Tarzan

Tento komentár obsahuje SPOILER, pretože musím začať koncom. Film končí tým, že Tarzan sa zatúla do anatomického výskumného krídla Britského múzea. K svojej hrôze tam nájde niekoľko šimpanzov pripútaných na pitevnom stole. Započuje tiché zastonanie a v malej klietke uvidí ešte jedného šimpanza, stále živého. Pre vedcov predstavuje toto zviera iba ďalší predmet výskumu, ale Tarzan toho uväzneného tvora spozná. Je to jeho šimpanzí otec. Tarzan klietku otvorí, otca oslobodí a objímu sa. Spoločenstvo ľudoopov v tomto filme sa vyznačovalo autentickosťou, aká sa málokedy vidí (podobne ako vo filme Gorily v hmle). Pôvodne diváci nechceli ani veriť, že tam nehrajú skutočné šimpanzy! Šimpanzích hercov cvičil pohyby znázorňovaním správania sa ľudoopov sám americký aktivista Roger Fouts. Spomínaná záverečná scéna bola osobným poďakovaním Rogerovmu šimpanzovi, Allymu, ktorý mu bol odobratý a odvezený do pokusného laboratória. Podľa pôvodného scenára mal Tarzan otca objaviť v zoologickej záhrade, ale Roger režiséra presvedčil, aby scénu zmenil. Využívať ľudoopy len pre to, aby sa ľudia pobavili, je zvrhlosť, zvierací herci sú vždy pozitívnym bodom filmu. Greystoke je asi najlepšie natočeným filmom o Tarzanovi. (27.05.2017)

Tak napřed mě zarazilo chování opic, které se drží kolem ramen, objímají se, hladí, hubičkují, mezi nimi pobíhá Tarzan, který svými skřeky spíš než opici připomíná retardovaného občana - uvědomuju si, jak obtížné je takovou postavu věrohodně zahrát, jiná tarzanovská zpracování neznám, takže nevím, jestli ho někdo ztvárnil lépe, určitě však nepoměrně věrohodněji působilo např. Truffatovo Divoké dítě. Ve druhé fázi si zase Tarzan nějak moc rychle navykl životu v tehdejší civilizované společnosti. Možná filmu křivdím a jiná zpracování jsou horší, ale knižní předloha je úplně někde jinde. (14.02.2009)

Nejlepsi film o Tarzanovi a zaroven jeho nejlepsi predstavitel Lambert a aby toho nebylo malo, tak jeden z nejlepsich Lambertovo filmu. K casti v dzungli neni co dodat, ta je paradni, zajimava, napinava a navic opice vypadaj fakt spickove. Cast v civilizaci jsem nikdy nemusel v zadnym tarzanovskym filmu, ale tady je to hozeny do lehky depky a kouka se na to dobre. Navic je celej film sympaticky drsnej a relistickej, takze ve spojeni s paradni rezii a skvelejma hercema to da slabsich 5*. (30.01.2010)

Rozhodně nepřekonatelné pojetí Tarzana. Když jsem ho viděl jako dítě, byl jsem úplně šokován syrovostí mnoha scén, ale to jsem se asi prostě neměl koukat. Teď už film vnímám poněkud z většího nadhledu, avšak stále mu zůstává vynikající přesah z oblasti laciného braku, jakým byly původní příběhy o Tarzanovi, pánu opic, do obecné problematiky odcizení se přirodě a nepřirozenosti lidské společnosti. (19.12.2004)

Jo nebyl to špatný nápad podívat se na Tarzana právě na Nový rok, když mi za krkem seděla pěkná opička o rozměrech King Konga a zuřivě mě bušila do hlavy. První polovina snímku, kdy nám jsou předkládány epizody ze života vlčího... teda opičího dítěte, které musím přežívat ústrky jednoho ošklivého opičáka z kmene a ignorování od svého adoptivního otce, je velice zdařilá. V této části filmu se režisér ukájí v tom, že umí kreslit krásné obrázky, kdy velice efektně pouští sluneční paprsky skrz koruny stromů. Jenže jak už tomu logika velí, pak přichází druhá polovina, kdy se čas vleče hůř než na nedělní návštěvě u babičky. A to měl režisér k dispozici dobře hrajícího Lamberta, Holma a mladičkou MacDowell. Jenže scénáři, který se snaží prokreslovat psychologii postav, chybí pořádný tah a tak je zajímavý příběh rozmělněn ve zbytečně natažené spotáži. Tak Tarzan zjistil, že není člověk a já zjistil, že nejsem milovník dlouhých filmů, kde se toho tolik neděje. (02.01.2008)