Zredigováno

Volně ocituji jeden americký divácký komentář: „Vezměte sto tisíc kluků do jakéhokoli cizího města, dejte jim zbraně, vystavte je napětí, a výsledek bude stejný, ne-li horší.“ Myslím, že tato věta přesně vystihuje problém. --- Film líčí příběh skupiny vojáků z jednoho kontrolního stanoviště v jednom iráckém městě. Nemám námitek, pokud zobrazení označíme za realistické. Opravdu to stojí za vidění, a věřím té nudě, mizérii a stupiditě vojenské existence už proto, že jsem podobnou kdysi zažil sám jako voják (já ovšem v mírových podmínkách). Klidně berme tento film jako zcela nestranný dokument o události, k níž došlo … například v roce 1945 v americké okupační zóně v Německu. Říká to snad něco o smyslu nebo spravedlnosti americké účasti ve druhé světové válce? Řekl bych, že ne; říká to právě a pouze tolik, že v ozbrojených konfliktech se mimo jiné střetávají vojáci s nepřátelsky naladěnými civilisty a že přitom dochází k řadě neblahých incidentů. --- Režisér s námi vědomě hraje hru na a o ovlivňování veřejného mínění. Uplatňuje různé filmařské quasi-dokumentární techniky, ukazuje quasi-autentické záběry z Internetu, a koneckonců, natáčel v Jordánsku. On si myje ruce, on udělal „jen“ hraný dokument, a navíc se alibisticky přiznal, že neusiloval o rekonstrukci konkrétní historické události. Ukázal nám, že už jen volbou námětu a jeho promyšleným podáním lze ovlivnit mínění veřejnosti, a nikdo ho při lži nepřistihne. Dokonce může říct, že nám jen předvádí, jak se vyrábí „mediální pravda“ (vědomě ve filmu nechal některé nenápadné, leč průkazné podvrhy). I tato rovina je přítomna a podezřívám De Palmu, že se při tom potměšile bavil. --- Pokud film přijmeme takový jaký je a nebudeme z něho vyvozovat něco, co v něm není, pak myslím, že je velmi dobrý. Je velmi dobrý a „nemůže za to“, jak jej lidé interpretují. Snad až kolem Iráku nebude tolik vášní. Anebo si na místě Iráčanů představujte ty Němce. (26.08.2010)

Cinepur Choice 07 - De Palma mě polil napalmem. Jakkoli může Redigováno připomínat dokumentární rekonstrukci (s občasnými odklony - francouzský dokumentární film, internetové klipy, průmyslové kamery či zpravodajské a televizní reportáže), stále je to pouze vykonstruovaná "paradokumentání" syntéza výše uvedeného s určitou dávkou patosu. De Palma se snažil o čistou autenticitu, poněkud se to ovšem minulo účinkem. Přesto se ve výsledku jedná o otevřenou a naléhavou výpověď k tématu, které je celosvětově velmi choulostivé a často diskutované. Jak ve filmu jeden z vojáků trefně poznamenal: "Já jsem tu vlastně neměl být." Nikdo z nich tu neměl být. Irácká invaze je totiž dle mého jeden velký omyl. (04.12.2007)

Scénář: Brian De Palma .. Brian De Palma chtěl natočit jiný válečný film. Ten také natočil. Ovšem budí značné rozpaky. Válka v Iráku je totiž divná. Vojáci zde neumírají v přímem frontovém boji, ale na jakoukoliv akci čekají pod nátlakem radikálů a sebevrahů ve výhni a smradu pouštní civilizace. Nedostatek akce budí frustraci a podporuje myšlenky na zahnání nudy. ___ Sice se řeší naléhavé téma - znásilnění a vražda - jenže více než podání obsahu mne usadí novinový článek o podobných zvěrstvech než takhle klišovitě a přímočaře podaný snímek. Zajímavý je akorát originální skladbou různých obrazových zdrojů, které umocňují autentičnost (kua, bez ní to dneska snad ani nejde vyprávět:-/), kterou ale podraží nedostatečná otevřenost při zobrazování hrůz. S Irákem to prostě filmařsky nejde tak dobře jako s Vietnamem (zlatý Stone apod.). Co se vojenských výsledků Američanů týče, už jsou ve stejné prdeli jako tam. Když není proti komu vést frontu, špatně se poráží. A ideologii jim okupací z hlav nevyženou. Ta musí vyhnít sama. Na atomovku (tato zmínka se v podobně laděných snímcích z Iráku mezi vojáky objevuje často) už je pozdě, tak co zkusit odejít? (28.02.2008)

De Palma si sice pokusil natočit kontroverzní materiál, což je bezpochyby záslužné, ale samotná realizace trochu vázne. Problémem jsou hlavně nepřesvědčivé herecké výkony všech herců. Především ústřední dvojice padouchů má velký problém působit věrohodně. Mají to být tupci a surovci, ale hercům jsem to baštil jen ztěží. Tak nějak jsou moc odporní, na to aby mohli být skuteční. A autenticita je problémem celého filmu. Tak nějak nevěřím ani tomu komparzistovi co projde na na pozadí. De Palma se pokusil uměle udělat dokument natočený podle skutečnosti, ale ta umělost je zkrátka cíti z každé minuty stopáže. Tím rozhodně nechci říct, že příběhu nevěřím, naopak, pouze De Palma to tentokrát tak úplně filmařsky nezvládnul. Žádný z jeho záběrů se nevyrovná těm pár reportážním fotkám na konci filmu a to je škoda. (14.12.2011)

De Palmu som po jeho posledných troch filmoch už skoro nadobro odpísal. No po jeho amatérskom hranom dokumente natočenom podľa skutočných udalostí o amerických vojakoch, ktorí znásilnili a zastrelili 15 ročné irácke dievča mám na rohovke doslova vypálený poslednú fotku, posledný záber filmu.... už dávno so mnou takto nejaký film emociálne nezacvičil (09.01.2009)