Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

V jedné čistírně peří na náměstí malého městečka objevili, jak se zbavit zlých snů z polštářů i peřin. O její provoz se starají babička, děda, maminka, tatínek a jejich dvě rozpustilé děti. Dědeček totiž vynalezl speciální mechanismus na čištění peří, díky němuž se z běžné čistírny peřin stane kouzelný obchod, který ovlivňuje životy obyvatel celého městečka. Rozruch do idylické atmosféry vnese jeho záhadné zmizení a také vykladačka snů, která se nastěhuje do protějšího domu. Dělá všechno pro to, aby se zase lidem začaly zdát zlé sny, protože s těmi pěknými k ní pro radu nikdo nechodí. Pomsta na sebe nenechá dlouho čekat a celá rodina v čistírně i sousedé budou muset o své sny bojovat nejen v našem světě, ale i v tom kouzelném, který se v peřinách ukrývá. Začíná dobrodružství, o jakém se nikomu ani nesnilo... (TV Nova)

(více)

Videa (4)

Trailer 2

Recenze (471)

MartinezZ 

všechny recenze uživatele

Až na dva rozmazlené profackováníhodné fakany, přiblblé muzikálové pištící a hopsácké vložky, pitomý scénář a množství zbytečných postav to byla vlastně i tak pěkná, typicky česká debilita. Ale bez výše jmenovaného to mohla být jen další blbá pohádka. Tak jako tak, naštěstí za nějakou dobu tohle zapadne a ani otužilá kachna po tom neštěkne. Brabec by se měl jít oběsit do Vltavy, třikrát, do zad a nůžkami, za to, co vytvořil a čím zase dovolil české kinematografii klesnout ještě níž v těch srač..., ve kterých to už nějakou dobu pěkně klesá a klesá. Pokud to takhle půjde dál, vyhřezne to někomu do peřiny u protinožců. Ubohé i na moderní pohádku. Nechápu, proč do toho šli Balzerová nebo Roden. ~~~ 0,5* za nápad pohádky o snech ukrytých v peřinách. ()

Arbiter 

všechny recenze uživatele

.. a protože tohle je něco strašnýho, pojďme si raději povědět mnohem méně děsivou pohádku. Pohádku od Martina McDonagha s názvem Polštářník: Bylo nebylo, žil byl jeden pán, který ale nevypadal jako obyčejní páni. Měl přes tři metry na výšku a byl celý z naducaných růžových polštářů: polštáře měl místo rukou, polštáře místo nohou, i břicho měl z jednoho velkého polštáře; z malinkatých polštářků měl prsty a i místo hlavy měl velikánský kulatý polštář. A na téhle hlavě měl dvě kukadla z knoflíků a velkou usměvavou pusu, kterou se tak na všechny culil, že mu byly neustále vidět zuby, které měl také z polštářků. Malých bílých polštářků. Polštářník takhle vypadat musel - musel se zdát měkounký a neškodný, a to kvůli své práci. Vykonával totiž velmi smutné a těžké řemeslo… Kdykoliv někde žil nějaký převelice smutný pán nebo paní, co si zakusili tak těžký a strastiplný život, že ho jednoduše chtěli ukončit, že s tím vším prostě chtěli skoncovat a učinit tak přítrž veškeré té bolesti, inu, přesně ve chvíli, kdy už se k tomu odhodlávali, kdy se už už chtěli podřezat, vystřelit si mozek nebo se udusit plynem, Polštářník za nimi přišel, přisedl si k nim, zlehka je objal a řekl: "Posečkejte ještě chviličku." Načež se čas začal tak prazvláštně zpomalovat a jak plynul pomaleji, Polštářník se vrátil v čase do dob, kdy ten pán nebo ta paní byli ještě malé děti, do dob, kdy ještě tak docela neokusili všechny své pozdější životní hrůzy. Polštářník pak měl před sebou velmi smutný úkol, protože jeho posláním bylo tyhle děti přesvědčit, aby spáchaly sebevraždu a vyhnuly se tak těm rokům útrap, které by pro ně beztak skončily úplně stejně: s hlavou v troubě, pohledem do hlavně brokovnice, na břehu jezera... Pokračování překladu Davida Korandy s jeho laskavým svolením zde. ()

