Danton

Upraveno v březnu 2022. Danton je politicky osobitější lyrikou, uštěpačnou ke vzniku západního způsobu demokracie a současně reflektující dobovou situaci polského politického prostředí po vyhlášení stanného práva. Základem Wajdova politického dramatu je divadelní hra Případ Danton polské prozaičky Stanisławy Przybyszewské (ale ta je velkou obhajobou Robespierra a Dantona naopak haní a označuje za anglického agenta). U Wajdy jde o jednoznačný posun ve prospěch Dantona (byť nic neponechává pouze černobílé) a nesmlouvavě odhaluje praktiky novověkých "vlád lidu": teror, šíření strachu, zinscenované soudní procesy, odstraňování oponentních hlasů, demagogické principy nebo umění v ideologických službách. Působivou stránkou jsou zde kostýmy podle návrhů Yvonne Sassinot de Nesle, uhrančivými jsou herecké výkony v té kruté neúprosnosti mocichtivých lidských dějin. Hvězdičkou představení jest Georges Danton (bonvivánsky nespoutaný Gérard Depardieu), hlavní osobnost vzniku francouzské republiky. Ale časy se mění a způsoby krutovlády přestávají být eticky obhajitelné. Politický střet se zdá být hrou, ale to se v mžiku mění. Druhým hrdinou na politickém kolbišti je tu Maximilien Robespierre (vynikající Wojciech Pszoniak s hlasem Gérarda Desarthea), vůdce jakobínů a dominantní osobnost Výboru pro veřejné blaho. Politický boj za vzájemného osočování za nepřítele revoluce se vyhrotil ostřím gilotiny. Mezi nejvýraznější postavy patří také útlocitnější Dantonův propagátor hlásajících slov v politické konfrontaci Camille Desmoulins (zajímavý Patrice Chéreau), a pomstychtivý a s Robespierrem ve Výboru blízce spjatý Louis de Saint-Just (dobrý Bogusław Linda). Hlavní ženskou postavou je zde Lucille Desmoulins (příjemná Angela Winkler), strachující se o zatčeného manžela. Z dalších rolí: ze strachu zrazující François Louis Bourdon (Andrzej Seweryn), Dantonovi pozatýkaní političtí příznivci Pierre Philippeaux (Serge Merlin) a Jean-François Delacroix (Roland Blanche), také zatčený generál François Joseph Westermann (Jacques Villeret), akurátní a přísnější Robespierrova milenka Éléonore Duplay (Anne Alvaro), z donucení ztichlý Dantonův příznivce Legendre (Bernard Maître), poslušný veřejný žalobce revolučního tribunálu Antoine Quentin Fouquier-Tinville (Roger Planchon), jediný člen Výboru pro veřejné blaho nepodepisující zatčení Robert Lindet (Marian Kociniak), nebo hlavní ideologický umělec francouzské revoluce Jacques-Louis David (Franciszek Starowieyski). Danton je nesmlouvavým filmem k podstatě politik vlád lidu (byť nejenom jich). Působivé představení krvežíznivé mocichtivosti, kdy demokracie je jen pouhou iluzí a deklarace lidských a občanských práv je na tisíc způsobů stínána gilotinou. (24.01.2010)

Nepochopil jsem, jak film zapadá do dobového Polska. Ve smyslu, kdo má koho reprezentovat, kdo je čeho symbolem. Neumím tak říct, v čem tenhle film byl ve své době výjimečný. Pokud odhlédnu od dobového kontextu, tak se mi to celkem líbilo. Jenom Danton se chová jako dítě, hodně fatalisticky, a to mi přijde dost nepřirozené. (10.10.2021)

