McCabe & Mrs. Miller
Režie:
Robert AltmanKamera:
Vilmos ZsigmondHrají:
Warren Beatty, Julie Christie, René Auberjonois, William Devane, John Schuck, Bert Remsen, Shelley Duvall, Keith Carradine, Michael Murphy, Thomas Hill (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Na počátku 19. století přijíždí John Q. McCabe (Warren Beatty) do deštěm bičovaného hornického městečka, obklopeného hlubokými hvozdy. Bývalý gambler má v úmyslu rozjet netradiční podnik – pro zdejší osazenstvo dělníků a pletichářů hodlá otevřít veřejný dům. Původně ušmudlaný hampejz se pod vedením zkušené nevěstky Constance Millerové (Julie Christieová, nominována na Oscara) promění ve „spořádaný“ podnik hříchu, který začne být neméně výdělečný. Ješitný McCabe se brzy dostane do střetu zájmů a příchod nevraživých pistolníků na sebe nenechá dlouho čekat… Znamenitý western, volně zpodobňující motivy knihy „McCabe” (1959) spisovatele a novináře Edmunda Naughtona, natočil velikán amerického filmu, Robert Altman, který vedle režie spolupracoval také na scénáři. Širokoúhlý snímek ve svém žánru dobově vynikal šerosvitným svícením, o nějž se ve spolupráci s Altmanem postaral zkušený kameraman Vilmos Zsigmond. Tvůrci experimentovali s bodovým nasvícením (můžeme si povšimnout, že řadu interiérových scén osvětlují jen prosté zdroje světla typu svíček, luceren a petrolejek), ale též zkoušeli zvláštně uzpůsobené kamerové filtry a předexponování filmového negativu. Následkem čehož se dosáhlo charakteristicky potemnělého vzhledu, jenž působí útulně a stejnou měrou syrově, což určuje sveřepou atmosféru života v nevěstinci. Druhým nezvyklým projevem tohoto „anti-westernu“, jak jej nazval sám Altman, je hudební doprovod básníka, romanopisce a hudebníka Leonarda Cohena, jehož balady jsou příznačně melancholické i neúprosně tvrdé, s osudovou tíhou dotvářející kolorit zabahněného podnebí divokého severozápadu USA. Naopak zde nechybí tradiční značky Altmanových filmů, ať už se to týká promyšlené práce s vrstevnatým zvukem či rozpohybovaného rámování neposedné kamery. (Česká televize)
(více)Recenze (85)
... postavili, proslavili "kostel," varhanní med/itaci oduševnělých těl, jeden hotel, který rozestlívá pro pány. U Červené lucerny. Chryzantéma Julie, kterou spálila mrazivá hodina střel. Konkurenční klientela. ()
Realistický western s krásným koncem. Pozn.: Opět se mi potvrdilo, že pokud je we westernu sníh nebude se jednat o naplňování klasických westernových klišé. (viz. Tom Horn, Grande Silenzio, Jeremiah Johnson, Searchers atd.) ()
Moc zajímavé westernové drama s trochu netradiční zápletkou, krásné exteriéry kanadské divočiny, skvělé písně Leonarda Cohena a přesvědčivé herecké výkony, kde bezesporu kralují Julie Christie a Warren Beatty. Příběh je budován zdánlivě dost pomalu, ale dokáže diváka zaujmout. Dva životem poznamenaní jedinci se "trošku nešikovně" potkávají i sbližují, protože i přes zdánlivou společenskou i povahovou rozdílnost toho mají dost společného, až se nakonec doopravdy "minou" úplně. Ale tak to dost často v životě i filmových příbězích chodí ... ()
Nechci o toto filmu přemýšlet, přestal by se mi líbit. Newesternový western, bezpříběhový příběh, postavy, které vlastně ani nebyly postaveny. Jak to může fungovat?? Těžko říct, nebudu se v tom hrabat. Mám z toho dobrý pocit. ()
Netuctový western bez kovbojského klišé; žádný střet dobra se zlem; Altman se v něm nesnaží glorifikovat zakládající mýtus Spojených států, jak tomu kdysi velela konvence. Také bych jej neřadil mezi „revizionistické“ westerny alá Sam Peckinpah, které jsou přád kovbojkami. Snímek vlastně není příliš akční (asi až na závěr, který k mému potěšení nevyůstí v happyend), takže jej kromě westernu můžeme označit i jako historický film - konkrétně o době zlaté horečky v USA. Hlavní postavou je pasák McCabe, který v zaltokopeckém městě postaví bordel, a jeho obchodní partnerka paní Millerová, prostitutka závislá na opiu, se kterou McCabe má dost ambivalentní