé objeví Leatherface. Od tý doby jen chrochtá a sprintuje s pilou a je tak ňák k smíchu. Dostala mě scéna: "když Jessica Biel (to nejlepší co film nabídne) zaběhne do ňáký kůlny a v ní je jedniný místo kde se jde schovat a Leatherface místo aby tam vešel tak obejde budovu a prorazí rukama zeď aby jí moh chytnout zezadu"!!!!!!!!!!!!!! Ach jo. (09.04.2005)

Jistě, tento horor vykrádá mistrovská díla svého žánru, ale to nic nemění na faktu, že do sebe tyto ukradené díly perfektně zapadají. Jistě, jedná se o horor, ze kterého nejde strach (a to ani pokud se na něj díváte v noci), ale to jde v dnešní době z málokterého. Jeho největším plusem je ale vizuální stránka snímku. Surovost obrazu, jenž jakoby na nás působil zlým dojmem. Zářící pole a nad ním chladná šedá obloha, to je přesně to, co dostane mou krev do bodu varu, to je přesně to, co mám na filmu rád. A proto dávám filmu o hvězdičku více než si zaslužil. (26.09.2005)

„Neexistuje nič, čo by nevyriešila šálka čaju.“ Páčilo sa mi to viac, ako Hooperov originál z r 1974. Niekto povie, že je to rúhanie. Ja nie. Remake ponúka sympatický kasting kladných postáv (Biel, Balfour, Tucker, Vogel, Leerhsen). Zlo je šialene charizmatické; démonický Leatherface je napokon paradoxne tým najmenej zaujímavým a prím hrajú pitoreskní, totálne zvrátení a nechutne sadisticko-úchylní obyvatelia vidieka, pričom niektorým k nezabudnuteľnosti stačí pár ľadových, neľudských pohľadov a  tri štyri vety (pracovníčka pumpy, dve pani v prívese). Najkultovejším spomedzi nich je nepochybne samozrejme drasťák všetkých drasťákov R. Lee Ermey (Olovená vesta). Ten si svojho šerifa neskutočne ťažko dáva. Ďalším výrazným plusom je perfektná sedemdesiatková atmosféra (soundtrack, kostýmy) a južanská dusná výprava, kde je také sparno, že sa kazí aj mäso v chladničkách (už tie úvodné titulky sú fajnovo naturalistické, nevraviac o ich dokončení na samom závere filmu). Snímka je nechutná a explicitná, napriek tomu zďaleka nie tak, ako by ste možno čakali (a ako naznačuje názov). Naopak, miestami sa režisér prekvapivo spolieha viac na atmosféru a postupné budovanie neznesiteľného napätia, než vyložený bitúnok. Pre mňa osobne najodpornejšími scénami neboli vešania na hák, ale v podstate „neškodné“ pasáže s nechtami (fuj) a s nájdením zubov (!!!). Z filmu na vás každopádne veľmi rýchlo prejde taký ten príšerný pocit skazy, keď všetko hnije a smrdí, všade lietajú muchy a mrvia sa červy (a do toho hlava vtedajšieho internetovo-filmového guru Harryho Knowlesa). Ak si niekto napriek tomu chce sťažovať na to, že je to málo hardcore, potom mu treba pripomenúť, že už cenený originál (jeden z pilierov hixploitationu) na tom po stránke násilia nebol nijako výrazne explicitne už v dobe premiéry a škandál a búrlivé reakcie vyvolával úplne inými prostriedkami, než otvorene zobrazeným gore. Okrem toho na mňa smutne doľahla taká tá melancholická atmosféra zmaru, kedy prichádzajú o život sympatické mladé postavy, ktoré majú celý život ešte len pred sebou a namiesto toho, aby si užívali a neskôr plánovali rodiny, im do životov bez pozvania vtrhla banda otrasných psychopatov a násilných zmrdov. V rovnakom roku do kín idúci (tiež hixploitation) Pach krvi je takisto moja srdcovka. Na oboch som bol v kinách a i keď obe majú svoje muchy (miestami doslova), neviem im dať iba 3*. Film napriek tvrdeniam z úvodu a záveru nie je adaptáciou skutočných udalostí, každopádne však ide o akýsi zlepenec viacerých šialených sériových vrahov. Kino Považan NMnV 2004 (12.11.2004)

S nulovými očakávaniami som dostal tučnú porciu brutality, strachu, napätia a krvi. Človek čo čaká niečo typu Scream, nech si nechá zájsť chuť. Teenagerská vyvražďovačka sa sice koná, ale kapku s inou atmosférou. Vizuálne špičkové. Od žltých filtrov na začiatku, cez modré v lese, až po tie temné v domoch. Napadali ma veci ako Seven, či Saw. Nečakal som nič hlboké, ani prekvapujúcu pointu. Film sa o to na štastie ani nesnaží, zato sa mu darí výborne gradovať hustú atmosféru a perfektne vykresliť skratové správanie sa človeka pod obrovským psychickým tlakom. Marcusovi Nispelovi som to zožral aj s navijákom. Myslím že mi to ešte nejaký ten deň poleží v hlave (a v žalúdku). Na konci som sa cítil plne uspokojený. Aaaa. (21.06.2005)