----- "Revoluce je jako Saturn. Požírá své vlastní děti." ----- Revoluce je jako Saturn a drama "Danton" je jako epizoda ... jako výrazný, leč ne zcela srozumitelný výřez velkého, impozantního obrazu. Jako detail, pro který nevnímáte celou kompozici a nemůžete tudíž obsáhnout všechny souvislosti. Děj je maličko rozvleklý a zahleděný do sebe - přesvědčený o své důležitosti zcela samozřejmě předpokládá, že každý potencionální divák dopodrobna zná celou neveselou historii Velké francouzské revoluce. Pokud se chcete dozvědět víc, vřele doporučuju čtyřdílný koprodukční seriál "Francouzská revoluce" z roku 1989. Není sice úplně dokonalý, ale mapuje povstání od samotných počátků - od čistých ideálů a nadějných vyhlídek až do velice výmluvného, hořkého a nadmíru krvavého konce. P.S.: "Výbor pro veřejné blaho" ... "Výbor pro veřejnou bezpečnost" - můj Bože, jak vznešené názvy ! Pod jejich záštitou vám projde prakticky všechno - pokud se nacházíte ve správný čas na (v novodobých dějinách pak především VE) "správné" straně. Kolikrát už se historie zopakovala ?!? Jenomže co je to platné, když jsme nepoučitelní ... nejspíš to máme v genech. (07.03.2016)

Skvělá divadelní hra dávající prostor jak Depardieuovi tak Pszoniakovi rozehrát konflikt mezi "superstar" revoluce a filosofickým fanatikem, který je oddaný své ideji tak, že neváhá jít přes mrtvoly. (07.10.2008)

Toto je v pravdě syrové dílko ze syrové doby, kdy ve Francii žádná hlava neseděla na krku dost pevně, a to ani ta královská. Když už si totiž dovolíte useknout hlavu i Bohem byvolenému králi, může vám být jedno už úplně všechno, do Pekla stejně zahučíte, ať děláte co děláte. A tak musel přijít prcek z Korsiky a ten je do toho Pekla poslal všechny...to už ale jinde jsme. Danton je film o strachu, revoluci a přátelích, kteří tě zradí...70% (24.05.2014)

Už ani nepamätám, ktorému francúzskemu filmu som dal viac ako tri hviezdičky. Tento si to napriek niektorým povedzme že provokáciám celkom zaslúži. Mierne zdĺhavý začiatok a množstvo filozofických monológov či horkokrvných vzplanutí môže spočiatku odradzovať, ale postupne vyvstáva iba jedna línia, ktorej sa príbeh verne drží. Záver má naozaj zaujímavú atmosféru. Herecky Depardieu-ovi výborne sekunduje poľský herec Pszoniak. Wajda si zaslúži pochvalu za réžiu. (25.09.2014)

Jak ostré ostří gilotiny, které hlavy neposlušné stíná…Já jsem kopím revoluce, já získal jmění a moc ulice, mé jméno zapsáno jest tučným písmem na stránkách dějepisné učebnice. (17.07.2015)

Myslím si že je to nejlepší filmový Danton všech dob. (09.06.2005)

Nej politický film. Brilantní dialogy se skvělými hereckými výkony převedl na filmový svitek výjimečný režisér. "Mám svá práva. Chci žít" "Každý má práva, pokud si je umí zachovat." "Revoluce je jako Saturn. Postupně požírá své děti" (06.01.2008)

Strhující drama. Sebevědomý, charismatický, požitkářský Danton - Depardieu byl úchvatný. Ale herecky mě možná ještě více zaujal Robespierre - Pszoniak, temný, asketický, neústupný a pochybující. (08.02.2018)

Jakkoliv je téma zajímavé, tyhle tahanice, machinace a politikaření mě nikdy nebavilo, ať už je to z kterékoliv doby. Za shlédnutí stojí určitě výkon Gérarda Depardieu a jinak mě to spíš odrazovalo. (03.03.2016)

Historické filmy mám veľmi rád. Obzvlášť tie z obdobia francúzskych dejín ako je francúzska revolúcia. Danton mi prišiel asi ako jeden z najlepších. Výborné herecké výkony všetkých na čele s Gérardom Depardiéu a aj napriek trošku prehnanej dĺžke ma to nenudilo. Koniec bol úžasne dojemný a hrdinský a dokázal to aj bez citového vydierania. Páčila sa mi aj myšlienka, že nakoniec človeka zradia jeho najbližší... Žiaľ tak to bolo v histórii aj dnes. (19.12.2010)

