Vesnice

-"To, co neuděláme, neuděláme proto, aby ostatní nevěděli, že to udělat chceme." ♥ I když Shyamalan asi regulérně je blázen, tak pro Znamení a Vesnici mám speciální místo v srdíčku, a pro Vesnici ještě o trochu víc než pro Znamení. Jak praví tagy k tomuto filmu, které na mě mrkají z postranního panelu: "láska, smrt, monstra, strach, slepota". Co by mohl člověk chtít víc. Plus je tento film domovem jedné z mých nejoblíbenějších filmových scén všech dob: "Jsou různé druhy lásky." (02.02.2015)

Shyamalan se příliš nesnaží zbavit svého šokujícího filmařského mustru, třebaže posun od jeho předchozí tvorby tu vycítit můžeme. I ve Vesnici udržuje mysteriózní linku napětí, která je zde však jen zástěrkou pro něco hlubšího. Řemeslné kvality režisérovi upírat nejde. Suveréně si pohrává s divákovým nevědomím, rozehrává dramatický a jímavý příběh. S přibývající stopáží a počtem vykalkulovaných zvratů ovšem sráží rozehraný děj do kolen, čímž závěrečné oduševnělé poselství o prohnilosti civilizace vyznívá značně rozpačitě. (02.10.2004)

Pořádně nevím, co si o filmu myslet. Za prvé musím uvést, že jsem dopředu znal první pointu a dost by mě zajímalo, jestli bych se bez její znalosti díval na film lépe nebo hůře. Vysvětlení se mi opravdu zdá trochu přitažené za vlasy (i když ne tak jako třeba u Vyvoleného). Některé scény mi přišly trochu slabší (nahánění v lese), jiné byly ale natočené výborně a nápaditě. Pokud bych to spíš bral tak, že film je hlavně o atmosféře a ne o příběhu, je spíše o lásce a ne o hororu, tak by mi to přišlo celkem dost povedené. Jenže to „hraní si na horor“ to podle mého stahuje trochu dolu. Herci byli dobří, jen Brody mi tam moc neseděl. Kamera byla výborná a hlavně věc, která se na té atmosféře podílí neskutečnou měrou a mnohé scény na ní stojí: naprosto fantastická hudba Jamese Newtona Howarda. Když to tak po sobě čtu, je to dost nejasná, rozporná směs pocitů – takhle přesně ovšem na mě film působil. (25.04.2005)

Shy mě rozhodně nezklamal. Dostal jsem velkou porci strachu, s trošku upocenou pointou. Čest tomuto snímku dělají herecké výkony většiny herců, ale přestože se Bryce hodně snažila, tek jsem ji její handikap neuvěřil. Phoenix akorát potvrzuje svoje herecké nadání. Závěrečná scéna v lese jenom zatlouká poslední hřebíček do rakve, každému strašpytlovi, jako jsem já. (05.12.2006)

Do kina jsem vstupoval se silným záchvatem objektivity; prostě s pocitem a závazkem, že dnes Shyamalanovi nebudu ani křivdit ani nadržovat. Tento pocit se mně stále drží; jen s týdenním odstupem zjišťuji, že to v případě VESNICE není nijak lehké. Předně nic nenamítám proti obecnému rámci (tématu) filmu - láska, víra, pravda etc. Horší už to je s konkretizací tohoto tématu. Zasazení tématu do komunity, kterou nám Shyamalan představuje, sice rozjíždí další neméně zajímavé myšlenkové linie, ale současně tak samotný příběh v konečném důsledku trpí jakousi naivitou. Co musím pochválit na VESNICI je hudba (John Newton Howard) a kompozice určitých scén (horší už je to s momenty mezi těmito scénami). Co mně nemile překvapilo byly herecké výkony a práce se střihem. Shrnuto a podtrženo: Rozhodně zajímavé zamyšlení, jenž nebylo dotaženo k takové brilantnosti, na kterou Shyamalan určitě má. (13.11.2004)