Talentovaný pan Ripley

Spoilery. Obludný zločin. 90. roky boli krásne obdobie. Azda len počas nich mohol fakt nepríjemný a desivý psychotriler, jeden z najmrazivejších daného desaťročia, na celom svete zarobiť temer 130 miliónov (pri akceptovateľnom rozpočte 40 miliónov). V drvivej väčšine (vo všetkých?) stalkerovských trilerov magor svojho "miláčika" sleduje z relatívne bezpečnej vzdialenosti. Tu sa však maskuje ako jeho najlepší priateľ. O to je to desivejšie. Ďalším úžasným porušením zavedených klišé je, že v iných stalkerovských trileroch dej sledujeme z pohľadu obete. Tu je to presne naopak. Čo je ešte desivejšie. A absurdné je, že režisér to zmanipuloval tak majstrovsky, že akonáhle sa okolo tohto psychopata, vraha, nebezpečného človeka a chorého jedinca začne sťahovať slučka osudu... držíme mu palce, aby sa z toho dostal! Rovnako kuriózne je, že stalker svoju obeť zabíja v prvej polovici (temer dva a pol hodinového) filmu. Suverénny Matt Damon je skvelý, úžasný, temný a brutálny. V tom čase to ešte nebola hollywoodska hviezda resp. áno, mal k tomu nebezpečne našliapnuté, ale v r. 1999 to predsa len stále ešte bol „len“ ten chlapec z báječne civilného Dobrého Willa Huntinga. Rovnako parádny je však i jeho presný opak: oslňujúci, živelne žoviálny, život milujúci a bezstarostný Jude Law. Dokázal Dickiemu vtisnúť charizmu, vďaka ktorej chápeme, prečo má všetkých vo svojej moci, ale tiež štipku hajzlovstva, vďaka ktorému si poviete, že si to možno zaslúžil... a okamžite sa za to za seba začnete hanbiť. Z piatich nominácií na Oscara sa jedna ušla aj práve jemu, hoc keď sa to tak vezme, najväčšiu prácu odmakal poctivo Damon, kým Jude bol „len“ za šoumana. Ale tak už to v živote chodí. Z podporných rolí ma najviac zaujal pošahaný Phillip Seymour Hoffman, ale i obsadenie vyložene vedľajších rolí je bravúrne (James Rebhorn ako otec alebo Ivano Marescotti ako rímsky vyšetrovateľ, Ivana si určite pamätáte ako šéfa brutálnych zabijakov zo Scottovho Hannibala). Nedá mi samozrejme nespomenúť bravúrnu scénu na člne a potom ešte tú so zrkadlom. A skvelú európsku výpravu. Parádna je i retro atmosféra. Ako kniha, i film ťaží z „dávenej“ doby 50. rokov 20. storočia do takej výnimočnej miery, až je otázne, či by sa tento príbeh mohol odohrať aj v súčasnosti a nie iba v časoch, kedy ak ste s niekým chceli na diaľku komunikovať, museli ste mu napísať list, X dní čakať, kým príde (ak vôbec) a následne X dní čakať na odpoveď. Vynikajúca, zvrátená psychologická záležitosť. Triler ako vyšitý. Seale a Yared odviedli fakt kus nenormálnej práce. Za mňa lepšie, ako kniha, ale čudujem sa, že keď už ju Minghella (ktorý zároveň písal scenár) tak fantasticky zadaptoval a dá sa povedať „vylepšil“, prečo z nepochopiteľných príčin pridal úplne zbytočnú postavu v podaní Cate Blanchett, ktorá v románe ak sa nemýlim vôbec nevystupovala. (26.12.2004)

Psychologický rozbor duševního přerodu z přicmrndávače v tak trochu vyšinutého zabijáka hnaného zprvu věcí celkem pochopitelnou a později už strachem z prozrazení, to všechno s dokonalým Damonem, který je vám nejdřív šumák a potom se vám zhnusí. Jude Law v roli prachatého fracka a záletníka se mu však v mnohém vyrovná a hlavně díky němu (a P. S. Hoffmanovi) je první polovina filmu tak dobrá. Od chvíle, kdy Ripley začne svůj dvojí život, je film syrovější, Ripley nebezpečnější a příběh trochu zmatenější. V některých scénách se ale napětím až tají dech a vy žasnete, jak tomu Ripleymu všechno vychází, takže mu odpustíte, že vás pořád tak vodí za nos. Konec byl hodně dobrý, celkově mistrně zvládnutý snímek s perfektními hereckými výkony. (08.11.2008)

Film je zasazený na skvělé místo a do skvělé doby. Filmovým postavám lze jedině závidět dobu, kdy se měli dobře, nestarali se o nic a pařili na jazz. Tato romantická atmosféra je nejsilnější stránkou filmu. Matt Damon zde dokázal, že je mnohem lepší herec než Afleck, ale přesto to nestačí na charismatický výkon Lawa. (29.11.2004)

Moje dosavadní setkání s Anthony Minghellou bylo veleúspěšné. Anglický pacient a především pak Návrat do Cold Mountain jsou obrovské a silné příběhy, navíc bravurně natočené. Nehledě na mnohem důležitější hodnoty, chybí Anthony Minghella na tomto světě jako režisér. Proto jsem se na Talentovaného pana Ripleyho dost těšil a schválně jsem si o jeho obsahu předem skoro nic nezjišťoval. O to víc jsem byl zaskočen a překvapen psycho atmosférou, kterou Ripley oplývá. Jednoznačně mě několikrát napadly Polanskiho thrillery se svojí typickou stísněnou atmosférou. Skvělé obsazení, skvělá režie, díky za další zážitek pane Minghello. 9/10 (26.03.2013)

Solidní psychodrama, příběh odstrašující vychcanosti. Obojetný, nechutně vypadající obrýlený Damon pijavičí a zaplétá se do lží, až se z outsiderské nuly stane (na úkor milionářského synka s ksichtem Jude Lawa) podvodně zaopatřeným bastardem. Ten jeho úsměv už mi ke konci pěkně lezl na nervy... "I always thought it would be better, to be a fake somebody... than a real nobody." (27.09.2010)