vztah. Divákovy je zároveň jasné, že mezi nimi zahořel plamen lásky, o to je tragický závěr tragičtější. Režisér má smysl pro historický detail: zajímavou problematikou, které bylo v oné době velkým společenským tématem, je setkání čínské imigrace s americkou puritánskou společností (tehdy se v USA mluvilo o „žutém nebezpečí“, které přináší morální zkázu). Film kromě popisování tvrdých poměrů přistěhovalcu na Americký západ také letmo naráží na problémy, jako je organizování prostituce a obchodu s drogami mezi Číňany a střet různých kultur: v závěrečné scéně paní Millerová inhaluje opium v čínském opiovém doupěti; horníci z města v baru diskutují o tom, zda je tělo čínské prostitutky stejné jako tělo bílých žen apod.. Další kladnou stránkou filmu jsou písně Leonara Coena, které svojí tesknou monotónností jaksi ladí s celkovou atmosférou. Film bych sice nenazval mistrovským dílem, rozhodně ale stojí za vidění. ()
"Well, I'll tell you something. I've got poetry in me. I do." Jen škoda, že tam těch písní od Cohena nezaznělo víc. Při některých pasážích s jeho doprovodem se mi chtělo umřít. Tak krásně natočený film a Cohenova hudba to je opravdu srdcervoucí kombinace. ()
Prevádzkovať bordel, to chce znalosti, skúsenosti a podnikateľský zámer. McCabe nemá z toho vôbec nič, takže skúsenosti podnikavej partnerky privíta. Namiesto westernu sa to dosť ťahá až niekam k červenej knižnici, a tá melancholická hudba Leonarda Cohena tiež nepridáva vhodnej atmosféry. Mestečko bolo postavené dokonale, ale vo filme sa objavuje sneženie asi najčudnejšie zo všetkých filmov, keď nejaký sneh tesne pred kamerou padá, ale v pozadí ani na povrchoch sa neobjavuje, a naviac sa otáča s kamerou. Príliš dlhý film, ktorý ma viac nudil ako bavil, len slabšie tri hviezdy. –––– Copak si myslíte, že mi nějaká děvka bude nařizovat, co a jak? –––– V životě každýho chlapa jednou přijde chvíle, kdy musí strčit ruku do ohně a zjistit, za co stojí. ()
Taký reálny príbeh pionierskych časov osídľovania USA, bez zbytočných potov krvi. Zaujala parná mašinka a najmä skvelá muzika Leo Cohena. Viacmenej týmto sa začala jeho kariéra skvelého hudobníka. ()
Dvouhodinová nuda doplněná příjemnou hudbou ve které sledujete alkoholického pasáka a narkotickou bordelmamá. Zdlouhavé a táhlé jak severní noci a co se týče opěvování kanadské přírody, tak myslím, že zasněžené hory vypadají všude stejně a bláto moc nemusím. Závěr odpovídá 70. letům a bylo to jediné plus. Opět mi to potvrdilo, že od 1970 padal western dolu. ()
Čím delší doba od zhlédnutí uplynula, tím vroucnější pocity mě naplňují. Dvě hodiny utekly přerychle a film byl krásný. Stejně jako Warren Beatty a Julie Christie. Chytili za srdce. Velmi, velmi. ()
Syrově pojatý zimní western, v jehož průběhu se nic nosného nestane. Řada dílčích krizí vyznívá do ztracena, podivné chování několika vedlejších postav (Alma, právník, reverend) zůstává bez vysvětlení a závěr předává nihilistické poselství smrti a opiového zkouření, nicméně natolik nihilisticky, že si divák ani nemůže být jistý, zda něco předat chce. Jedinou zajímavostí filmu jsou písně Leonarda Cohena. ()
"If a man is fool enough to get into business with a woman, she ain't going to think much of him." ()
Asi jediný western z roku 1971, jehož název mě byl aspoň vzdáleně povědomý a zatraceně originální kousek. Žádná prérie, pistolníci, indiáni a rychlé přestřelky. Jen zapadlé, špinavé hornické městečko plné zarostlých nemytých tváří uprostřed ledové pustiny. Sem přichází podnikavec McCabe s pověstí pistolníka, aby si zde zařídil bordel, ale pravý obrat nastane, když přijíždí byznysmenka každým coulem Millerová, která z něj začne dělat luxusní podnik. A brzy se objeví i korporace, která má zájem podnik převzít stůj co stůj. No brzy. Altman vypráví ve velice pozvolném, uspávacím tempu, na které musíte mít náladu. Občas mu jeho filmy těžce nevyjdou, ale tohle se povedlo. Zajímavá Cohenova hudba, zvláštní osvětlení (uvnitř svítí opravdu jen co svítit má - lampy, svíčky), výborná atmosféra, plejáda zajímavých postaviček a herců (mladý Devane, krystí ksich Auberjonois, naivní Carradine, vyhublá Duvallová) a naprosto výborná cynická Christie. Jen ten Beatty tu byl takový obyčejný buran, což bohatě vynahrazuje když bojuje s nenadálými a neznámými city, nebo při závěrečném realistickém střetu se zabijáky. Závěr byl vůbec naprosto parádní a celkově ač sem tomu vůbec nevěřil to byl pomalý, ale výborný film. ()
