Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Hradní kastelán se ve svých divokých snech proměňuje v opovrhovaného, ponižovaného šaška, jehož deptá panovačná královna. Režisérka Věra Chytilová si tu pohrává s téměř dokumentárním vylíčením "reality" a divadelně stylizovanými vizemi, v nichž vládne červená barva. Námět poskytla stejnojmenná divadelní hra Bolka Polívky, jejíž podobu však režisérka často přesahuje, zvláště pak k satirickému vyhrocení, v němž nahlíží naši nedávnou minulost, ztrapnělé poklonkování před mocnými a bohatými tohoto světa. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (104)

Morien 

všechny recenze uživatele

K téhle látce mi Chytilové agresivní styl nesedí. Cílem přece není rozmělňovat, ale hustit, hustit, hustit! Za největší rozmělňovací nešťastnost považuji zhmotnění postavy krále. To má být přízrak, co se tyčí za plentou. Čarodějnice z Blair, nikdy neviděný fantom, který nedovoluje postavám přijít až k sobě, protože vždy bude mezi nimi. Ruční kamera nět. Nět, nět. Chci neměnnou dějinnou stabilitu, před kterou se neuteče. Můžeme se zmítat obrazem zleva doprava, zprava doleva, ale obraz se nehne, o tom by to mělo být. A bohužel Boleček v civilní podobě vypadá tak moc jako "blbej milionář", že mu tu vážnost prostě nežeru. Civilnost je moc civilní, stylizujme ji, když už, tak už. Jo a ještě jsem si tak vzpomněla, že mi taky vadí to, že ve hře je šašek "v civilní podobě" strašně chytrý, kdežto tady je kastelán dost slabomyslný. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Famózní divadelní představení, díky němuž je dnes Polívka tam kde je (kdepak vlastně je?), převedené na filmové plátno. Úkol to přetěžký, ale v podstatě zvládnutý dobře. Řada vtipů už přeznamenává Dědictví, ale tady je ještě navíc mystika snu a reality splývající do nejistoty obecního blázna na hradě Švihov, stojícího náhle tváří v tvář své milované královně (Matičce). ()

Reklama

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Upraveno v lednu 2024. Šašek a královna je jízlivější hříčkou o moci a vztazích (nejen partnerských, rovněž těch společenských, komunitních). Chytilová využila ideové spřízněnosti Polívkovy divadelní inscenace, rozšířila ji a zaktualizovala ke zdůraznění dobového společensko-politického podtextu. Sadomasochismus (nebo alespoň vzájemně provázaný poměr dominance a submisivity) v různých stupních jako základ intimního, společenského i mocenského uspořádání lidského bytí. Struktura moci je podmíněna poslušností, která čas od času musí být vynucována či dokazována. Samotný vrchol moci je izolován od bezprostředního kontaktu, důsledkem je proto nejistota, krutost, nitro a intimita zdeformované a při nenadálém odhalení vlastní slabosti pomstychtivé. Vším tím proplouvá pojem svobody. Žádanou svobodou je získání suverenity a nezávislosti, tou skutečnou je však jen ta niterná, která si i přes nepříznivé vnější okolnosti dokáže zachovat své svobodné přesvědčení i ideje a zbaví se strachu ze všudypřítomné a všeobklopující nejistoty. Průvodcem do škádlení pantomimy a mocenských hrátek o vlastní svobodu je Jaryn Slach (příhodný klaun Bolek Polívka), dobromyslný kastelán a na rozmaru moci závislý středověký šašek. Svoboda osobní je nedostižnou iluzí, svoboda niterná je jedinou skutečností. Podmínkou a zároveň základním omezením svobodného bytí je zde královna alias Regina alias Jeanette (pozoruhodná Chantal Poullain), neboť život ve slonovinové věži znamená absenci opravdových citů, nenaplněnost a kruté trestání neposlušnosti. Z dalších rolí: rozmarem trpící i rozmary zapříčiňující König alias středověký král alias Kaiser (Jiří Kodet), Slachův upřímný kamarád František Václav (Vlastimil Brodský), či místní vesnický předseda Berka (Miroslav Maruška). Šašek a královna probíhá přes tři úrovně, spojuje realitu se sny a představami, tak jako struktury moci prolíná celým uspořádáním lidského bytí. Svoboda je ústřední ideou, z ní vyvěrá ta svoboda pro tvůrce nejvlastnější, svoboda umělecká, jež dovoluje svobodné vyjádření se ke všemu současnému, probíhajícímu, uspořádávajícímu. Někde tam jsou taktéž podoby toho, čemu říkáme láska. Pozoruhodně sestavený prožitek! ()

Pitryx 

všechny recenze uživatele

Nesedlo mi to. Ono ani to divadlo mne neuvedlo v úžas. A toto byl jen jeho slabší odvar. Několik zajímavých scén se zde objevilo, pár myšlenek také, ale prostě to bylo takové „udyndané“. Navíc stopáž byla zbytečně dlouhá, ke konci jsem už obracel oči v sloup. Vlastně to před horším hodnocením zachránila scéna příjezdu hajného z hospy. ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

Trošičku rozporuplné dojmy ve mně zanechal tento film. Viděl jsem totiž bezchybmé divadelní představení, s nímž se ovšem film, přes poměrně věrné zachování děje i dialogů, jaksi nemůže zcela měřit. Nechtějte po mně logické vysvětlení, nemám pro to totiž žádný pádný argument, ale prostě se mi zdálo, že vidět herce LIVE je lepší, než je vidět jen 2D na filmovém plátně. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (4)

  • Největší ocenění filmu, kterému se Bolku Polívkovi dle jeho slov dostalo, je historka, kterou zažil v hospodě. Číšnice mu říká: „Viděla jsem váš film, ale má to jednou chybu, není to pro blbé.“ (sator)
  • Film se natáčel především na hradě Švihov, dále také v obci Líšná na Rokycansku nebo hradě Zvíkov. (skudiblik)

Reklama

Reklama