Na západní frontě klid

Generace "rozhněvaných mladých mužů" předcházela zrodu moderního pacificismu s jeho meziválečnými výchozími kořeny. Patos této otřesné generační zkušenosti, srovnatelný snad s krvavou americkou občanskou válkou 1861-1865, nalezl i svébytné umělecké vyjádření (Upozorňuji na skvělý film NÁVRAT DO COLD MOUNTAIN). V literární rovině si uchovává pozoruhodný primát román, podle nějž byl nazván i film. Základní autorská ambice této významné přesdlistopadové české kinematografické zakázky - naplnit a do obrazu a filmové řeči přenést obsah této burcující prózy - byla dokonale naplněna. Automatismus oboustranného vraždění mladých lidí, kteří měli život před sebou, bezduchost velkoněmeckého šovinismu, která to všechno táhla, i bezútěšnost zákopového života tu jsou jasně patrné optikou nejpovolanější - autobiografická zkušenost je základním tmelivem nejen knihy, ale i filmu. Zmínku si zasouži i brilantně zvládnuté válečné scény. Anglosaské koprodukci se podařilo postihnout s maximální věrohodností podjatost i strádání německého zázemí. Beznaděj závěru je beznadějí ze vzkříšeného poválečného šovinismu a rasismu, který přivedl k životu hrůzný nacistický režim. Německo mělo podstoupit ještě jednu, v porovnání s tou prvou ještě krvavější válku aby, ukonejšeno blahobytem nedávné historické minulosti, pochopilo, že tento druh komunikace je svou povahou sebevražedný nejen pro ně, ale i pro celé evropské lidstvo. (15.08.2010)

Viděl sem, ale už je to sakra dlouho. Letos šel do kin remake, kterýmu sem neodolal, nebylo to uplně zlý, ale s knížkou (kterou sem nečetl) to mělo pramálo společnýho. Tohle je prej mnohem víc podle knížky. A jo, líbil se mi příběh spolužáků, jejich výcvik, víc sme se dostali do hlavy mladým nadšeným zfanatizovaným magorům, kteří si mysleli, že válkou spasíš Svět. Nejhorší na tom je, že je 100 let po 1.Světový a pořád ještě sou na Světě kokoti, kteří si myslí, že válkou Svět vylepší. Taky mi není jasný, jak se mohl natáčet západní film v totalitním Československu. Smutný příběh, kterej je hodně zablácenej, ale už sem viděl zablácenějjší. Ale sem spokojen. PS já bych do toho zákopu nevlez aani za zlatý brko... (14.11.2022)

Sympatická televizní adaptace, zaujímající svou výpravou, věrností vůči předloze a sympatickými postavami (Kat je sladkej). Takže vlastně všechno v pořádku až na němce blábolící anglicky a pro mě subjektivní problém s některými motivacemi postav, jelikož jsem zkrátka člověk moderní a docela čtu komiksy. Ovšem za nádherné vykreslení válečného prostředí malý bezvýznamný bod hore. (24.06.2009)

Viděl jsem dnes obě verze hned za sebou. Jak verzi z roku 1930 režiséra Milestona, tak tuhle Mannovu. Ale zatímco na tu starší jsem se podíval s radostí tak tuhle jsem vyloženě přetrpěl. Hrozně rozvláčný, nezáživný a nudný film, který mě prostě vtáhnout nedokázal. Navíc z něj nehorázně číšela televiznost na což já jsem hodně alergický. Původně jsem chtěl dát 2 hvězdičky, ale zpětně uznávám, že to zas taková katastrofa nebyla. Každopádně Milestonově verzi tato nesahá ani po kotníky. (03.01.2012)

Prekvapujúco dobrá adaptácia Remarqueovho románu. Prekvapujúca najmä preto, že je americká a napriek tomu, je v nej všetko autenticky špinavé, bezútešné a nezmyselné. Vôbec nie je prekvapujúca, keď si uvedomím, že réžiu snímu obstaral Delbert Mann, ktorého mám zapísaného v spojitosti s filmom Marty, kde rovnako ako v tomto filme zažiaril Ernest Borgnine. Úsporným spôsobom sú do filmu prevedené základné tézy románovej predlohy a prakticky nie sú vidno znaky, ktorými sa odlišujú televízne filmy. (13.07.2014)