Francouzova milenka

Když jsou pod filmem hesla jako "světoznámé, pět Oscarů, podle bestselleru, viktoriánská Anglie, záhadná žena, biolog a láska", je mně víc než jasné, že bude jen otázkou času, kdy poprvé zívnu, kdy se poprvé zvednu z gauče, abych si šel do kuchyně pro sušenku a kdy začnu na televizi koukat už jen proto, abych si o něco opřel zrak. Nevím, jak to dělám, ale fakt se moc často nepletu... (30.12.2014)

Hlavná línia nezávisle plynúca od tej vedľajšej, ktorá by mi neprekážala v tom prípade, že by som si k tomuto filmu ešte pred vzhliadnutím nenapísala v hlave svoj vlastný scenár :-) Takto prišlo na rad sklamanie, pretože som sa v prvom rade tešila na sladkú romantiku ovešanú lepkavými slovíčkami a okorenenú sentimentálnou hudbou. Viktoriánske Anglicko mi v istom smere imponuje - zakázaná vášnivá láska, pokrivené ľudské charaktery opantané strachom z ,,vyššej moci" či prísne dodržiavanie pravidiel... ale tá režisérska dvojhra ma teda neokúzlila. Keď sa raz ponorím do jedného obdobia utkaného zo svojských tendencií, nerada skáčem do druhého zmodernizovaného chaotického sveta... (10.12.2008)

Je ťažko polemizovať, ktorá línia milostnej drámy bola vystihnutá lepšie. Tá súčasná dostáva oveľa menej priestoru a nestihne povedať toľko, čo tá historická, ale bez nej si ten film predstaviť ani nedokážem. Predstavuje totiž veľmi príjemné spestrenie a odľahčenie historickej pochmúrnej atmosféry z načrtnutého scenára, aj keď ani tá nebola z najľahšieho súdka. A aj keď sa jedná o jedny z prvých hlavných úloh Ironsa aj Streep, pôsobili poriadne isto a dôveryhodne. 80%. (09.03.2008)

M. Streep a J. Irons ma zlákali a čas venovaný filmu neľutujem, len som akosi čakal silnejší atak na city vzhľadom na to, že ide o romantickú drámu. Zaujímavo prelínaný dej je málo vídaným postupom, zvlášť v tomto žánri, ale celkom to šlo. Povaha M. Streepovej v tej historickej časti príbehu bola dosť divná a občas ma rozčuľovala. Kto sa v nej má vyznať? Filmu chýbali silnejšie emócie a ak film ako celok hodnotím priemerne, tak pochválim aspoň ten záver, ktorý beriem za daných okolností v rozohratom príbehu ako za najlepší možný. 60%. (26.12.2014)

Naprosto nečekané, strhující překvapení. *** Podle zdejších hodnocení, komentářů a vlastně i zavádějící a reputaci filmu škodící anotace bych vůbec nepředpokládala, že se bude jednat o tak zásadní filmovou záležitost. Jako by nikomu nestálo za to důkladně zmínit, že se ve skutečnosti nejedná o žádný historický romantický snímek, ale o mnohem náročnější reflektivní žánr filmů o natáčení filmu, kde se složitě, ale pochopitelně a uhrančivě, propojuje a vzájemně ovlivňuje žitá realita herců s realitou postav natáčeného příběhu. *** Čili děj se rozumově vzato odehrává v moderních osmdesátkách 20. stol. - jenže s postupem času sledování je možné to úspěšně zpochybnit - co spolu oba hlavní protagonisté prožívají při studování rolí a nevěře, má zřejmě vliv i na to, co a jak uvěřitelně se odehrává mezi postavami v natáčeném filmu - a kam to povede (Jak to vlastně skončí? Slyšel jsem, že scénář se neustále přepisuje.). Pak je tedy těžké rozhodnout, která linie by měla být hlavní, anebo dokonce zda je vůbec možné je uvažovat oddělitelně. My lidé nežijeme nikdy mimo říši příběhů, jsme (bez)nadějně narativní, ať chceme nebo ne, a všechny příběhy jsou svým způsobem univerzální a všeplatné, v prostoru i čase, a posilují se v kontinuu navzájem. *** V obou rovinách však obecněji vzato muž i žena tíhnou k naději na nějaký opravdovější život, ať už jim k tomu má dopomoci jiný vztah, anebo pouhý únik z těch dosavadních - ať už reálných nebo smyšlených. A každá z obou zdvojených hlavních postav těm ostatním třem něčím přispěje k jejich finálnímu rozhodnutí - je to složitá escherovská čtverylka -, byť není vůbec jisté, pro koho se nakonec co a zdali vůbec změní k lepšímu a jaká nepoctivost koho nakonec stejně dožene. *** Otázka možnosti dosažení zralé upřímnosti výjimečných, citově i rozumově silně založených jedinců k sobě samým, jinak pojednaná ve fikční historické rovině, která odráží romantické ideály a naděje a kde je na všechno v životě ideální dostatek času a prostředků, a jinak v moderní době, kde není potřebný čas a klid vůbec na nic, a možnost následného dosažení zralého, upřímného naplňujícího vztahu s někým druhým - a s kým - se tu důkladně pojednává v archetypálních i stereotypních varietách v jediném plasticky propleteném obrazci, ale naštěstí se nijak jednoznačně a banálně nerozřeší. Tuhle otázku si musí každý položit ve svém životě sám, včas, a vydat se poctivě do téže nejistoty, aby měl na takový vztah vůbec naději, ač nikdy nebude mít záruku. *** Francouzova milenka je velké filmové dílo, ve světě zřejmě jednoznačněji ceněné a správněji uchopené, na ČSFD nespravedlivě nedoceněné, podhodnocené a především trestuhodně špatně anotované. ***PS: V románové předloze je oním malířem, do jehož domu se Sarah uchýlí, aby se zde v ústraní zklidnila a našla, Dante Gabriel Rossetti - a když si vygooglíte, jaké obrazy žen tento prerafaelita maloval, bude vám jasné, odkud se vzala estetická stylizace postavy Sarah. *~ (02.09.2019)