Krakonošovo tajomstvo
Krakonos Geheimnis
Krakonoš's Secret
Režie:
Peter BebjakScénář:
Barbara JohnsonováKamera:
Martin ŽiaranHudba:
Juraj DobrakovHrají:
David Švehlík, Leona, Jan Nedbal, Ondřej Sokol, Dominika Morávková, Jakub Prachař, Martin Huba, Diana Mórová, Jakub Barták, Olaf Burmeister, Ctirad Götz (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Na zámek v podhůří Krkonoš přijíždí nový majitel Štěpán (J. Prachař) se snoubenkou krásnou komtesou Blankou (D. Morávková) a mladším bratrem Adamem (J. Nedbal). Cestou kočár nešťastně srazí kolemjdoucí dívku Lidušku (L. Skleničková), Adam jí pomůže a ona se do něj zamiluje. V horském městečku je ještě jeden nový příchozí, národopisec Jiráček (O. Sokol), který sbírá místní pověsti a nevychází z údivu nad tím, že zdejší lidé ještě věří v Krakonoše. Díky Adamovi Liduška získá místo zahradnice na zámku, jenže také brzy zjistí, že Adam je beznadějně zamilovaný do Blanky. Sobecký a lakomý Štěpán se dozví od Jiráčka o nevídaných pokladech skrytých v krkonošských horách a je odhodlaný je získat, zvlášť, když Adam náhodou objeví vlašskou knihu, která pomocí tajných značek popisuje, jak se k nim dostat. Jenže rozluštit je nedokáže ani Jiráček. Po první neúspěšné výpravě se ukáže tajemný cizinec a nabídne Štěpánovi, že ho k pokladům dovede. Požaduje za to vlašskou knihu a největší drahý kámen, který najdou. Poklad skutečně objeví, ale Adam zapře drahokam, který vzal tajně kvůli Blance. Štěpán, který se nehodlá s nikým dělit, chce cizince připravit o život. Cizinec však v rozhodující chvíli odhalí svou pravou tvář. Je to Krakonoš! A strašný trest přijde vzápětí. Podaří se Lidušce zachránit Adama? Jakou záhadu skrývá starý obraz na zámku Hůrka a co strašlivého se v horách kdysi odehrálo? A kdo je vlastně Krakonoš a jaké je jeho největší tajemství? (Česká televize)
(více)Recenze (490)
Sympaticke prekvapeni a par fakt genialnich hlasek k tomu. Sexy krakonos potesil :)) ()
TV/// Obsazení 9/10 Děj 9/10 Hudba 8/10 Efekty 9/10/// PLUS: Davidovi Švehlíkovi jsem věřil a nezklamal, ostatní herci byli také výborní, dost charakterově výrazní a rozdílní, ale každý ten svůj charakter ovládl dokonale a přirozeně (Prachař, Skleničková), Jan Nedbal to měl potom složitější, měl více poloh, ale zvládl je, zpracování je skvělé, moderní, s pěkným prostředím, obrazem, rámováním i efekty, vyprávění je dramatické, dojemné, napínavé a pro děti s poučením a ponaučením, tak jak to Krakonoš vždy uměl MÍNUS: z části jsem tam cítil jakoby rukopis německých pohádek (výprava, němečtí herci, styl, drsnost, temnost)/// Shrnutí: Nakonec to nejspíš nebylo na škodu, protože to komplexně dávalo smysl a nebylo to natolik rušivé. Vlastně je to i úspěch, že tři země vytvořili funkční pohádku, kde evidentně každý přidal to co uměl nejlépe. Opravdu je vidět zatím ta práce a možná i více peněz. Líbila se mi kombinace osvědčených a neokoukaných herců, líbilo se mi zpracování digitálních efektů (nerušivé) a kamera včetně prostředí. Myslím že by David Švehlík s tváří Krakonoše mohl ještě někdy zavítat do našich televizních krajů./// Celkem 89%/// ()
