Che Guevara: Partyzánská válka

No cekal bych, ze film s nazvem Part 2 bude pokracovat tam, kde prvni dil skoncil, ale to ne. Tady jsme najednou o nakejch 7 let pozdejs bez jakyhokoliv vysvetlovani, takze prvni pulhodinu sem mel problem se zorientovat, co ze se to vubec deje. Da se to sice pochopit, prvni dil resil revoluci na Kube a druhej resi revoluci v Bolivii, jenze problem je, ze to je proste naprosto to samy, co prvni dil. Jiste, neni to uz tak dokumentarne ladeny, takze tu nejsou zadny cernobily prostrihy na rozhovory a podobne a dzungli vystridaly sedivy lesy a louky, ale jinak je vse pri starym. Benicio je opet paradni, opet tu je furt, ale opet se moc neprojevuje. Hudba tu opet prakticky neni. A opet sledujem skupinku partyzanu motajici se po lese. A zatimco prvni dil i presto, ze kdovijak zazivnej nebyl, dokazal zaujmout, tady uz se to proste nedari a je to cely jedna velka nuda, ze sem fakt mel problem misty neusnout. (21.02.2009)

Já vlastně nevím, proč jsem na to koukal. Ještě větší hovno, než předchozí film a než jsem já doufal. Akce prakticky žádná, opět vše jen v rámci džungli a prapodivně nezajímavých záběrů z konferencí. To vše podepřeno partizánskými bojůvkami, který vypadají strašně. Já se chtěl, a opravdu upřímně chtěl, něco o Che Guevarovi dozvědět. Místo toho běžely příšerný čtyři hodiny hrůzy, u kterých bych kecal, kdybych řekl, že jsem je poctivě zkouknul. Neměl jsem na to sílu a pár scén jsem prostě přeskočil, popřípadě si klimpnul. Kupodivu mi neuniklo vůbec nic. Ale ono by mi ani neuniklo, kdybych ten film neviděl vůbec. (29.12.2011)

Pokračovanie s duchom predchádzajúceho dielu. Útrpný film, ktorý nám trocha priblíži rozmýšľanie pri bojoch v džungli, psychológiu, základné starosti, ale nedá nič viac. Životopisný ako prívlastok tomu dávať je prehnané, podľa mňa tu čiastočne možno aj niekto tomu chcel poškodiť, naozaj mi to tak pripadá, bez spolupráce s Kubou, Argentínou, či Bolíviou urobiť takýto film je poľutovania hodné. Skoro nič z tohto dlhého filmu nemám, je to film na zabitie času nudou. (10.01.2013)

Druhá část už mě bohužel tolik nenadchla. Záběry bolívijské džungle jsou pěkné (styl snímání krajiny bez hudby se mi líbí), ale dvě hodiny jsou pro ně trochu moc. Che se svými spolubojovníky chodí od chatrče ke chatrči, sbírá potraviny, lékařské zásoby a skoro nemluví. Z první části jsem si odnesl revolucionářské zapálení, rozšíření povědomí a takové sblížení s postavou. Z druhé nic, škoda. Nevím jak je to hodně historicky věrné, ale určitě to šlo natočit trošku zajímavěji, aby to člověka vtáhlo. Možná nastínit víc politické pozadí nebo zahrnout ještě něco mimo Bolívii a nenatahovat s ní celý film. Poslední scény jsou povedené, ale jinak je to stále dokola a pomalu nejzajímavější moment je, když si Che sundá čapku. Hodně mě mrzelo, že jsem se vlastně nedozvěděl něco méně známého (těšil jsem se na Havanu po revoluci nebo Kongo). (08.04.2009)

Cuba 1965 Fidel Castro čte dopis Ernesta Che Guevary v televizním přenosu. Je to klid před bouří. Seznamování partyzánů začíná. DIALOG : CCA 16 MINUTA - Eustagio. Vítej Eustagio. Ramón Salustio. Salustio Ramón. Dobrý den já jsem Pedro. Pedro Ramón. Paco. Ramón. Aniceto. Tumo, to je Aniceto. Willy. Těší mě. Já jsem Chapaco. Miguel je tady taky někde........ Toto není můj boj a přemýšlím zda není lepší zanechat Bolívii a okolní státy v původním přírodním stavu. Než tam naprat dálnice, McDonaldy, benzínové pumpy a další srač... našeho nedokonalého světa. (07.01.2011)