Robert Altman si vyzkoušel western a povedlo se na jedničku s hvězdičkou... Lépe řečeno s pěti hvězdičkami. Zalidnil nově vznikající městečko na severu divokého Západu tak precizně a věrohodně, že místy vzniká až dokumentární dojem. A nechybí humor a naturalistické záběry, jak se na správný antiwestern sluší a patří. ()
Tenhle film se s mým stárnutím pomalu stává jedním z nejoblíbenějších. Ať je to neopakovatelnou harmonií obrazu a hudby L. Cohena, lehkostí vykreslení jedinečných charakterů nebo střetu lidské tvůrčí naivity s "pure zlem". Je radost sledovat každou jedinou pomalou minutu. ()
Syrový, realistický, zasněžený western z období nové vlny Hollywoodu, přináší svěží (reálnější) vítr do vod westernů. Hlavní hrdina je zbabělec, jeho partnerka je prostitutka a všechno to dopadne špatně. Tak jak to chodí, žádný nažehlený oblek a přesná střelba koltem na kilometr. Nádherná lokace, kamera a hudba. ()
"Ukaž ponožky, cucáku!" ()
U tohoto filmu nutno vyzdvihnout zvláštní atmosféru tvořenou melancholickým hudebním podkresem Leonarda Cohena a vizuálním podáním předně utvářeným svícením a barevností filmu, která je unikátní svým malebným šerosvitem. Tyto dva aspekty společně tvoří působivost díla, která by ideálně měla podporovat kvality příběhu, nikoli být tahounem. Je pošetilé si myslet, že divák bude 2h dojímán formou, aniž by mu nevadilo, že co se ve filmu odehrává vlastně není příliš poutavé. Děj by však poutavý být mohl, kdyby v něm vystupovaly působivější postavy, které by mezi sebou měly působivější interakce a celé to bylo úderněji vystavěné, nikoli tak rozředěné a rozvleklé. Altman chtěl však více podvracet žánr i s nějakými filmovými konvencemi (viz. sound design), než vyprávět silný příběh, kterým disponuje třeba Big Country. McCabe & Mrs. Miller je tak antiwestern, přičemž ale není žádnou revizionistickou kovbojkou jako Wild Bunch ani žádný epos typu Tanec s Vlky. Jak se to "anti" projevuje? Co se prostředí týká, namísto arizonské pouště nebo plání tu máme zasněžené hornické městečko. Protagonista McCabe není žádný sympatický drsňák s přesnou muškou, není to ani důmyslných chytrák ale ani žádnej vyjebanec, jehož chování by u diváka generovalo smích. Z pochopitelných důvodů nemám jakožto divák také nezajímavé a neefektní protagonisty v oblibě - nutno ale uznat, že podvrací konvenci statečných pistolníků. Já si toho ale nijak zvlášť necením. Tahle podvratnost je zde pouze (relativně) zajímavá - nikoli zábavná jako v lepších revizionistických westernech. Příliš to neoceňuji jako někteří dobový kritici (Pauline Kael: "a beautiful pipe dream of a movie - a fleeting, almost diaphanous vision of what frontier life might have been," a přidává, "The movie is so affecting it leaves one rather dazed."). ___Mám vlastní hodnotící teorii (více v profilu): Tvůrce se sám střílí do nohy, pokud příliš rezignuje na zábavnost/entertainment, jenž diváka poutá k dílu, čímž mu zdařileji zprostředkovává své významy i obsahy. ()
Tak to je Atlman v nejlepsi forme. Jeden z mala realistickych westernu. Takhle to opravdu mohlo byt na divokym zapade. Snimku vevodi ustredni dvojice Warren Beatty a Julie Christie. Kamera vyborna, ale jeste lepsi hudba, kterou slozil Leonard Cohen. Ta je naprosto famozni. ()
Nádherný i syrový western, ukazující Ameriku takovou, jaká asi tehdy byla. Překrásné kulisy i exteriéry, výborné herecké výkony, působivý konec a uchu lahodící k filmu se hodící hudba tvoří film, jenž se může směle postavit i takovým, jako je Tenkrát na Západě. ()