Překvapivě výborná pohádka, jejíž sledování mi udělalo velkou radost. České pohádky poslední doby nejsou příliš lákavými tituly. U Krakonošova tajemství může hodně nalákat jméno režiséra Petera Bebjaka, který se svými dvorními spolupracovníky (kameraman Martin Žiaran a skladatel Juraj Dobrakov) natočil pohádku, která by se mohla postupem času stát trvalkou. Převažuje drama a napětí, humor je spíše decentní a celá pohádka je vtahující. Herecké obsazení v čele s Davidem Švehlíkem více než hodně dobré. Švehlík hraje pána hor civilně a uměřeně a nijak se naštěstí nestylizuje do Františka Peterky. Stejně tak další herci, především David Prachař a Jan Nedbal v rolích dvou od sebe charakterově odlišných bratrů. Příjemně strávených sto minut.__________P.S.: Proč k této pohádce existuje slovenský dabing, je mi docela záhadou, když slovenské děti nemají s češtinou žádný problém. Jak pasuje hlas Tomáše Maštalíra na Davida Švehlíka, raději nechci vědět. ()
Krakonošovo tajemství=divákovo utrpení. Tohle že mělo jen 99minut ? Připadalo mi, že se to vleče tak tři hodiny. ()
"Krakonoš si libuje, hory doly slibuje." Potměšilý a nevýchovný, ale v jednotlivostech zábavný prequel krkonošské klasiky, aneb kterak Rýbrcoul, coby téměř holobrádek, nejprve potřásal parohama, tatata...takovýma, naivní vrchnosti nasliboval hromadu jablonecké bižuterie XXL rozměrů, načež udělal jen křišťálový fakáč, lstí u sebe zotročil děvčátko z hor a nakonec číhal na krkonošských útesech (heh???) a zíral střídavě do kraje či do Trhliny, zatímco mu za zády do chaloupky lezla škodná (za castingovou chybou, krasavicí Liduškou, lidově zvanou Ohrňpysk) a aby té hrůzy nebylo málo, tak opodál v jeskyni cupitala podivná digitální myšosrnka. Tohle vše si do bloku pilně zapisoval badatel Jiráček, bohužel nehraný Ondřejem Havelkou (ten by mi do role sednul, jak prdel na národopisný hrnec). KVÍZOVÉ OKÉNKO: [][] V 84 minutě krkavec na plotě omdlel, protože: A) Mu došlo, že brácha se polepšil (čti zblbnul). B) Došlo mu, co starý mládenec Krakonoš myslel tou péčí o zahrádku (Liduščina "zahrádka", čili bobr). C) Došlo mu, že kvůli darovací listině zůstane navěky chudý. D) Došlo mu, že kvůli chybějící stránce scénáře (Ptám se naposledy, komparzisti, kterej dobytek ji vytrhnul?!) zůstane navěky ptákem. [][] Uhodli jste, za D) je správně. Což je špatně, neboť děsně nespravedlivé. Kdo šlohnul šutr? Ha? Mladší brácha. Kdo lhal Krakonošovi? Ha? Mladší brácha. A kdo za to má trpět? Samozřejmě starší brácha. Přitom Adamovi jasně řekl: "Zalov v pytlíku, vytáhni největší bižu a odevzdej." Chudák Štěpán, za dobrotu na žebrotu. A pak že jsou pohádky výchovné. Jakožto starší bratr dvou mladších sourozenců nesouhlasím a protestuji. Čtyřikrát! P.S. "Kočka musí z domu!" :-)) ()
Osobně jsem se u toho dost nudil, a jediné, co mě tam zaujalo, byla skutečnost, že Sokolův pokoj nápadně připomínal Spitzwegův obraz Chudý básník, což pokud byl záměr, tak by mě to poněkud překvapilo, ale možná jsem to tam viděl jen já, protože na zmínku o tom jsem už nikde jinde nenarazil. Každopádně dějově mi to přišlo fakt slabé, a to to nijak nesrovnávám s notoricky známým večerníčkem, k němuž žádný vztah nemám (přijde mi asi prostě jen trapný), byť mě zaujalo, že Bebjakův Krakonoš na rozdíl od toho původního už nekouří, a tento typ roubování starých postav na novou dobu mi je osobně protivný. ()
