Marie Antoinetta

Další z řady životopisů, které se snaží ukázat co nejvíc, ale ve výsledku neukazují vůbec nic. Popravdě jsem čekal minisérii, ale viditelně to mají tvůrci rozplánované na více řad, kdy mě ale stačila ta první a už vím, že dál pokračovat nebudu. První řada trpý klasickými neduhy, jako jsou nekvalitně napsané postavy či zbytečně rozvleklý a rozháraný děj, který nemá dostatečně kvalitní nosný celek. Plus si moc nedělám iluze o tom, jak moc historicky věrné to je... (01.10.2023)

Ahistorickou telenovelu zachraňuje, že je trochu zábavná. 1)  Že historické události slouží autorům jenom jako kulisa, není nic nového. Známe to nejen z filmů, zejména americké provenience, ale i z literatury, typicky třeba u Alexandera Dumase. Ani v našem případě tomu není jinak. Co tedy nesouhlasí?_____ 2)  Především tu máme absurdní dialogy, kdy ministerský rádce oslovuje krále chlapče a všichni mluví veskrze současným jazykem (pravda, bez vulgarit a novotvarů). Rovněž chování některých postav je za hranou únosnosti - paní de Noailles peskuje přijíždějící 14letou princeznu jako malé nezpůsobné děcko. Ve snaze přiblížit tehdejší poměry dnešním mladým posunuli tvůrci život u dvora někam stranou od reality. Dvůr mi tu připomíná spíš třídu na střední škole, kde vzájemné vztahy sice skutečnost vzdáleně připomínají, ale reálně s ní příliš nesouvisejí._____ 3)  Seriál mi chvílemi připadá dosti nízkorozpočtový navzdory opulentním zámkům a vymazlenému oblečení. Nějak mi chvílemi přijde, že je v obraze postav příliš málo - například při příjezdu Antoinetty do Francie. Je vidět, že jde o televizní produkci._____ 4)  Dílo je typickou ukázkou evropské globalizace. Seriál produkovala BBC a francouzský Canal+, režiséři jsou Brit a Belgičan, scenáristka je rovněž Angličanka (přičemž celý tvůrčí scenáristický tým tvoří ženy), hlavní roli hraje Němka narozená v Rusku, Ludvíka XIV. hraje Angličan, Josefa II. Belgičan, von Fersena Holanďan a tak bych mohl pokračovat dále._____  5)  Naštěstí pro mne tvůrci při castingu vsadili na pěkné mladé tváře. 24letý Angličan Louis Cunningham (král Ludvík XVI.) má královský původ. Je synem princezny Charlotty Phyllis Marie Lucemburské, dcery prince Charlese Lucemburského. Charlotta se vdala za Marka Victora Cunninghama v roce 1993. Mají tři děti: Louise, Charlese a Donnalla._____ 6)  Z přitažlivých mladíků si zaslouží jmenovat 25letý model a hudebník Francouz Oscar Lesage (vévoda de Chartres) se smyslnými rty, Angličan Jack Archer nezjištěného věku (kolem 25) (vévoda de Provence), 31letý Švýcar Nicola Perot (vévoda d´Aiguillon), 29letý Holanďan Martijn Lakemeier (Axel de Fersen) či 30letý Belgičan Jonas Bloquet (Josef II.)._____ 7)  Zaujal mě i 58letý charismatický Angličan James Purefoy (Ludvík XV.)._____ 8)  Už se chystá druhá řada, tak uvidíme. (19.10.2023)

Do diskuze jsem na jaře napsal, že očekávám spíše ahistorickou podívanou. Dnešní umělci zkrátka nectí ani známá historická fakta (viz např. nová Sissi, Jáklův Jan Žižka) ani kvalitní literární předlohy (v případě Marie Antoinetty opět první možnost). Očekával jsem alespoň podívanou, tj. atraktivní a zábavný seriál (na příklad jako v případě třetího až pátého dílu série Marie Terezie, které mě navzdory některým ahistorismům a nesmyslům bavily), ale toho se mi dostalo jen v několika dílech, např. v prvních dvou téměř vůbec. Seriál bude pokračovat (minimálně) druhou řadou, protože první řada skončila událostmi roku 1780, tj. 13 let před popravou hlavní hrdinky. Kvůli zvědavosti a mé oblíbené německé herečce Emilii Schüle se budu dívat i na druhou řadu seriálu. (11.09.2023)

Stačí tak málo gest, trapných gest, aby se člověk z diváka stal kritikem, stačí vteřina, aby bylo jasné, že tady někdo nechápe lidi, teda až na hvězdu protagonistku, ti ostatní jsou závistiví nebo jako leklé ryby. Stačí pár slov, aby byl trapas ještě umocněn, a ten smích a výsměch, ach jo. Stačí pár záběrů kamery, aby jeden jen vrtěl hlavou nad tou nabubřelou stupiditou, pár záběrů pochopit, že způsob vyprávění je zcela zcestný, že autoři mají pomýlený světonázor. Nakonec se ale jedná asi jen o smutný obraz reality. Ne tehdejší, ale te dnešní... (09.09.2023)

8/8 Marie Antoinetta (1755-1793) byla vždycky takový rokokový bonbonek pro dramatiky, literáty i filmaře. Dcera Marie Terezie, která se stala francouzskou královnou a skončila na gilotině? Kdo by odolal? Takže se opravdu nebojím, že by někdy polevil zájem o romantizující popularizace životopisu právě této královny. Kdyby náhodou ano, vždycky jsou součástí příběhu madame de Pompadour a madame du Barry (výborná Gaia Weiss z Vikings). Současný seriál navazuje na zrození Versailles. Emilia Schüle v hlavní roli je naprostý miláček, skvělá herečka, která své kvality prokázala například v sáze Ku'damm. Výprava je pohádková, drama napsané tak, aby tomu současný divák rozuměl po emoční stránce. A to je asi tak všechno. Kdokoli, kdo si rád pustí cokoli z doby před Velkou francouzskou revolucí, může být spokojený, není potřeba se durdit nad tím, co všechno historicky neodpovídá. Ačkoli sama historie píše největší zvraty. Mysleli jste si, že černoch na dvoře Ludvíka XVI. je woke blbost? Najděte si životopis skladatele Chevaliera de Saint-Georgese (1745-1799). Filmy/seriály překypující opulentní nádherou a libertinskou morálkou jsou kategorie sama pro sebe. Je nový seriál lepší nebo horší, než předchozí příspěvky k subžánru? Rozhodně mu nedělá ostudu a směle ho můžeme zařadit po bok Les adieux à la reine (2012), Marie Antoinette (2006) nebo Marie Antoinette (1938). (19.09.2023)