Hokejový zázrak

Netuším, zda lze organizovaným věřením způsobit zázrak, ale víra Herba Brookse ve svůj tým ho přinesla. Hokejovej turnaj na Olympijských hrách v Lake Placid v roce 1980 měl být totiž opět triumfem neporazitelný kamándy CCCP, která měla zašlapat do ledu studentíky ze zemí, kde se hráči mohli živit hokejem profesionálně a tudíž je opomněl baron de Coubertin pozvat na oslavu ladnosti amatérskýho sportu. Dobře si pamatuju skřípění svých zubů, když našlapanej československej tým podlehl nějakým studentům z USA. Tehdy jsem vůbec netušil o existenci nějakýho trenéra Brookse a skutečnostech, že již mnoho měsíců připravuje tým složený ze správnejch (nikoliv nejlepších) hráčů na základě sovětských tréninkových zkušeností s fyzičkou, k čemuž přihodil něco z psychologický brašničky. Před zápasem s CCCP věděl, že devětkrát z deseti z případů Sověti bez problémů vyhrají, ale v tom jednom zápase se může stát cokoliv . Tehdy se stal zázrak (http://www.youtube.com/watch?v=NuBcvNmsVvs), když Američané jako první tým po dlouhý době dokázali se Sověty bruslit po celou dobu utkání a všechny proměnlivý faktory se ten den převážily na stranu hvězd a pruhů. To všechno se mi moc líbilo. Jediným problémem pro mne bylo to, že snímek byl politicky pojatej jako souboj brutálních Sovětů s hodnými Americkými chlapci, kteří by nikdy nikoho neomlátili o mantinel a vítězství na OH bylo zastrčeno do pozadí na úkor zápasu se Sověty. Přitom v těch dvou dnech, kdy se mužstvo připravovalo po historickým vítězství na zápas se silným Finskem, musel Brooks prokázat asi nejvíce motivačního umu ve svý trenérský kariéře. (07.05.2012)

Je mi jasné, že z toho ve filmu udělali ještě větší americký splněný sen, ale mě se tento malý zázrak moc líbil. To, že se to fakt stalo z tohoto filmu dělá neskutečný zážitek. A slyšet v americkém snímku, že jsou Čechoslováci druzí nejlepší na světě taky potěší. Všichni herci, halvně ruský trenér, kapitán a Kurt Russell opravdu perfektně vybraní. 95% (02.11.2009)

Tak to teda jako zásadně nesouhlasím se zdejším vysokým hodnocením. Hokejový zázrak to skutečně byl, ale tenkrát v roce 1980, v tomhle filmu to byl spíš ukecaný debakl. Dialogům jsem nevěřil ani písmenko, nevěřím, že tohle znělo ami kabinou, proslov Kurt Russella by mě spíš uspal než nabudil a vrchol všeho je absolutní minimum hokeje, který se vlastně zmenší jen na klíčový zápas se sbornou. Ovšem tak nasnimaný hokej může udělat jen hajnej Robátko a pak už jen Dan Stoloff. Kamera během zápasu má buď uplně absurdní postavení někde v šestý řade v rohu a nebo zazoomovaní na detail, takže s hokeje si užiješ jedině komentář. Jo a ještě ty záběry, když utočí rusáci jsou často do hlediště. Pokud si libuješ v slzičkové hudbě, kecech a záběrech na helmy, tak si ale pošmákneš. Ještě, že Kurt toho Herba docela dal. (27.11.2019)

Klasický sportovní film o tom jak outsideři porazili proudy vesmírné energie a slavně zvítězili - tentokrát ale kromě práce se skutečnými událostmi pracuje i s kontextem doby. Úvodní titulky stručně rekapitulují klíčové události historie USA v sedmdesátých letech, a snaží se vzbudit dojem osudového významu pro "národní smýšlení". Bohužel to ústí v určité "disneyovsky nevinné" "drobné faktografické posuny", které - aniž bych chtěl nějak snižovat onu skoroneuvěřitelnost porážky tehdy na 95% dokonalosti jedoucí sovětské sborné - ve svém důsledku vytvářejí kolem trenéra Brookse a jeho týmu až poněkud nepatřičnou gloriolu (abychom nechodili daleko, podívejte se do sekce Zajímavosti). Nicméně režisér O'Connor zvládl svou "významnou státní zakázku" více než dobře, protože ačkoliv mu ze střižny dodali víc než dvě hodiny výsledného produktu, nepřijde vám (pokud jste tedy na stejné vlně jako já), že by se cokoliv natahovalo nebo že by to snad bylo nudné. Svoji zásluhu na tom samozřejmě mají herci v hlavních rolích i realističtí univerzitní hokejisté. Jelikož jsem znal reputaci Hokejového Zázraku, čekal jsem kromě přesvědčivých vhledů "do zázemí" i bombastické sekvence ze zápasů. V tomhle ohledu mě celkem nemile překvapilo, že se nekonají žádné vychytávky známé např. z Gólu, a celé je to natočené tak nějak staromódně. Jenže ono je to na druhou stranu pak přehledné, a díky zručné filmařské práci v postprodukci si stejně nemůžete pomoct a poslední čtvrthodinu, věnovanou onomu legendárnímu zápasu, prožíváte skoro jako kdybyste se dívali na přímý přenos. Pokud tedy mám Hokejový Zázrak nějak hodnotit, tak jako film je to rozhodně výborná záležitost, ve které má díky dobovému kontextu svoje místo i ten do očí bijící patriotismus. A maje na paměti tu jeho sportovní část, jsem ochoten tvůrcům odpustit tu systematickou idealizaci...skoro. Sportovních "biopiců" jsem viděl řadu a řadu jich zřejmě ještě zhlédnu, a Miracle je jeden z těch lepších. 80% (26.08.2012)

Tým outsiderů vs. neporazitelná mašina, motivační proslovy trenéra plné okřídlených frází, velký obrat v klíčovém zápase a nenáviděný soupeř na kolenou. Snůška sportovního patosu? Kdepak. I Američané mají svůj "Miracle on the ice“. Důstojná pocta pro Herba Brookse s dokonalou autenticitou hokejových záběrů, která vás především díky střihu a zvuku vtáhnou do hry. (05.01.2009)