Tak jako vánočním pohádkám ČT moc nefandím, tak tahle se celkem povedla. Otázkou je, jestli se to dá považovat za pohádku. Přišlo mi to takové dost vážné. Díváme se na Krakonoše úplně z jiného úhlu, než jak ho známe z večerníčku. Dost se tu řeší i jeho minulost a původ. Herecké obsazení je opravdu povedené. Chválí se hlavně projev Davida Švehlíka v roli Krakonoše, a to hlavně ze strany dam. :D Určitě je příjemné as na tuto postavu a legendy s ní spojené podívat i z jiného úhlu pohledu. "Je to lhář a podvodník!" ()
Po dlouhé době poměrně povedená pohádka, nicméně pár výhrad bych si tam našla. ()
Třetí hvězda je za Davida Švehlíka a čtvrtá za fakt, že to byla (konečně!) po dlouhé době pohádka která měla hlavu i patu, solidní příběh a kterou jsem si i přes drobné výhrady užil. ()
Príliš dlhá stopáž a niekoľkonásobné opakované scény, kde sa jedna z hlavných postáv len prechádza, robia túto ,,rozprávku" skoro až nedopozerateľnou. S rodinou sme sa zhodli, že sa dokonca nejedná o klasickú rozprávku, tak ako ju my poznáme, keďže sú hlavní hrdinovia absolútne nesympatickí a dokonca nie ten najlepší dostane odmenu v podobe majetku na konci. Premenovali sme ju preto na romantický film. Krakonoš okrem toho vyvoláva silný second male lead syndrome a myslím, že každá žena by zostala v jeho chyžke a varila mu branbory. Musím ale skonštatovať že hudobná stopa ako aj kamera sú veľmi príjemné. 30% ()
Je to tak mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Neurazí ani nenadchne. Musím ale lehce přihodit, anžto je to po dlouhé době pohádka bez trapného přehrávání, ze které by se mi vyloženě zvedal kufr. Zaplať křemík, že to konečně někdo trefil tak akorát. Jen ten příběh by mohl být ještě víc promyšlenější. Jen tak dál a více úsilí. 75% ()
No o Krakonošovi som sa dozvedel veľké ťavie vemäno. Mne to ani neprišlo ako rozprávka, veľa depresie, pochmúrnosti, neveselosti a prefarbených vlasov, prípadne parochní. Dominika Morávková dostala možno jedinú šancu hrať v živote niečo ako princeznú a oni jej tam dali účes v štýle veľkonočný košík. Záver sa už trochu dal, ale aj tak prevláda zmätenosť. Tá vznikla už po prečítaní obsahu, rozumel mu vôbec niekto? ()
Německá koprofagie je krapet znatelnější, což vlastně vysvětluje i mou druhou výtku, tedy Rübezahlovo chlípné slintání nad Liduščinou cmundou. Naopak na Lidušku samotnou je právě přes ty její horní pysky a la '"Omnibus nemá vkus" velmi příjemný pohled a nejen ten, ta holka totiž uměla i hrát, a to je v záplavě všemožných trdel angažovaných do pohádek jen pro svou neokoukanost vítanou změnou. Při pohledu na Švehlíka možná mnoha divačkám zvlhla....pochopitelně oka, nicméně Krakonoše opravdu, alespoň doufám, nikdy nenapsala Rosamunde Pilcher. O mladém Prachaři jsem se pak v jednom článku dočetl, že dostál odkazu svého děda, tedy úžasného Trautenberka pana Ilji Prachaře, no pokud k tomu stačí příbuzenský stav a nedomrlé kotlety, tak asi ano, na druhou stranu jako krkavec měl nejvtipnější výstup za celou svou hereckou a komickou kariéru vůbec, čili vlastně paráda. Po několika nadšených ohlasech jsem čekal něco srovnatelného s nedostižnými Krkonošskými pohádkami či alespoň krásnou výpravnou pohádku. Ale dostalo se mi jen lehce fantaskní kostýmní televizní taškařice, kde kromě Lidušky potěšilo už jen ptactvo, tedy již zmíněný krkavec a sokol Ondřej. Dvě. ()
