Revoluce

Film natočili Briti a predsa si liali smolu do vlastných radov, keď bol príbeh spracovaný z pohľadu Američanov a ich hrdinského a nacionalistického boja proti anglickému kráľovi. Trochu divné. Príbeh mal viaceré nudné chvíle a bohužiaľ, režisér z takých hercov ako Pacino či Sutherland nevedel vytrieskať oveľa viac ako iba priemer. Aj keď film nemal zlú atmosféru a scénam nechýbala prirodzenosť, strácal viackrát tempo. Nepomohol mu ani záver, ktorý bol taký nemastný-neslaný. (05.10.2014)

Celkem slušný a realistický obraz americké války za nezávislost. S Patriotem se nedá srovnávat. Problémem bude zřejmě casting hlavního hrdiny - jestli Al Pacino nehraje ve válečných filmech, dělá dobře, protože se sem zjevně nehodí. Nastassja Kinski toho až tolik nehraje, zato Sutherland využívá svůj prostor dokonale a je asi největším pozitivem filmu. Z Pacinovy filmografie hodně slabé, jinak však celkem průměr. (07.08.2005)

Zajímavý obraz války za nezávislost, který má tu smůlu, že není úplně lehce divácky stravitelný. Upřímně nevím, jak moc to osloví ty z vás, které vyloženě nezajímá příslušná část amerických dějin. V popředí není výprava, ale neveselá atmosféra konfliktu - zoufalství a smutek neprofesionální vlastenecké armády, která živoří bez zásob a morálky, jdoucí na porážku za mlhavým ideálem svobody, zatímco prodejná měšťanská smetánka se neváhá dvořit nepříteli. Ano, je tu Al Pacino, láska a hrdinství, ale vše je podřízeno tomu všudypřítomnému realisticky beznadějnému tónu zdlouhavého a nelehkého boje, tak jak tehdy vážně vypadal. "You can not belong to this family and fight for the other side." (13.09.2011)

Zapomeňte na Patriota a jeho jasné rozdělení na "dobré Američany" a "zlé Angličany". Revolution na vás okamžitě dýchne skvělou atmosférou té doby; špinavé město, hladovějící lidé, na ulici žena, která právě místní doktor při vědomí pomocí pilky amputuje nohu. Vaše loď je zabavena v zájmu Spojených států, ale vy jste vlastenec, tak vám to přece nemůže vadit. Jste naverbován do americké armády, jestli chcete, nebo ne, je váš problém. Váš americkej šéf je hajzl, kterej vás radši nechá všechny postřílet, než aby vám dovolil stáhnout se o deset metrů, ale ten anglickej je ještě horší. Pokud se nechcete podrobit králi, nechá vás klidně umlátit k smrti, případně z vás při honu udělá hlavní atrakci a nechá vás roztrhat psy (zábava přece musí být). Jenže zatímco tahle nehrdinská atmosféra (hlavnímu hrdinovi nejde o nic víc než o to přežít a na nějakou válku kašle), kde jsou všichni zlí, skvěle funguje, bojiště a příběh nestojí skoro za nic. Samozřejmě, že nikdo nečeká nějakou fenomenální bitvu, to by přece jen nesedělo, ale bitva ve stylu "deset pochodujících vojáčků, bum, jeden spadne, devět pochodujících vojáčků" je přece jen trochu málo. Navíc hudba je naprosto příšerná, například v už zmíněných bitvách vás místo gradace čeká naprostá uspávačka. A co teprve střih, kde vás místy překvapí, že od posledního záběru bez jakéhokoliv varování uběhl třeba i rok... Trochu škoda, protože jinak to mohl být jeden z "nejopravdovějších" filmů o tom, jak Američani získali svou nezávislost. (24.08.2007)

Trochu demýtizující pohled na americkou válku za nezávislost. Alespoň z počátku. Postupně se film přelil do příběhu otce a syna, které víc než to, aby si Američané vládli sami, zajímá vlastní přežití. Závěr už se dá označit za klasicky vlastenecký. Al pacino tentokrát nevynikl a zastínil ho spíše Donald Sutherland, který měl dle mého názoru dostat podstatně větší prostor. Průměrný historický film. 60% (02.03.2012)