Útěk z L.A.

Ojedinělý filmařský úkaz, jehož výstavba je zajímavá a zábavná především vzhledem k předchůdci - na jednu stranu jde o regulérní sequel, v němž se posouvá fikční svět a na minulé události se často odkazuje, na druhou stranu to celé vypadá jako remake, který vzal dějovou osu prvního filmu a našrouboval na ni dobové žánrové potřeby. Zatímco Útěk z New Yorku tak zastupuje čistokrevné osmdesátkové béčko, které celkem seriózně vzdává poctu různým žánrovým předobrazům, Útěk z L.A. je devadesátkově ryze eklektický, sebeuvědomělý, nadnesený a překvapivě anarchistický. Je to plné hrozných triků a nesmyslů, ale Carpenterovi to zase tak nějak samozřejmě prochází a většinou jde o velkou zábavu, popřípadě o velmi podvratně vypointovanou blbinu (závěr je skvělý a přesvědčil mě o té čtvrté hvězdě). Kurt Russell si to navíc dává jako nikdy. 70% (25.03.2020)

Myslím, že se tvůrci natolik snažili trumfnout předchozí film, že přehnali, co mohli a nasekali do tohohle filmu jednu větší kravinu za druhou. Snake dokonce projeví citové pohnutí, no fuj. Zástup známých jmen, v čele s výbornou Valérií Golino a ještě skvělejší Pam Grier sice potěší, ale jinak je to jen horko těžko pohromadě držící slepenec tu více tu méně šílených scén. Možná to všechno nakonec má nějaký smysl, podtext, skrytý význam, mě to však uniká. (21.06.2012)

Wow, kdyby tu nebyl uveden rok vzniku filmu, tak bych opravdu uvěřil, že je to "osmdesátková" záležitost. Primitivní efekty, kulisy i prostředí tomu totiž zcela odpovídají. Na druhou stranu tu jsou staré dobré kaskadérské kousky, žádná lana atd. Vlastně proč ne. Pokud budeme Útěk z L.A. brát jako takovou retro záležitost a smíříme se s tím, že jde o ultimátní béčko, tak snímek i vcelku dobře pobaví. Vždyť v jakém jiném filmu uvidíme Pam Grier v roli transexuála a Kurta Russella jako hlavního hrdinu, nejdrsnějšího drsňáka ve vesmíru, jenž si postupně zahraje basket, zasurfuje na obří vlně tsunami, či zahází výbušninami z rogala? (08.07.2011)

Kurt Russell se po letech vrátil k postavě drsného Pliskera, bývalého vojáka a zločince s páskou přes oko, kterého už ztvárnil v osmdesátých letech ve filmu Útěk z New Yorku. Je zajímavé, jak si tvůrci v roce 1996 představovali rok 2013 a ještě zajímavější je, co tento letopočet představoval pro USA. Podle režiséra a scenáristy Johna Carpentera nevěstil nic dobrého, a tak se rozhodl do něj implantovat apokalyptickou vizi, ve které se vše bude odvíjet na akční vlně a bude se pracovat, pokud možno, s originalitou sobě vlastní. Carpenter svého oblíbence Russella pověřil, aby se tvářil maximálně drsně a dovolil mu ze staré známosti si v průběhu filmu v akčních pasážích zasurfovat anebo si zalétat. Veterán Carpenter je král "béček" a nikdy neusiloval o proniknutí do vyšších pater, protože se ve svojí "mateřské" kategorii cítí dobře a má ji skvěle zvládnutou. Pokárat by ovšem zasloužily triky, anebo častá zadní projekce v některých akčních scénách, ale jinak film od počátku nasadí dobré tempo, které mu vydrží až do konce. A konec je ze všeho nejlepší a hlavně, jak u Carpentera bývá dobrým zvykem, není odhadnutelný. A rozhodně to není žádný povinný "happy end". 80% (17.03.2013)

Jedno z mých nejmilejších béček. Je to až neuvěřitelně pitomý film, se spoustou trapných efektů a scénáristických absurdit, nad kterými se musím smát jenom při vzpomínce na ně (basketbal o přežití:D). Také minipřehlídka avantgardních způsobů dopravy (kanál, rogalo, surf). Prostě absolutní vrchol béčkové tvorby. Věděl to Carpenter, věděl to Russell, věděli to i všichni ostatní, co se na tom podíleli, a protože to podali tak, že to teď vim i já, tak protože jsem se skvěle bavil, dávám 4*:) (26.06.2006)