McCabe & Mrs. Miller
Režie:
Robert AltmanKamera:
Vilmos ZsigmondHrají:
Warren Beatty, Julie Christie, René Auberjonois, William Devane, John Schuck, Bert Remsen, Shelley Duvall, Keith Carradine, Michael Murphy, Thomas Hill (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Na počátku 19. století přijíždí John Q. McCabe (Warren Beatty) do deštěm bičovaného hornického městečka, obklopeného hlubokými hvozdy. Bývalý gambler má v úmyslu rozjet netradiční podnik – pro zdejší osazenstvo dělníků a pletichářů hodlá otevřít veřejný dům. Původně ušmudlaný hampejz se pod vedením zkušené nevěstky Constance Millerové (Julie Christieová, nominována na Oscara) promění ve „spořádaný“ podnik hříchu, který začne být neméně výdělečný. Ješitný McCabe se brzy dostane do střetu zájmů a příchod nevraživých pistolníků na sebe nenechá dlouho čekat… Znamenitý western, volně zpodobňující motivy knihy „McCabe” (1959) spisovatele a novináře Edmunda Naughtona, natočil velikán amerického filmu, Robert Altman, který vedle režie spolupracoval také na scénáři. Širokoúhlý snímek ve svém žánru dobově vynikal šerosvitným svícením, o nějž se ve spolupráci s Altmanem postaral zkušený kameraman Vilmos Zsigmond. Tvůrci experimentovali s bodovým nasvícením (můžeme si povšimnout, že řadu interiérových scén osvětlují jen prosté zdroje světla typu svíček, luceren a petrolejek), ale též zkoušeli zvláštně uzpůsobené kamerové filtry a předexponování filmového negativu. Následkem čehož se dosáhlo charakteristicky potemnělého vzhledu, jenž působí útulně a stejnou měrou syrově, což určuje sveřepou atmosféru života v nevěstinci. Druhým nezvyklým projevem tohoto „anti-westernu“, jak jej nazval sám Altman, je hudební doprovod básníka, romanopisce a hudebníka Leonarda Cohena, jehož balady jsou příznačně melancholické i neúprosně tvrdé, s osudovou tíhou dotvářející kolorit zabahněného podnebí divokého severozápadu USA. Naopak zde nechybí tradiční značky Altmanových filmů, ať už se to týká promyšlené práce s vrstevnatým zvukem či rozpohybovaného rámování neposedné kamery. (Česká televize)
(více)Recenze (85)
Netuctový western bez kovbojského klišé; žádný střet dobra se zlem; Altman se v něm nesnaží glorifikovat zakládající mýtus Spojených států, jak tomu kdysi velela konvence. Také bych jej neřadil mezi „revizionistické“ westerny alá Sam Peckinpah, které jsou přád kovbojkami. Snímek vlastně není příliš akční (asi až na závěr, který k mému potěšení nevyůstí v happyend), takže jej kromě westernu můžeme označit i jako historický film - konkrétně o době zlaté horečky v USA. Hlavní postavou je pasák McCabe, který v zaltokopeckém městě postaví bordel, a jeho obchodní partnerka paní Millerová, prostitutka závislá na opiu, se kterou McCabe má dost ambivalentní vztah. Divákovy je zároveň jasné, že mezi nimi zahořel plamen lásky, o to je tragický závěr tragičtější. Režisér má smysl pro historický detail: zajímavou problematikou, které bylo v oné době velkým společenským tématem, je setkání čínské imigrace s americkou puritánskou společností (tehdy se v USA mluvilo o „žutém nebezpečí“, které přináší morální zkázu). Film kromě popisování tvrdých poměrů přistěhovalcu na Americký západ také letmo naráží na problémy, jako je organizování prostituce a obchodu s drogami mezi Číňany a střet různých kultur: v závěrečné scéně paní Millerová inhaluje opium v čínském opiovém doupěti; horníci z města v baru diskutují o tom, zda je tělo čínské prostitutky stejné jako tělo bílých žen apod.. Další kladnou stránkou filmu jsou písně Leonara Coena, které svojí tesknou monotónností jaksi ladí s celkovou atmosférou. Film bych sice nenazval mistrovským dílem, rozhodně ale stojí za vidění. ()
Moc zajímavé westernové drama s trochu netradiční zápletkou, krásné exteriéry kanadské divočiny, skvělé písně Leonarda Cohena a přesvědčivé herecké výkony, kde bezesporu kralují Julie Christie a Warren Beatty. Příběh je budován zdánlivě dost pomalu, ale dokáže diváka zaujmout. Dva životem poznamenaní jedinci se "trošku nešikovně" potkávají i sbližují, protože i přes zdánlivou společenskou i povahovou rozdílnost toho mají dost společného, až se nakonec doopravdy "minou" úplně. Ale tak to dost často v životě i filmových příbězích chodí ... ()
Spolu s Judge Roy Bean další svérázná osadnická hustler postava, Beatty nemá o nic menší charisma. Zde navíc podmanivá snová atmosféra, mix melancholie a dobrosrdečný komedie, romantický prostředí pršavý/ zasněžený důlní kolonie na samotě u lesa, motiv fair-play podnikání nevěstince versus zmrdský praktiky velkých společností (prodej nebo tě zabijeme) — všeho všudy pěkná westernová alternativa. ()
10/10 Velmi pomaly, docela neakcni, hodne uveritelny, nesmlouvave spinavy. Rekl bych, ze ten otresny serial Deathwood, ktereho jsem mel cest videt asi pul hodiny se inspiroval timto Altmanem. Vyborne demaskovani vsech tech desuplnych westernovych mestecek, kterych je i v nasich luzich a hajich vic nez dost. Podobne jako u Newmanovskeho Billa tady nahledneme jinou podobnou optikou na hornickou osadu a vsechno co k ni patri - vira, prostituce, smrt, alkohol, penize, naivita, hry, podrazy,... no ze zivota - to co mame dnes, tady bylo od pocatku civilisace. A kupodivu ani Warren nebyl diky svemu zamaskovani pod umasteny vous nedivatelny jako obvykle, takze palec vzhuru! ()
Docela to trvalo, ale nakonec jsem film díky ČT (komentář upraven 24.6.2020) viděl v pořádné obrazové podobě, takže konečně vynikla práce s kamerou a svícením. Altman westernový příběh zbavil romantizujícího pozlátka a nechal vyniknout rozmary počasí a špínu. Herecké výkony Warrena Beattyho a Julie Christie jsou výborné, písně Leonarda Cohena ještě lepší (90%). ()
Galerie (35)
Zajímavosti (4)
- V roce 2012 vyhodnotil Americký filmový institut snímek 8. nejlepším westernem v historii. (vyfuk)
- Keith Carradine v tomto filmu debutovala. (Pumiiix)
- Robert Altman byl jedním z prvních tvůrců, který využíval při komponování obrazu tansfokátor, který byl urážkou starých hollywoodských kameramanů, protože transfokace je vždycky riskantní. Ve zvláštní oblibě ji nemají ani herci, protože přizpůsobují svůj projev tomu, jak daleko jsou od kamery. Režisér ale inscenoval velký celek, zalidněný řadou postav, a pak se vydal pomocí transfokátoru davem pro detaily, takže si herci nebyli jisti, jestli jsou jen jednou z dvaceti tváří, anebo úplně sami. (Andrrew)
Reklama