Atmosféra Krkonoš 19. století rozhodně předčí všechny ty okoukané zámky. Jenže se v ní nachází zejména bludiště milostných trojúhelníků roztažné na přehnaných 100 minut. Leoně Skleničkové bych horalku docela věřil, David Švehlík také působil jako opravdový pán hor. Na odlehčení tu pak byla humorná postava hraná Ondřejem Sokolem. Z výsledku nejsem nijak na větvi, ale aspoň je vidět, že ani vánoční pohádky se nemusejí dělat podle stále stejného vzorce. ()
No do pohádky jako takové to má daleko a Krkonošské pohádky mam radši. ()
Jen hrůzný dabing a některé postsynchrony pokazily tuhle jinak výjimečnou pohádku. KONEČNĚ se nikdo v českém filmu nepitvoří, postavy mluví přirozeně a má to atmosféru, patu a hlavu. Krásným příkladem budiž postava Maryškova, z níž tvůrci klidně mohli udělat stejného *** áka jako nedávno v jiném díle, ale jeho pošťák to s grimasami nepřehnal. Jestli lze věřit titulkům ze závěru filmu, dabované byly jen dvě postavy. Krakonošovo tajemství je tak dobré, že můžeme téměř litovat, že patří do pohádkového žánru, protože o něco drsnější Krakonoš by určitě bavil ještě víc. Sokol super, taky nedělá p**u jsk.obvykle a jeho předobrazem budiž řídící z Čtvrtkova Rumcajse. Prachařův Trautenberg se nádherně vrátil v jeho vnukovi, ale srovnávat není třeba, tohle je jiná pohádka. ()
Parádní, nová pohádka! Spíše tedy pohádkový film. Skvělé! Moc se nám líbilo. ()
Krakonos s brakovou minulosti. Dost uzvanena pohadka s lacinymi efekty. Neni zde hrad a jakysi stredovek jako ve vetsine pohadek, ale Krkonose 19. stoleti. Vypraveni se toci kolem lasky a milostnych trojuhelniku. A take okolo respektu z duchu a hor. Cilovkou nejsou deti, ale starsi publikum, kteremu se libi natahovana romance. Zapletka je na pohadku slozita. Na zaostaly venkov prijede racionakni a malo muzny hrdina. Postavy prohlednou co je skutecna laska a marnivost bohatstvi. ()
České pohádky se obejdou i bez princů, princezen, draků a dalších stvoření a Krakonošovo tajemství je toho důkazem. Český folklór nabízí též materiál pro (nejen) vánoční pohádky a jsem rád, že letos padla volba na Krakonoše. Odmítám srovnávat Bebjakův film s Krkonošskými pohádkami, protože druhý jmenovaný projekt měl seriálový formát a vznikl v úplně jiné době. Mohu ale říct, že jsem si jako divák užil obě televizní díla! Krakonošovo tajemství si mě oproti jiným tuzemským pohádkám z minulých let získalo tím, že v něm nevystupují žádné ukvičené a otravné charaktery, a že nabízí zase trochu jiný pohled na postavu Krakonoše, a přitom se nejedná o žádnou scenáristickou divočinu. Film v sobě hezky mísí milou romantiku s pohádkovými motivy, přičemž ve filmu dochází k souboji jak dobra se zlem tak i folklóru s vědou (o což se postarala postava Jiráčka). Hereckým tahounem filmu byl rozhodně David Švehlík, který sympatickým způsobem ztvárnil Krakonoše. Leona Skleničková byla též fajn, i když jsem v ní stále trochu viděl problémovou Gretu z letošní Stínohry (též od Bebjaka). Sokol byl rozhodně snesitelnější než ve dva roky staré pohádce O vánoční hvězdě. V neposlední řadě musím pochválit pěkné exteriéry a interiéry, a s výjimkou "myšky" film neurazil ani po trikové stránce. Tři a tři čtvrtě hvězdy! ()
