Zloději paměti

Ačkoliv jsem od filmu nic neočekával, byl jsem mile překvapen. Dobrá atmosféra, zajímavý nápad. Rozhodně to není trhák o kterém si budete povídat s přáteli, ale rozhodně pobaví a stojí za shlédnutí. (27.05.2012)

Konečně jsem se na tento film podíval a musím říct, bohužel. Jednou jsem totiž viděl začátek v televizi a nedokoukal, protože jsem musel ráno brzy vstávat a tak jsem si šel lehnout. Nicméně, tenkrát mě právě tento začátek velice zaujal, mám pro tento žánr slabost. Matka, která utrpěla trauma kvůli ztrátě dítěte a vytvořila si alternativní verzi svého života, která v okamžiku nešťastné události startuje. K tomu psycholog, o jehož tvrzení se můžete opřít , věříte mu a naopak zlomená matka, o které si stále více myslíte, že je šílená. Začíná se postupem času uzdravovat a tak ji její uměle vytvořené vzpomínky začínají opouštět. Je pravda, že bychom vlastně tímto způsobem byli ani ne v polovině filmu, ale zároveň i na konci. Nicméně, do této chvíle mě to bavilo a jsem si jist, že každá jiná varianta pokračování scénáře by byla lepší než tato. Ve chvíli, kdy se jí podaří přesvědčit skoro cizího muže, že měl dceru, ačkoliv si to nemyslel, se z toho stává neskutečný soubor otázek, na které nikdy nedostanete odpovědi. Neustále se ptáte, proč tohle a proč ne tamto, proč on a ne ona, proč teda takhle, když...a pořád dokola. Její manžel, kterého obviňovala z toho, že se ji snaží ukrást vzpomínky, najednou zmizí z příběhu pouze se slovy, že ji nezná a to je vše? Ale to je jen zlomek. Zkrátka, připadá mi, jako by se v polovině psaní scénáře vyměnili scenáristi, kteří se neznali a ve chvíli, kdy si předali materiál, se viděli poprvé. Mám rád Julien, ale toto by prostě nemohla zachránit. Souhlasím s hezkou myšlenkou mateřského pouta mezi matkou a dítětem, to jediné a první polovinu filmu bych ušetřil, spolu s herci samozřejmě. Ti totiž byli zavlečeni do něčeho, s čím nechtěli mít nic společného, stejně jako divák. Alespoň pokud jde o diváka jako jsem já a myslím, že takových je nás celá spousta. No, byl jsem zklamaný, těšil jsem se a takhle to dopadlo. Ale samozřejmě, že jsou i mnohem horší díla. O to víc zamrzí, když vidíte potenciál a následně jeho zkázu. (09.11.2012)

Celou dobu sem si říkal, že to až tak špatný není, a že bych snad i ty 3 hvězdičky mohl dát. Ale ten závěr? Úlet. hodnocení tak na úrovni 50%. (23.12.2013)

Proč jdou tak skvělé náměty zlikvidovat během vteřiny??? Nechápu, proč do toho nacpali to podělaný UFO... Myslím si, že kdyby trochu zapřemýšleli, mohli by přijít na mnohem logičtější rozřešení. Film na to doplatil a ani herci tomu moc nepřidali. (29.07.2015)

Sci-fi, které sice diváka zaujme, ale s postupem času není schopno pozornost udržet. Škoda. (20.10.2016)

Nevím, proč tu někteří film odsuzují, mně se velmi líbil. Jestil je i knížka, to nevím, nečetla jsem. Začátek je velmi zájimavý, divák si myslí, že žena, která je nám ukázána v úvodu, je blázen. Nakonec se ale ukazuje, že je to úplně jinak a mně vždy, když se na ten film koukám, leze mráz po zádech. Diváka vůbec pak na konci nenapadne, že nešlo o klasický únos dítěte, ale že je zkoušena matka, respektive mateřské pouto k dítěti. Podle mého názoru velice povedený thriller s dobrým koncem (jen je škoda, že si Ash (kamarád, který ji celou dobu pomáhal najít Sama i svou dcerku) nakonec nic nepamatuje, protože jakmile každého odnesou, vymažou mu paměť. (13.02.2018)

Z ufňukanýho, hysterickýho (což nesnáším) dramatu o ztrátě maminky Julianne Moore (kterou nemusím) se vyklube scifi pecka (což miluju). To je obtížný hodnocení. Možná si to časem rozmyslím ale teď 70 % (18.10.2021)

První polovina 4*, druhá 2*. (21.03.2022)