The Lord of the Rings
Režie:
Ralph BakshiKamera:
Timothy GalfasHudba:
Leonard RosenmanHrají:
Dominic Guard, John Hurt, Simon Chandler, Anthony Daniels, André Morell, Annette Crosbie, Bernard Dhéran, Georges Poujouly, Pierre Arditi, Henri Poirier (více)Obsahy(2)
Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (147)
Animovaného Pána prsteňov je lepšie vidieť až po Jacksonovej trilógii, pretože ho máte s čím porovnávať. Samostatne je totiž mierne nedotiahnutý a neistý. Ale keď si porovnávate tie isté scény z hollywoodskeho blockbustera s tými animovanými, máte o jeden zábavný rozmer pri jeho sledovaní viac. Asi bolo v pláne pokračovanie a dokončenie príbehu, z nejakého dôvodu k tomu nedošlo a je to škoda, pretože by som veľmi rád videl bitku na Pellenorských poliach v tomto výtvarnom poňatí. Stále je to viac experiment, ako plnohodnotná adaptácia. Ten istý prípad, ako Hobbit. ()
Pro neznalé předlohy nejspíš totální guláš beze smyslu a bez konce (končí bitvou v Helmově Žlebu). Film funguje pouze jako velmi zkratkovitý a značně nesouvislý animovaný komentář k předloze. Za povšimnoutí stojí snad jen animace, která využívá vanimované živé postavy (zejména pro zobrazení zla) i jiné výtvarné techniky. Slyšel jsem, že Jackson vykrádá tenhle film jak může. Skutečně, spousta scén i výtvarných nápadů je velmi doslovně okopírovaných, jenže většinou jde o klíčové záležitosti příběhu, které těžko mohou být podány jinak. Navíc existuje spousta již dřívějších ilustrací, ze kterých i tenhle film vychází a Jackson na ně podle mě jen navázal, i vzhledem k fanouškům trilogie. A snad jedině pro ty je tenhle film také určen. ()
Vizuálně působivý experiment (kombinace kreslených a hraných sekvencí), který však selhává jako knižní adaptace. Ale i zde jde vidět, že se Jackson mnoha scénami více než inspiroval a identicky je použil do své trilogie. Po jejím zhlédnutí je sledování verze z roku 1978 určitě obohacujícím a zajímavým zpestřením. ()
Stará, dobrá, šeredná animace. Rozpohybování obrázků je pěkné, ale ty animo-hrané pasáže mi vůbec nesedly. Když animovaný film, tak bez zbytečně hraných scén + "dark animace za uzavřenou oponou" tomu taky nijak zvlášť nepomohly. (Beru s mírou, rok 1978) Nejde nesrovnávat původní verzi s novou a to když nedosahuje takových kvalit se přímo nabízí, i když je to chyba. Bez znalostí Jacksonova Společenstva atd. se budete ve filmu ztrácet a vlastně bych sahal i po nižším hodnocení. Postavy se chovají mnohdy jinak, mají jiný nebo skoro žádný charakter. Paradoxem je Aragorn, který se jako moje oblíbená postava chová jako naprosto bezcharakterní hňup. Hudba je více méně otřesná a deprimující. Za největší plus považuji souboje,. které mají alespoň trochu úroveň a dobře se na ně kouká. Film celkově působí hodně chaoticky, 379 + 315 + 409 = 1103 stran tří knížek v 132 minutách filmu je opravdu málo(viz. zajímavost - trilogie Pán prstenů NEZKRÁCENÁ VERZE, skoro 12h.) Na samotný konec filmu asi nezbyly peníze nebo čas, protože jinak si nedovedu vysvětlit smysl zakončení. Celý závěr se odehrává v cca dvou minách, kdy Frodo se Samem a Glumem dojdou k (teprve) točitým schodům u Minas Mongul, zatímco Gandalf rozseká armádu skřetů zcela sám s vojskem v pozadí. Film záhy končí větou: "Frodovi udatní přátelé navždy smetli armády temnoty z tváře Středozemě. Tak jak skončila jejich hrdinná bitva, tak končí i první příběh Pána Prstenů." Ve chvíli kdy si tyto věty přečtete je Frodův příběh k Hoře osudu takřka zbytečný, protože (o zničení temné armády se postaral Gandalf, zatímco) prsten zničen nebyl!! otázka "Bylo snad plánované na tento zcela nelogický konec pokračování?" 40% ()
Při existenci ságy Petere Jacksona zůstává Bakshiho kreslená verze dílem jako kuriozita, dílem jako inspirace právě Jacksonovi při krácení košatého děje Tolkienova triptychu (identické vypuštění Bombadila a mohylových duchů, atd.). Částečně klasicky animovaný, částečně vyvedený v realističtější rotoskopii nabízí ale film zajímavé srovnání dvou odlišných suverénních představ oblíbených postav. U Baksiho je třeba Aragorn postavou spíše conanovského typu, rohanští jezdci připomínají vikingy (včetně gondorského Boromira) a Balrog je za pitoreskní sfingu. Snad jen toho Gandalfa představují si všichni úplně stejně :-) 60% ()
Galerie (219)
Photo © United Artists
Zajímavosti (9)
- Většina snímku byla vytvořena neobvyklou animační technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer. Tvůrci nejprve natočili černobílé scény s herci, které byly po jednotlivých filmových okénkách překresleny a animovány. Stejnou technikou byly vytvořeny i obsažené bitevní scény, které pochází ze snímku Alexandr Něvský (1938). (mr.filo)
- Když byl film v roce 2012 nadabován do češtiny, většině postav propůjčili své hlasy stejní dabéři jako v trilogii Pán prstenů od Petera Jacksona. (L_O_U_S)
- Snímek je první filmovou pracovní zkušeností pro Tima Burtona. Na filmu pracoval jako animátor, v titulcích však uveden není. (mr.filo)
Reklama