Reklama

Peytl 

všechny recenze uživatele

Tak, ale TAK moc jsem chtěl jít proti proudu, i Ježíškovi jsem napsal srdcervoucí prosbu protkanou sem tam nějakou tou výhrůžkou. No, možná jsem neměl písmenka vystřihovat z Rudého Práva a podepsat se jen jako "přítel" zřejmě také nebyl nejlepší nápad, protože toto privilegium věnoval evidentně někomu jinému. Takže, kde že se to duhové hovno vylouplo?? Snad kameraman Brabec sám sebe mylně přesvědčil, že když díky jeho ocasu vyrůstá Menzelovo potěr, takže se na něj nějakým záhadným způsobem přenesla i jeho(rozuměj paroháčova) režisérská invence a profesionalita, možná je vznik všeobecného problému i v tom, že v PEŘINĚ se dějí věci prapodivné a - cituji - život roztoče trvá 20-40 dnů. Samička roztoče vyprodukuje za pět týdnů svého života 60-100 vajíček denně. Během svého života vyprodukuje každý roztoč více než 2000 částeček výkalů obsahujících silný alergen. Konec citace. Snad neprospěla ani výroba zbytečných extrémů, tím myslím herecké obsazení, protože pět Rodenů a dva Polívky jisto jistě sejme mladý, odporný a žaludekobracející Kratochvíl, Balzerovou s Vašutem vyzmízíkuje transka a jezdkyně rallye Rolincová s rypákem jak klikou od blázince, a můj oblíbenec Mádl (pamatuješ, Jiříku, jo, za to ucho bych tě z hospy vyvedl zase) dokoná vše ostatní. Pokud se Vám zdá můj komentář nepřehledný a skákající od zdi ke zdi, pak je to právě proto, že tak nějak na mě tento barevný a falešný průjem zapůsobil. Přesněji řečeno jsem měl pocit, že se koukám na http://www.youtube.com/watch?v=EKqeoYp168Q , jenže tahle příšernost trvala pouhopouhé tři minuty, takže se ptám, pomýlený umělče...co bude příště??? Anthony Hopkins a Jakub Smolík ve westernu 5D??? ()

Nach 

všechny recenze uživatele

Kýčovitá pohádka, kterou potápí tupost jejího scénáře a naprostá nedějovost. Avšak režisérsky a hudebně je zvládnutá na jedničku. Po herecké stránce je značně nevyvážená. Herci se snaží, místy jim jejich konání věřím, místy mám s tímto problém. Nejpříjemnějším překvapením je zde Lucie Bílá, které roli maminky dokonale sedla. Vzhledově sice připomínala kdejakou průměrnou učitelku, ale její herecký projev nebyl vůbec na špatné úrovni. Karel Roden měl zde menší úlohu, ale i v té zářil. Každopádně přiznávám, že ho raději vidím v jiných typech filmů. Jak jsem již zmínil, V peřině je ztělesnění kýčovitosti. Na české poměry se však jedná o slabší průměr, rozhodně ne o průser. Má své mouchy, ale muzikálově funguje jak má. A právě muzikálů je zde převelice málo. 55% ()

Beastmaster4 

všechny recenze uživatele

Pár pěkných písniček, hrozné počítačové animace, podivná choreografie a scénář, pár dobrých herců a zpěváků zbytečně ztracených v kupě nevkusu. Tohle všechno V PEŘINĚ je. Občas se zasmějete, ale většinu času budete jen znuděně sledovat urputně křečovité taneční kreace, písně bez kvalitního textu a animace, za něž by se mohli stydět i před 10 lety. České filmy ztrácí na kvalitě a nevidím žádné plus v honbě za 3D, u nás určitě ne. Ono to 3D s tou hloupou animací asi stejně bude nic moc a navíc věřím, že se máme co učit a kam se posouvat v klasické podobě filmu. U nás má 3D ještě hodně času a tohle je celkem marný pokus o ukázku nových technologií i na české poměry. Nakonec to vypadá, jako když se např. fotograf učí zacházet s bleskem, ale neumí používat fotoaparát samotný. ()

Galerie (72)

Zajímavosti (23)

  • Příběh filmu byl původně situován do idylických časů první republiky ve 20. až 30. let minulého století. S nápadem přesunout celý příběh do let padesátých přišla Jaroslava Pecharová, která je autorkou celé výtvarné koncepce filmu. (Taninaca)
  • Cesta jedné písničky na plátno filmu začínala složením melodie a otextováním, případně složením melodie na hotový text. Poté bylo natočeno demo a až v návaznosti na obsazení filmu se ukázalo, kdo bude píseň zpívat. Dále bylo třeba ji upravit na hlas příslušného herce a transponovat do tóniny, která mu nejlépe vyhovuje. Následovalo nahrávání ve studiu a nakonec natáčení na place, kde se ke zvuku doplní obraz. (Beastmaster4)
  • Ve filmu se objevuje na dvacet minut trikových záběrů, přičemž každá vteřina digitálních kouzel obnáší tři až čtyři dny práce. Jedna osoba by tak zmíněných 20 minut filmu tvořila přibližně 13 let, k počítačům musel proto usednout celý tým lidí. (Taninaca)

Související novinky

Zemřela herečka Nina Divíšková

Zemřela herečka Nina Divíšková

21.06.2021

Ve věku 84 let dnes odešla česká filmová, televizní a divadelní herečka Nina Divíšková, již si velké množství diváků vybaví například jako babičku Bětu z populárního rodinného seriálu České televize… (více)

Reklama

Reklama