Akoby mi nestačilo súčasnej slovenskej povolebnej politickej situácie, tak som si dal tento film o politike v dávnych dobách francúzskej revolúcie. Ako vždy, sú to intrigy, prenasledovanie nepohodlných, a tak ďalej. Nebavilo ma to a tak mi v pamäti a v tomto komentári zostanú len dokonalé kostýmy a smiešne vytočené mužské parochne. –––– Politika, tá přece nemá se spravedlností nic společného. (08.03.2016)

Mistrovský historický film mistra Wajdy s hereckými koncerty dvou hlavních představitelů i ostatních herců. Snad nejpůsobivější scénou pro mě bylo vystoupení Robespierra před Konventem. (09.11.2005)

Dynamiku tohoto výborného konverzačního dramatu rozdmýchává spletitý vztah Dantona s Robespierrem. Temné období Francouzské revoluce, zvýrazňují scény ze zatuchlých pařížských brlohů či pařížského vězení, jimž sekunduje i ponurá hudba. Zrada, fanatismus, žízeň po krvi, na jedné straně ale i čest, statečnost a lidskost na straně druhé. Naděje francouzského lidu ve svobodu vkládané do revoluce brzy zmizely. Jakobíni svobodu nahradily ctností, které se musela podřídit veškerá lidská svoboda. Jestliže chtěl Danton zbavit Francii Robespierra musel sám nastavit hlavu pod ocelové ostří gilotiny, aby lid prozřel a bylo mu zřejmé, že revoluce byla zrazena... stejně jako mnohokrát před i po Francouzské revoluci. Dantona jsem 5 * nemohl ocenit, přesto jsou to pro mě 4 *, které jsou velmi velmi nadprůměrné. (16.11.2009)

Dantov ztelesneny (excelentnim Gerard Depardieu) je dulezitou osobnosti v prubehu francouzske revoluce a jejiho nasledujiciho vyvoje, kde se tento film soustredi hlavne na ostry spor prave Dantona a Robespiera. Ovlivneni strachem o svoji moc a budoucnost se navzajem obvinuji az do horkeho konce. Kdyz se dva kohouti perou, nekdo v povzdali obycejne vytezi. 70% (30.07.2010)

Brilantní dialogy. (28.06.2010)

Tento film řadím do kategorie "poučných". Určitě velmi zajímavý pohled do zákulisí francouzské revoluce. Snímek však není určen pro diváky kteří potřebují více akce. Zde se opravdu většinu času pouze mluví, intrikuje a taktizuje. Depardieumu role sedla a Wajda réžii taky velmi dobře zvládá. V hodnocení na rozhraní tří a čtyř hvězd se objektivně přikláním ke čtyřem za přínos :) (24.11.2008)

Jelikož zbožňuji a zajímám se o historii, tak pro mě filmová lahůdka. Wajdovo mistrovství, skvělé dialogy, vynikající herecké výkony. V závěru film skvěle graduje: "Ukaž mou hlavu lidem,stojí za to." Depardieu skvělý (cena za nejlepšího herce MFF-Montreal). (11.06.2011)

Pakliže jde, jak se píše v průvodním textu, o adaptaci divadelní hry, tedy snad o jakousi televizní inscenaci dramatu, přikláním se k vyššímu hodnocení s ohledem na kvalitní herecké výkony hlavních protagonistů. Kdyby se mělo jednat o historický celovečerák (i když co do výpravy komorního rázu), šel bych s hodnocením dolů, a to především díky strašlivé rozvláčnosti a přepísknuté stopáži - některé dlouhé záběry kamer v momentě, kdy se ale vůbec nic neděje mne dost znervózňovaly... (04.01.2009)