Vlčí bouda

Byl jsem přáteli pokárán, že když jsem takový filmový fanda, proč jsem ještě neviděl tuto kultovní záležitost. Nechápu, ale tenkrát mi to nějak prostě uteklo. A fakt je to škoda. Vždyť jen těch lyžáků na podobných chatách... Po tomhle filmu to všechno mohlo být ještě mnohem tajemnější. Znám lidi co si živě pamatují jak se u toho báli. Dnešní teenager by se tomu asi vysmál, ale socialistický divák, ke kterému jen sem tam pronikl nějaký horor maximálně tak na videu nebyl ještě zocelen strachem a hrůzou. Dnes už viděsí diváka jen máloco a to dokonce když film explicitně zobrazuje např. mučení atd. Krom Upíra z Feratu si moc nevybavuji, že by něco dalšího hororový žánr tehdy splňovalo. Jenže paní Chytilová rozehrála filmem dvojí hru. Kdo chce, vidí v něm strašidelnou záležitost (a naštěstí to spolkli i soudruzi), film je ale skrytou krititikou tehdejšího režimu. Režimu, který dělá z lidí ovce, poslušné stádo (jeden za všechny, všichni za jednoho) s kolektivní vinou, stádo, které je ponoukáno aby ze svého středu (kolektivu) vylučovalo jedince kteří jsou jiní, nebo kteří svým ostražitým přístupem mohou stádu nabořit jistoty ve kterých se cítí bezpečné a které mu jsou garantovány. V tom je genialita filmu. Skoro mi tedy mrzí, že jsem film neviděl v mládí jako horor a ke stáru jako alegorii k žití v komunistickém státě za dob normalizace. Avšak i s přihlédnutím k tomuto faktu, s vědomím skvělého hraní pana Macháčka i skvělé hudby Kocába nemohu jít nad 3 hvězdy. Někteří z herců strašně přehrávali (Dingo, Babeta) a byla tam i kupa nelogičností. Naštěstí závěr filmu ač bych to jindy u hororu viděl nerad byl optimistický což s vědomím oné alegorie dávalo tehdejšímu divákovi který uměl číst mezi řádky jistou naději. Ta naděje společného úniku z podobné Včí boudy se pak naplnila o 3 roky později v listopadu 1989. Dávám tedy za 3 naběračky fazolí. * * * (20.03.2021)

Jak jsem na to mohl zapomenout? Mám pocit, že i na ČSFD straší nějaký Ufon a maže mi komentáře. Každopádně tohle patří mezi špičku české scifi, mezi špičku díla té skřehotavé báby a mezi špičku filmů těch opojných předrevolučních děl, kdy soudruzi už měli svrbění, ale ještě žili v přesvědčení, že to nebude tak horké:-)) (08.01.2011)

Reziserka Vera Chytilova /Sedmikrasky, Panelstory aneb Jak se rodi sidliste/ asi stihla vidiet kultove strasidelne Vavrovo Kladivo na Carodejnice, a tak sa rozhodla natocit horor aj ona. Ako snaha sa ceni, a dokonca tu hrala aj Nina Diviskova /trezorak Prodavac Humoru/, ale rezisersky Chytilova na Vavru nema a nikdy nemala. Herci su priemerni az strach, akurat atmosfera sa Chytilovej podarila. Vdaka nestastnej kombinacii horor + moralizujuce posolstvo len taky lahsi nadpriemer : 72 % (30.07.2013)

Kdyby mi příběh tohohle filmu, kde navíc vystupují zjeména teenageři, vyprávěl, nikdy bych neuvěřil o jak dobrou záležitost se jedná. Mimozemštani na lyžáku opravdu neslibují inteligentní podívanou, ale opak je pravdou. Chytilová dokázala s přehledem natočit kvalitní horor. S přihmouřeným okem by se dalo napsat, že Vlčí bouda je takový malý český Shinning. I zde jsou hrdinové odříznuti od zbytku světa a i zde se podařilo navodit solidně tísnivou atmosféru bezbranných lidí v solidním průseru. Nikdy bych neřekl, jak děsivé mohou být záběry na nabývající led, či kamera tápající sněhem. To vše funguje i díky výtečné zvukové a hudební kulise. V české filmografii se moc horotů nenajde, ale tenhle jeden vydá za 10 amerických. (26.10.2009)

V dětství jsem tenhle mrazivý film zbožňoval a po skoro desetileté pauze jsem se ujistil, že skoro neztratil na svých kvalitách ani u odrostlejšího diváka. Chytilová se protentokrát trochu umírnila a tvůrčí chaos podřídila pečlivému budování atmosféry a dodržování žánrovým konvencí. Vznikla hororová psychologická sonda, která má co říct k dobové společnosti a svoji výpovědní hodnotou povyšuje dobře zvládnutý žánr ještě do vyšší polohy. Žádný Upír z Feratu, ale Vlčí bouda je filmem, z něhož člověk může zakusit nefalšované zamrazení. (08.01.2011)