Po stopách (televizního) Krakonoše. V rozvleklém podání, s nepřívětivými kostýmy a s příměsí deutsche fernsehen pohádek, tolik v našem kraji neoblíbených. Chceme-li rozebrat úvahu, co má bájný vládce hor za tajemství, mohli bychom dojít až k intimnímu problému, který představuje plynatost. Jiným problémem může být jeho impotence i případná latentní homosexualita. Jak jinak si vysvětlit nezájem o tak lepou děvu, jakou je Liduška (Leona Skleničková), která se vedle něj natřásá a v jeho těsných kalhotách zůstává povážlivé klidno. Těch tajemství můžou být desítky a dojdeme jen ke spekulacím a čirým dohadům. Rozeberme tedy fakta. V prvé řadě je dobré si připustit, že útvar zvaný pohádka je dávno přežvýkaný a vysušený. A režisér Peter Bebjak si to patrně uvědomoval. Svoji pohádku nevystavil na absolutním tradičním základu pohádek, ve kterých se to hemží kouzly, nadpřirozenými bytostmi a pohádková atmosféra prosakuje z každého záběru. Zvolil tak trochu opačný přístup, kdy natočil film/příběh s pohádkovými prvky, a postava Krakonoše může být silně vnímána coby nadpřirozená, přičemž její prvotní základ vychází z bájných mýtů, které postupem času začaly kolovat mezi lidmi a nabraly obří rozměr mýtické bytosti, na kterou jedni věří a bojí se vyslovit její jméno a druzí se těmto báchorkám jen smějí. Zajímavý tvůrčí úmysl představoval odvážný záměr natočit tento pohádkový film coby prequel k populárním Krkonošským pohádkám. Krakonoš je ztvárněn v mladší verzi, s impulzivitou, tolik charakteristickou pro Krakonoše Františka Peterky, značně šetří, pověstnou "zpravodajskou" sojku si teprve přinese do svého příbytku a o ziskuchtivém a panovačném Trautenberkovi padne jen letmá zmínka. Nemalým tajemstvím zůstává, zda ho měl nějakým způsobem představovat Jakub Prachař, taktéž v podstatně mladší verzi a příbuzensky spojený s Iljou Prachařem, původním představitelem milostpána, který byl jeho dědečkem. Tak či onak, zajímavý tvůrčí záměr skonal ve svém zárodku, absolutně nic se z něj nevytěžilo a výsledek je na hony vzdálený pojetí Krkonošských pohádek. Do očí bijící je odbytá práce kostyméra. Asi chlastal, ale většina kostýmů působí chudobně, jak kdyby byly spěšně sundány z krejčovských panen, bolestné to bylo zejména u Krakonoše a jeho "civilu", nešlo se zbavit dojmu venkovského trhana nebo tuláka. Zbytek oděných postav nepředstavuje také nic extra honosného. Problém působila i celková absence svižnosti a dynamiky. Většina scén je vystavěna v pomalém tempu, s nádechem ponuré atmosféry. Ani hlášek si divák moc neužije. V oblasti vtipnosti úřaduje pouze Ondřej Sokol, jehož národopisec náležitě využil umrlé většiny postav a solí výstižně komické a svěží dardy. Problematický Krakonoš, kterému David Švehlík extra charisma nepropůjčil a žádným mocným hlasovým fondem se neblýskl, má ještě dva konkurenty, herecky ještě slabší. Jsou jimi otravná komtesa Dominika Morávková-Zeleníková a prudce mdlý Jan Nedbal, oba svorně herecky selhávající. Nedbal akorát víc na očích, vysápal se totiž až do hlavní role. Koprodukční pachuť si také vybrala svoji daň - německá produkční stopa sice není extra rušivá, i tak je nemožné přehlédnout její špatnost. Dětského diváka už dávno hranými pohádkami neoslníte. Dospělý divák dá Krakonošovi a jeho nesexuálnímu dobrodružství ještě před Anči, Kubou a hajným přece jen větší šanci. Neskonalým nadšením ale vřískat, jako ta pověstná sojka, hned tak nebude. 6/10 () (méně) (více)