Vražda na úrovni

Zajímavý příspěvek do rubrik Sherlock Holmes a Jack Rozparovač. Jen mě trochu mrzí nevyrovnanost jednotlivých scén. Atmosféra zamlženého nočního Londýna plného strachu z brutálního vraha je vskutku velmi sugestivní - jen se s ní poměrně dost šetří. Jakmile se rozední a odejde z křivolakých uliček, chybí filmu patřičný tah. V první půlce navíc působí poměrně těžkopádně. Díky nadupané závěrečné půlhodině (Sherlockův monolog před soudem je možná nejsilnější scénou), několika drsnějším scénám a skvělému tandemu Plummer / Mason se z toho nakonec vyklube nadprůměrný thriller, i když nejlepším Jackem Rozparovačem pro mě zůstane ten s Michaelem Cainem a nejlepší Holmesovkou Pes Baskervillský z třiaosmdesátého. 75%. (05.09.2015)

Dobří herci, skvělý dabing (Moravec, Sejk), ale příběh mě nebavil, nebylo to ani napínavé, ani hororové, a konec u soudu tak trochu mimózní. Kazí to výprava jak ze Záhady hlavolamu (studiovka s minimem pohybu). O to víc mám radši tohohle Holmese z Blat, tam je víc volnosti a taky hu hu napětí. (02.08.2015)

Londýn konce 19. století. Temné uličky, všudypřítomná mlha a tajemné vraždy mladých prostitutek, připisované ještě tajemnější postavě: Jack Rozparovač. Tomu je však na stopě Sherlock Holmes. Přiznám se, že James Mason mi jako dr. Watson přišel věrohodnější, než Holmes v podání Christophera Plummera, ale to je asi jen můj pocit. (25.01.2010)

Verze s Michalem Cainem (ač tv-film) se mi líbila mnohem více. Kolega flanker.27 o nyní hodnoceném píše, že se při sledování jako malý tak bál, že se nebyl schopen dodívat. A asi udělal dobře, protože nebýt závěru, také bych to hodnotila výše. Ale rozuzlení mi připadalo tak nepravděpodobné a tak přitažené za vlasy, že se u mě toto zpracování ve výsledku propadlo do průměru. A také z hlediska dvojice Holmes-Watson zůstalo až daleko za stupni vítězů (které jsou obsazené 1.-3. Brett, Rathbone, Cumberbatch – každý Sherlocka ztvárnil po svém a každý dle mých představ ;-), i když uznávám, že např. scéna v divadle byla velmi dojemná. (15.09.2014)

Přimíchat do skutečných historických událostí postavu Sherlocka Holmese je geniální a nesmírně vděčný nápad (a v tomto filmu také není uplatněn poprvé, viz snímek Studie strachu (1965), kde se Holmes taktéž postaví Jacku Ripperovi). Kdo není obeznámen s knížkou Final Solution od Stephena Knighta nebo geniální komiksovou knihou Z pekla Alana Moorea, respektive jejím filmovým zpracováním, může být filmem a jeho závěry překvapen až ohromen. Naopak kdo už slyšel, jak to s Jackem Rozparovačem "skutečně" bylo, si bude vychutnávat pouze fakt, že to vidí skvěle zfilmované a že záhadu objasňuje právě největší světový detektiv, Sherlock Holmes. Na můj vkus byl snímek snad až příliš dlouhý, ačkoliv jsem se u něj nenudil, to zase ne. A nebylo zde tolik detailů z Ripperova řádění, kolik bych si přál. Například dopisy posílané novinám, celé to šílení okolo... PS: Filmové Z pekla jsem pořád ještě neviděl, ale snad to brzy doženu a budu moci srovnávat... Jinak nutno dodat, že Mooreův komiks na toto téma je asi stokrát obsáhlejší a vydal by na sérii filmů. (08.09.2009)