Vlčí bouda

Tak si říkám, že Věra Chytilová viděla dnes již pozapomenutý italský snímek Penzion Edelweiss, Carpenterovu Věc, některý z tínedžerských hororů, vybrala z nich to nejzajímavější a spojila v zajímavý celek s mrazivou atmosférou... :) , no možná tomu tak nebylo. Přesto ať už spočívaly případné inspirace v čemkoliv, vidím ve Vlčí boudě stále jedno z nejoriginálnějších spojení žánrů sci-fi a hororu v takřka beztrikovém provedení, k tomu s hutným morálním poselstvím. Zatímco kdysi po prvním zhlédnutí ve mě při vzpomínce na Vlčí boudu vyvolával děsivý pocit zejména Macháčkův perfektně ztvárněný mimozemšťan „Táta“ nebo mrtvola v sněhulákovi, s každou reprízou mnohem větší důvod k zděšení shledávám v nekompromisním zrcadle lidské povahy, jaké paní režisérka tady nastavila. ,,Vy lidi, zabijáci... vraždíte po milionech! Vyhrožujete si smrtí... Je ve vás tolik zla, že se jednou vyhubíte všichni!" Trvalo mi nějaký čas, než jsem si k tomuto osobitému existenciálnímu podobenství s mrazivě strašidelnou atmosférou našel cestu a hlavně přenesl se přes jistou nechutnou pachuť, jakou ve mě dříve Vlčí bouda vyvolávala (na čemž měla značný podíl i trochu zvláštní kamera a dost vlezlé výkony všech puberťáckých neherců). Nejen závěrečná scéna, ukazující možný návod ohledně přežití ve světě naplněném zlem, spočívající v síle jednoty, vzájomného spojení a podpory, na mě pokaždé dokáže zapůsobit. V celém dění od počátku se zkouškou vlastní osobnosti a „hledání nejslabšího článku řetěze“ vnímám vysokou nadčasovost a po delší době musím tomuto filmu přidat i poslední zbývající hvězdičku. Pro mě osobně zpětně jeden ze dvou nejlepších filmů (vedle Kopytem sem, kopytem tam), jaké Věra Chytilová natočila, ke všemu zde ta atmosféra a napětí fungují opravdu po celou dobu až do konce! [95%] (16.12.2021)

Mnou dlouho opomíjený film Vlčí bouda se pro mě rázem stal jedním z nejlepších Československých hororových počinů. O filmu jsem věděl málo a jsem za to rád. Protože o to víc si mě získal. Jelikož jsem netušil jakým směrem se bude dál ubírat. Parádní psychologická hra s atmosférou hustou tak, že by se dala krájet. Cuká to se mnou abych dal 5 hvězd, ale herectví většiny mladých protagonistů byla katastrofa. Ikdyž je možný, že to byl úmysl. Tak či tak se jedná o hutnej film. Za mě palec nahoru. (18.12.2017)

Když jsem to viděl jako mladší, bylo to fakt psycho. Ale teď? Věra chytilová je dle mého názoru režisérka velmi přeceňovaná. Zatímco se jiní filmaři snaží, aby v jejich filmech herci potili krev a vydávali maximum, Chytilová používá až na pár vyjímek mizerně recitující neherce. Viděla někdy třeba Psí odpoledne a spolupráci dua Pacino/Lumet? V hororu by měl člověk k hlavním postavám cítit sympatie a neměl by mu být jejich osud lhostejný. Ale komu mám fandit tady? Všem těm mladým debilům, jsem přál od začátku smrt. Cigoška se psem? Na ránu. Dvojčata? Na ránu. Krampolův rozmazlený spratek? Na ránu. A tak by se dalo pokračovat donekonečna. Jediný, kdo se dá vydýchat, je Macháček a ten blonďatý kluk, co furt žere prášky. Chytilová má jako režisérka pár vydařených momentů, ale spíš mi to přišlo jako italské horory. Občas děsivé, ale herecké výkony jak od tříletých dětí. Celkově tedy občas působivé, s výbornou hudbou, ale především k uzoufání hysterické. (15.10.2009)

Psychologická bubákovina, která určitě má, co do sebe. Ze začátku mě to docela dost chytlo, až jsem kvůli tomu přepnul Iron Mana. Vypadalo to celkem zajímavě. Ačkoliv jsem nevěděl do čeho jdu(čekal jsem nějakou komedii), tak se z toho vyklubalo něco mnohem originálnějšího. Po pořádnem rozjezdu filmu, kde jsme se seznámili s charaktery postav, to začlo už trochu jít do toho psycha, které bylo všudypřítomné. Atmosféra na český film velice dobrá. Hodně tomu také samozřejmě dodávala výborně tajemná Kocábova hudba. Dětskám sem to docela věřil. Ale to jakej měli napsanej scénář je opravdu trapný. To jejich chování bylo neuvěřitelně naivní. SPOILER..... Instruktoři byli asi vážně z Marsu. Ty od půlky filmu mleli jak se odtamtud nemůžou dostat, ale mladejm se to docela lehce povedlo. KONEC SPOILERU.... Konec se mi moc nelíbil. Byl moc jednoduše vyřešenej a nebylo tam žádný překvápko. Přesto bych to nazval zvláštním snímkem v dobrém slova smyslu. Chytilce se to povedlo. 80% (18.02.2012)

Jak už jsem určitě několikrát zmiňoval, mám v oblibě děje (týká se to samozřejmě nejen filmů, ale i knih) odehrávající se v nějaké formě izolovaného prostředí, ve kterém autor vytvoří jakýsi vnitřní svět. Toto kritérium splňuje Vlčí bouda dokonale - poněkud zašlá horská chata je pro režisérku ideálním prostředím k vytvoření požadovaného mikrosvěta a zárověň dává k dispozici působivé zimní scenérie, které s hravou živostí snímá příjemně neukázněná kamera. Zvukový doprovod je poťouchlý, ale výtečně koresponduje s obrazem. Herecky dominuje samozřejmě Macháček, ale ani někteří mladí herci se rozhodně nemají zač stydět a povětšinou jsou dobře vybráni i typově. Velmi originální svěží dílko kombinující žánry jedinečným způsobem (řekněme od mysteriózního horroru, přes psychologicko-sociální drama, až po teenagerovskou komedii). Nosná myšlenka obětování jednotlivce kolektivem je zde přes (nebo snad díky ní?) záměrnou trivializaci značně působivá, zdůrazněná v několika klíčových rovinách (Macháčkův výraz je roztomilý, když odmítá nabídku jednoho z chlapců, který zvažuje obětovat sám sebe: pravý výraz sociálního inženýra (lhostejno zda mimozemšťan;)), který se lekne, že se některá z ovcí přestane chovat jako správná ovce a jeho konstrukt se zhroutí jako hajzlík z karet). Ojedinělá a dle mého názoru nedoceněná perlička českého filmu. (06.04.2008)